Čech si účtuje miliony za zvířata putující do záchranné stanice. Ta ale zachraňovat nepotřebují

Český obchodník se zvířaty vyvezl do indického záchranného a chovatelského zařízení Vantara tisíce živočichů. Přestože se toto zařízení prezentuje jako záchranná stanice, shání ve velkém zvířata od soukromých chovatelů, která zachraňovat nepotřebují. Ve vývozních dokumentech jsou ale neshody, mimo jiné jsou víckrát používány unikátní kódy mikročipů, jež mají bránit nelegálnímu kšeftování s ohroženými druhy zvířat, zjistili reportéři investigace.cz a Süddeutsche Zeitung.

Letošní květen byl pro obchodníka se zvířaty, chovatele plazů a podnikatele Jindřicha Blahože rušný. České úřady kontrolovaly transporty zvířat, které vyvezl do zahraničí.

„Měl jsem v posledním měsíci neskutečně kontrol, takže se prošetřovaly ještě zpětně veškeré transporty, veškeré papíry. V podstatě (přijely, pozn. red.) nejvyšší šarže z veterinární správy, ředitelka Jihočeského kraje veteriny, dokonce za mnou přijeli i z Prahy,“ řekl podnikatel redakcím investigace.cz a Süddeutsche Zeitung. Podle něj bylo vše v pořádku.

Blahož tvrdí, že mu bylo řečeno, že kontroly proběhly „na popud nějakých novinářů“. Jejich zvědavost totiž vyvolala jeho aktivita z posledních let. Blahož je jeden z největších exportérů do indické Vantary a právě tato instituce vyvolává u českých úřadů spoustu otázek.

Jindřich Blahož do Vantary dodal mimo jiné čtyři zmije pavoučí. Jde o vzácný druh, který údajně nechová ani žádná zoologická zahrada kromě plzeňské. Zdroj: ČTK | Chaloupka Miroslav

Svatba s politiky

Projekt Vantara se prezentuje jako záchranná stanice v indickém státě Gudžarát. „Ve Vantaře je záchrana zásadním prvním krokem k tomu, aby zvířata dostala novou šanci na život. Vyhledáváme a zajišťujeme volně žijící živočichy v nouzi, která byla způsobena zničením biotopu, konflikty s lidmi nebo uzavřením v zajetí, a zajišťujeme, aby každá operace proběhla precizně a pečlivě,“ uvádí na svém webu.

Už toto prohlášení má však trhliny – jak uvádí sám Jindřich Blahož, Vantara ho oslovila, aby v zájmu projektu sehnal různé druhy zvířat. Ta, jež do Indie dodal, se ale narodila v chovných stanicích či u soukromých chovatelů a zachraňovat nepotřebují.

Vantaru založil Anant Ambani, syn jednoho z nejbohatších mužů na světě – Mukeše Ambaniho. Ten je nejen ekonomicky, ale i politicky velmi vlivný a má přímé napojení na premiéra Indie.

Skupina společností Reliance Industries, kterou otec zakladatele Vantary vybudoval, má nejvyšší obrat ze všech firem působících v Indii. Její obory podnikání sahají od těžby ropy a petrochemie až po textilní výrobu a média. Záchranná stanice Vantara tak paradoxně vznikla na rafinerii. Ostatně rafinerie je dodnes součástí tohoto areálu.

V loňském roce obletěla fotografie nyní třicetiletého Ananta Ambaniho celý svět, protože u příležitosti své svatby uspořádal několik působivých oslav. Jedna z nich se konala ve Vantaře a mimo jiné se tam objevili Mark Zuckerberg, Bill Gates a Ivanka Trump, vystoupila i zpěvačka Rihanna. Rozsáhlých svatebních oslav se také zúčastnila řada politiků, jako třeba současný indický premiér Naréndra Módí nebo ministr letectví Kindžarapu Rám Móhan Naidú. Premiér Módí navštívil Vantaru i letos na jaře. V tomto roce pak Vantara získala prestižní ocenění od indické vlády, která ocenila „výjimečnou péči o zvířata“.

Vantara se rozkládá na území o rozloze přibližně 14 kilometrů čtverečních na západě Indie. V zoo se mimo jiné nachází vířivka pro slony a největší karanténní zařízení pro zvířata. Během posledních pěti let zde byly vybudovány kliniky, jídelny, výběhy pro zvířata a chovatelská centra, jež podle všeho patří k nejmodernějším zařízením pro chov zvířat na světě.

Jak zjistili novináři Süddeutsche Zeitung v obchodních databázích i v jiných zdrojích, za posledních čtyři a půl roku tam bylo vyvezeno více než 45 000 zvířat. Mezi nimi bylo přes tisíc velkých šelem. Na svém webu Vantara uvádí, že celkově vlastní více než 150 000 zvířat a přes dva tisíce druhů. Pro srovnání – Zoo Praha ke konci roku 2024 měla 6 950 zvířat a 700 druhů.

Indické zařízení naopak není dostupné veřejnosti. Proti kritickým hlasům brojí žalobami. Společnosti GZRRC a RKTEWT, které tvoří Vantaru, podaly žalobu například na asijský magazín Himal Southasian, jenž v roce 2024 publikoval o Vantaře investigativní článek. Právní výzvy organizace poslala i deníku Süddeutsche Zeitung nebo keňskému expertovi Danielu Stilesovi.

Vantara vyvolává řadu otázek u úřadů i ochránců přírody, neboť v rámci projektu dochází k dosud nevídaným přesunům desetitisíců zvířat z celého světa, a to včetně Česka, do jednoho záchranného zařízení. „Aktuálně zjišťujeme konkrétnější informace o indickém zařízení a komunikujeme s indickým vědeckým orgánem CITES. Další postup ohledně vývozů do Indie bude ještě předmětem diskuze mezi námi, MŽP (Ministerstvo životního prostředí) i ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí),“ říká Silvie Ucová z Agentury ochrany přírody a krajiny, vědeckého orgánu CITES pro Českou republiku.

Největší dovozce z Česka

Český chovatel Jindřich Blahož je podle serveru iRozhlas nejaktivnější importér do Vantary z celé EU. Vyvezl tisíce živočichů a podle evidence Ministerstva životního prostředí mezi nimi bylo 849 zvířat chráněných úmluvou CITES.

„Všechno funguje podle zákona, podle toho, jak se to dělat má. Ta zvířata mají legální původ a na základě toho se dělají vývozní povolení, která schvaluje Ministerstvo životního prostředí a veterinární správa. Není jiná cesta jak to dělat,“ tvrdí Blahož.

Aby mohl vývozce vypravit zvíře zařazené pod CITES do třetích zemí, musí nejprve požádat o vydání vývozního povolení z České republiky do cílové destinace. Následně MŽP v rámci správního řízení požádá vědecký orgán CITES, což je v České republice Agentura pro ochranu přírody a krajiny (AOPK), o stanovisko ke konkrétnímu vývozu. AOPK poté posuzuje, zda transakce nebude mít škodlivý dopad na zachování příslušného druhu ani na rozsah území, na němž se populace tohoto druhu vyskytuje. Zároveň se prověřuje, zda nejsou známy žádné další okolnosti týkající se zachování dotyčného druhu, které by svědčily proti vydání povolení nebo potvrzení.

„V případě vývozů z ČR vyvážíme v naprosté většině jedince narozené a odchované v zajetí v ČR/EU, kde je předmětem stanoviska zejména zhodnocení legálního získání jedinců (případně také rodičovských, prarodičovských exemplářů) z volné přírody nebo z legálního chovu,“ sdělila Silvie Ucová z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Před časem se Vantara obrátila na Blahože s tím, zda by mohl sehnat zvířata. „Je to největší zařízení na světě. Já obchoduju se zvířaty, byl jsem osloven, zda bych jim nepomohl sehnat na doplnění nějaká zvířata,“ vysvětluje Blahož, jak se dostal k Vantaře. Podle svých slov má v chovatelství dobré kontakty a dokáže tak sehnat mnoho zvířat.

Český obchodník chová plazy, ale také hlodavce, které prodává do zoologických zahrad jako krmivo, například do Zoo Praha nebo Zoologické a botanické zahrady města Plzně, kam prodal i dva varany plodožravé. Provozuje rovněž resort Blatnice v Jižních Čechách na Táborsku – ubytovací zařízení s wellnessem a restaurací. Občané nedaleké obce Řemíčov jej zvolili v komunálních volbách před třemi lety do tamního zastupitelstva. V roce 2023 převzal po smrti původního majitele licencovanou soukromou zoo u Mikulova, známou pod názvem Fauna park Sedlec.

V chovatelské komunitě je Blahož poměrně známý. „Hodně vyváží zvířata do zahraničí. Když půjdete do hlavního sálu, je tam vystavovatel, který má od něj pardály (chameleony pardálí, pozn. red.), ale nevím, jestli vám přizná, že je neodchoval sám,“ řekl s úsměvem jeden z vystavovatelů redaktorce při návštěvě teraristického veletrhu. Zmiňovaný chovatel v hlavním sálu skutečně potvrdil, že se znají. „Jasně, Blahože zná skoro každej, on posílá hodně zvířata ven,“ popsal českého vývozce muž s chameleony, kteří se snažili prodrat na svobodu z průhledné plastové nádoby.

Chaos v značkování

Mezi zvířaty, jež Blahož vyváží, nejsou jen plazi, ale i primáti nebo šelmy. Obchodník také importoval i několik chovatelských rarit, jako jsou zmije pavoučí, ploskorep Henkelův nebo ještěrky naultinus grayii. Redakce investigace.cz a Süddeutsche Zeitung mají k dispozici dokumenty, které obsahují čísla mikročipů několika zvířat, jež Blahož buď vyvezl, nebo na ně získal povolení.

Reportéři investigace.cz zjistili, že jeden z tamarínů pinčích, na jehož vývoz Blahož získal povolení, měl shodné číslo mikročipu s jiným primátem, kosmanem zakrslým, který byl ale exportován už v roce 2019. A to je problém. „Značení exemplářů mikročipem by mělo být unikátní a čísla čipů by vždy měla být rozdílná,“ sdělila redakci mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

„Pro oba výše uvedené exempláře byly vydány registrační listy, ve kterých bylo uvedeno číslo čipu 968000010618362, potvrzeno vydávajícím úřadem (v obou dokladech je nalepena nálepka s tímto – stejným – číslem),“ dodala Krejčí.

Podle odborníka z Centra environmentálních forenzních věd z Univerzity Karlovy Zdeňka Nováka tuto praktiku mohou využívat lidé, kteří se snaží dostat do systému zvířata nabytá nezákonně. „Jeden unikátní mikročip by se u více druhů rozhodně opakovat neměl. Je to jedna z praktik, kterou používají lidé, kteří se snaží zlegalizovat nezákonně získaná zvířata. Známé jsou i případy nedovoleného opakovaného použití celistvých uzavřených kroužků, jimiž se označují ptáci. Například po úhynu papouška je jeho kroužek z nohy sejmut a použit pro označení jiného, často nelegálně získaného jedince. Při následných úředních kontrolách pak vše papírově sedí, ale ve skutečnosti tím došlo pouze k zamaskování skutečného – nelegálního – původu ptáka,“ doplňuje Novák.

Jestli Jindřich Blahož věděl, že používá číslo mikročipu, jenž by už neměl být volně k dispozici, není jasné. Na náš dotaz do uzávěrky tohoto textu neodpověděl.

Tamarín s už jednou použitým mikročipem nakonec do Vantary z Ruzyně neodletěl. Kde se teď opička nachází, se reportérům investigace.cz nepodařilo dohledat. Podle tiskové mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecké nebyla ani navržena k vývozu, což znamená, že inspekce neměla možnost ji na letišti zkontrolovat. „Důvod, pro který nebyl tamarín zařazen do vývozu (kontrolovaného 24. 10. 2024) není inspekci znám. Lze předpokládat, že tento tamarín zůstal v držení vývozce,“ řekla mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecká. Blahož získal primáta od subjektu, jemuž byl již v minulosti za porušení povinnosti týkající se značení exemplářů v jiném případě jednou ukládán správní trest. „Skutečnou příčinu shody údaje o značení uvedeného v permitech kosmana a tamarína již však bohužel není možné určit a vyvodit z ní odpovědnost,“ dodala Loužecká.

Další shodu v číslech mikročipů objevili reportéři ze Süddeutsche Zeitung u makaka jávského, primáta chráněného úmluvou CITES. Stejný mikročip se totiž vyskytuje v povolení u dvou jedinců, kteří se liší datem narození – jeden se narodil 20. 11. 2021, druhý 20. 7. 2019.

„Ohledně makaka jávského s číslem čipu 953010003870349 – byl vydán permit č. 24CZ036336 pro celkem deset jedinců daného druhu, ale byli vyvezeni pouze čtyři jedinci z důvodu toho, že zbylých šest jedinců nebylo označeno čipy uvedenými ve vývozním povolení. Tato nesrovnalost byla zjištěna ČIŽP při fyzickém odečtení čipů při vývozu,“ řekla nám Veronika Krejčí. „Popsaná situace, která se týkala primátů vyvážených v rámci povolení č. 24CZ036336, kdy ČIŽP řešila nesrovnalosti ve značení, je zcela ojedinělá,“ doplnila.

„Značení pomocí mikročipů je jedinečné a nezaměnitelné, dvě zvířata by tedy neměla být označena čipem stejného čísla. Za správnost značení odpovídá vlastník (vývozce) exempláře, který toto značení uvádí v žádosti o vývozní povolení a v případě povinně registrovaného exempláře (všichni primáti podléhají povinné registraci) také v registračním listě (ty vydávají krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy). Svým podpisem v registračním listě a v žádosti o vývozní povolení vlastník exempláře potvrzuje, že údaje o exempláři jsou správné a pravdivé. Pokud se prokáže opak, řeší to ČIŽP, která například může exemplář zadržet,“ dodala mluvčí ministerstva.

Podle mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecké může být shoda označení v registračních listech zvířat způsobena několika důvody. „Počínaje prostou administrativní chybou (ke které mohlo dojít např. při registraci na krajském úřadě či při žádosti o vývozní povolení na Ministerstvu životního prostředí) až po záměrné porušení zákona (případná odpovědnost za něj zanikla uplynutím promlčecí doby). V současnosti již nelze bohužel skutečnou příčinu určit,“ sdělila Loužecká.

„Máte špatné informace,“ odpověděl Blahož na dotaz, jak je možné, že se čísla mikročipů u některých jeho zvířat opakují.

Český obchodník se zvířaty získal povolení pro vývoz deseti makaků jávských. Do Vantary putovaly ale jen čtyři, protože zbytek nebyl správně označen. Jejich původ je tak nejasný. Foto: Sergey Pisarevskiy/ Flickr

Nekomerční obchod

Reportéři investigace.cz ve spolupráci se Süddeutsche Zeitung také pátrali po původu zvířat, které Blahož exportoval. Podle darovací smlouvy z února 2025 dostal darem celkem 21 živočichů z německé záchranné stanice. Šlo o zvířata s nejvyšší možnou ochranou, konkrétně o dva levharty obláčkové, pět lemurů, šest tamarínů skákavých a několik dalších kočkovitých šelem. Blahož následně vystavil fakturu Vantaře právě na levharta obláčkového, opičky tamarín, lemury a další zvířata.

To, že přeposlal tato zvířata do Vantary, pak potvrdil novinářům investigace.cz a Süddeutsche Zeitung. „Já jsem zprostředkovával ten vývoz, ano. To je další věc, kterou dělám, prostě zprostředkovávám vývozy,“ sdělil.

Že by za ně ale Vantaře fakturoval, popírá. Redakce Süddeutsche Zeitung má nicméně k dispozici fakturu, kde si Blahož účtuje peníze za levharty obláčkové, lemury i opičky tamarín. Součástí faktury v hodnotě čtyři a půl milionu korun jsou i desítky dalších zvířat. Vzhledem k tomu, že faktura neobsahovala čísla mikročipů, reportérům investigace.cz se nepodařilo ověřit, zda šlo o přesně ta samá zvířata darovaná z německé záchranné stanice.

Obchod nebo ZOO

Když žadatel žádá o vývozní povolení ke zvířeti uvedeném na seznamu CITES, musí také uvést zkratku vyjadřující účel vývozu. Ten může být například „T“ pro obchod, „E“ jako edukační účel nebo například „Z“, tedy zoo. Právě poslední zmíněnou zkratku „Z“ mají v dokumentech zvířata, jež Blahož poslal do Vantary.

Podle Správy indických zoologických zahrad se Vantara jako „autorizované a uznané záchranné zařízení pro zvířata“ nesmí v žádném případě podílet na „komerčním zacházení se zvířaty“. Z dokumentů získaných Süddeutsche Zeitung a investigace.cz vyplývá, že Vantara přinejmenším občas platila za zvířata vzácných druhů vysoké částky. Blahož jednou účtoval GZRRC, jedné z firem provozujících Vantaru, 237 350 eur (v přepočtu téměř 5,9 milionů korun) a jindy 177 800 eur (skoro 4,5 milionu korun). V obou případech šlo o stovky zvířat. Obchodník přitom tvrdí, že z jeho strany se jedná o „nekomerční transakce“ a zvířata do Vantary tudíž neprodává. Podle jeho slov dostává pouze poplatek za poradenství.

České úřady zatím spoléhají na stanovisko indického úřadu CITES, který podle mluvčí MŽP Veroniky Krejčí potvrdil, že podmínky pro uplatnění kódu „Z“ jsou splněny. „Do tohoto zařízení byly všechny vývozy uskutečněny pod kódem Z, jehož účelem je vývoz do zoologické zahrady, tedy pokud se transakce provádí za účelem přemístění exempláře do zoologické zahrady s cílem veřejného vystavování, péče, reprodukce, vzdělávání a osvěty veřejnosti, vědeckého výzkumu, záchrany, obnovy nebo ochrany. I tyto exempláře lze převézt za úplatu, podstatné však je, aby daná transakce splňovala podmínky pro uplatnění výše uvedeného účelu kódu Z,“ sdělila investigaci.cz mluvčí MŽP Krejčí.

Redakce oslovila s dotazy také Vantaru, která do vydání článku neodpověděla.

Autorka textu: Barbora Šturmová

The post Čech si účtuje miliony za zvířata putující do záchranné stanice. Ta ale zachraňovat nepotřebují appeared first on investigace.cz.