Pokud jste nestrávili posledních čtrnáct dní v jeskyni, nejste pravděpodobně událostmi, které vedly k odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka, nepolíbeni. Pokud ale máte pocit, že se v pletenci, který se neustále vyvíjí, pořád dostatečně neorientujete, zde je stručný přehled v otázkách a odpovědích.
Jak se přišlo na to, že bitcoiny „darované“ ministerstvu patří k darknetovému tržišti?
Kroků bylo několik, klíčovou událostí každopádně bylo provalení transakce z 10. března skrze notářský zápis s pořadovým kódem 2IGK9SJ o bitcoinovém daru Tomáše Jiřikovského Ministerstvu spravedlnosti, podepsaný brněnským notářem Lubomírem Mikou, bývalým spolužákem exministra Pavla Blažka. Ten dokládá, že Ministerstvo spravedlnosti ČR 7. března obdrželo dar necelých 468,5 bitcoinu, tedy kryptoaktivum v hodnotě přes 1 miliardu Kč.
Na pohyb prostředků z darknetového tržiště v březnu upozornila americká společnost Arkham, která se věnuje blockchainové forenzní analýze za pomoci umělé inteligence: „Peněženky patřící Nucleus Marketplace se dnes ráno probudily po devíti letech nečinnosti a převedly bitcoiny v hodnotě 77,5 milionu dolarů do 3 nových peněženek,“ uvedl Arkham na síti X 7. března a dodal tehdy: „V peněženkách Nucleus Marketplace je stále 365 milionů dolarů v BTC.“
Co na samotném převodu od začátku nesedělo?
Pomineme-li zdánlivě podivnou motivaci Jiřikovského k údajnému „morálnímu pokání“, dohodu, na kterou přistoupilo Ministerstvo spravedlnosti a prostý fakt, že dar přijalo, což vyvolalo podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti, pak je to také zjištění, že s peněženkou (peněženkami), ze kterých Jiřikovský bitcoiny ministerstvu posílal, bylo manipulováno již den před převodem na konto Úřadu zastupování státu ve věcech majetkových, tedy 6. března.
Důvod mohl být teoreticky čistě technický. Podle exministra Blažka trvalo rozkódování peněženek okolo třiceti hodin. To teoreticky možné je, protože plnohodnotný bitcoinový klient (Bitcoin Core), který tržiště fungující mezi lety 2014-16 pravděpodobně využívalo jako svoji tehdejší bitcoinovou peněženku, se totiž musel nejprve synchronizovat s celým bitcoinovým blockchainem, který mezi tím vyrostl na tehdy těžko představitelných cca 6400 gigabajtů (metriky měření se mírně rozcházejí).
Nesedí ale vícero věcí. Například proč se další část prostředků v hodnotě zhruba jedné miliardy korun v mezičase měla prostřednictvím řady transakcí přesunout neznámo kam nebo jak je možné, že se část prostředků ještě 7. března někdo pokusil směnit na několika centralizovaných burzách na hotovost, tedy více než dva týdny před tím, než začalo své bitcoiny prodávat ministerstvo.
Podivné je také to, že notář, který se podepsal pod zápis o daru a vzal za to nestandardně velkou odměnu, nebyl transakci podle zápisu vůbec přítomen a spokojil se s pouhým screenshotem obrazovky z jedné z Jiřikovského peněženek (relativně moderního hardwarového Trezoru), na němž byla uvedena suma 1561,560 bitcoinu.
„Nato mi soudní znalec oznámil, že za přítomnosti dárce a jeho advokáta bylo již před tímto jednáním zjištěno, že na ‚bitcoinové peněžence‘ dárce se nachází 1561,56020558 bitcoinu,“ dočteme se v notářském zápisu.
Bitcoinů na souvisejících adresách je navíc podstatně více, než kolik připustil Jiřikovský. Neznamená to ovšem, že musí mít ke všem přístup. Na adresách, které blockchainové forenzní společnosti spojují s tržištěm Nucleus Market, zůstává 3855 BTC, tedy bitcoiny v hodnotě okolo devíti miliard korun.
Jaká je časová osa současné kauzy?
Dne 10. března Lubomír Mika na výzvu Ministerstva spravedlnosti potvrzuje, že 7. března v sídle soudního znalce proběhl převod bitcoinů. Přítomní převodu měli být Tomáš Jiřikovský se svým advokátem Kárimem Titzem a soudní znalec Jiří Berger. Kromě nich pak nechyběl také ministerský náměstek Radomír Daňhel a jedna další úřednice ministerstva.
Dne 11. března začíná UZSVM prodávat darované bitcoiny v elektronické aukci. Ta probíhá v tranších po 5 BTC, přičemž poslední je pryč 27. května 2025. Celkem proběhlo 78 dražeb, na peněžence státu nicméně stále zůstává 40,468 BTC (bitcoiny v hodnotě méně než 100 milionů korun). Akce vyvolává zděšení u ministra financí Zbyňka Stanjury, který na přelomu března a dubna tehdy ještě ministra Pavla Blažka varuje před možnými politicky i reputačně problematickými důsledky.
V dubnu nejmenovaná centralizovaná burza oznamuje Finančnímu analytickému úřadu převod podezřelých bitcoinů. Národní centrála proti organizovanému zločinu na to konto část prostředků zablokuje.
28. května. Dochází ke dvěma zajímavým událostem. Ministerstvo spravedlnosti zve vybrané novináře na čtvrteční tiskovou konferenci, kde se chce pochlubit nečekaným miliardovým příjmem z prodaných bitcoinů. Ještě tentýž večer ale Zdislava Pokorná z Deníku N publikuje článek, který přichází s informací, že bitcoiny pocházejí z daru od trestaného zločince Jiřikovského, a upozorňuje, že se již transakcí zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření, že jde o legalizaci peněz z trestné činnosti.
Pozoruhodné je, že Pokorná v té době nemohla disponovat veřejnou informací o tom, od koho skutečně bitcoiny, které stát prodal, pocházejí. Proč? Stát tuto informaci u dražby ani v rejstříku nikde neuvádí. Odkud informace unikla, není dosud přesně jasné.
29. května událost dále akceleruje, vrchní státní zastupitelství v Olomouci totiž potvrzuje, že NCOZ dar skutečně prověřuje, a to i kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
30. května podává ministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignaci na svůj post a událost plně ožívá v českém mediálním prostoru. Čtyři dny poté, tedy 3. dubna, oznamuje svůj odchod z ministerstva také Blažkův náměstek Radomír Daňhel. Kvůli události, které teď již nikdo neřekne jinak než „bitcoinová kauza“, se schází Bezpečnostní rada státu a probírá se i na vládě.
Bezpečnostní rada požaduje vytvoření přesného časového sledu událostí a koordinaci s BIS, opozice pak volá po zmrazení výtěžku a svolání mimořádné schůze Sněmovny. Server Novinky.cz se ve stejné době dostává k trestnímu oznámení, které podává v minulosti odsouzený obchodník s drogami a dárce bitcoinů Tomáš Jiřikovský. Obviňuje v něm Národní centrálu proti organizovanému zločinu a olomoucké Vrchní státní zastupitelství z úniku informací do veřejného prostoru a vyjadřuje obavy o svůj život.
31. května pak přináší investigativní web Neovlivni.cz informaci o tom, že Jiřikovský odcestoval do zahraničí, pravděpodobně do Asie, a ocitl se tak mimo dosah vyšetřujících úřadů.
Stejné médium pak v pondělí 9. června přišlo s informací, že Jiřikovského advokát koupil v dubnu u Brna pozemek za necelých 12 milionů korun. Transakce, kterou již také prošetřuje policie, podle právníka s bitcoinovým případem nijak nesouvisí.
Veřejnoprávní Český rozhlas ve stejný den dopátrává, že soud navíc Jiřikovskému vydal tři desítky elektronických přístrojů, tedy podstatně více, než se původně citovalo. Z toho rovných 9. kusů elektroniky zůstalo soudnímu znalci zcela nepřístupných kvůli chybějícím heslům a šifrování.
Jaké jsou osoby a obsazení
Tomáš Jiřikovský
Bitcoinový dárce Tomáš Jiřikovský je vyučený zámečník, který se řadu let živil jako programátor webových aplikací a poskytovatel webhostingu pod hlavičkou své firmy Šnekweb. Od března 2013 do prosince téhož roku provozoval darknetové tržiště Sheep Marketplace, které sloužilo k nákupu drog, falešných dokladů a údajně zbraní, přičemž platby probíhaly v bitcoinech.
Tržišti se stala osudnou slabina objevená dvěma uživateli (po letech FBI identifikovanými jako Nathan Gibson a Sean Mackert), kteří objeví způsob, jak dostat vložené bitcoiny z depozitáře, i když systém neověřil, jestli už byly prostředky uvolněny a transakce dokončena. Z tržiště tímto způsobem mizí údajně 5400 bitcoinů (v tehdejší hodnotě zhruba 109 milionů korun), tržiště reaguje zmražením zbylého zůstatku a v prosinci definitivně zavírá.
Ilustrace ChatGPT
Po hackerském útoku má Jiřikovský údajně vybral zbylé prostředky z uživatelských peněženek a zmizel s bitcoiny v tehdejší hodnotě zhruba 16 milionů korun. Poškození dealeři a jejich zákazníci se začínají organizovat na dnes již zabanovaném vlákně „sheep scam thread“ na americké sociální síti Reddit. Právě zde se ze střípků kolektivního vědění začíná skládat obrázek, který vede do Česka k Jiřikovskému.
Stejná komunita později spojuje Jiřikovského působení s provozem dalšího darknetového tržiště Nucleus Marketplace, které fungovalo mezi léty 2014–16. Tržiště se v březnu 2015 po konci konkurenčního Evolution stalo druhým největším darknetovým trhem. Také Nucleus končí za velmi podezřelých okolností. O Jiřikovského působení ale chybějí důkazy, které by přesvědčily policii a následně soudy.
V roce 2017 je ale Jiřikovský přeci jen odsouzený alespoň v souvislosti s provozováním Sheep Marketplace, a to za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování k devítiletému trestu.
V roce 2021 je Jiřikovský podmínečně propuštěn po odpykání poloviny trestu a začíná aktivně usilovat o vrácení zabaveného digitálního vybavení, které s případem souviselo. O samotnou elektroniku ale nejde, začíná se hrát o přístupy k bitcoinům za miliardy. A to se mu letos navzdory předchozímu nepříznivému rozhodnutí Krajského soudu v Brně nakonec podaří. Svoji roli v tom sehraje i intervence Nejvyššího soudu.
Exministr Pavel Blažek
Pavel Blažek je ostřílený český pravicový politik, který až do 30. května 2025 zastával post
ministra spravedlnosti České republiky. Nebylo to jeho první ministerské angažmá, stejný post zastával také od července 2012 do července 2013 ve vládě Petra Nečase. Blažek, který se stal garantem bitcoinového daru státu, rezignoval na funkci ministra spravedlnosti ve svém druhém funkčním období 30. května.
Blažek původně dar veřejně zarámoval jako „morální pokání“ a ekonomický přínos pro stát a i po prvotní kritice ze strany opozice a podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti zprvu veřejně odmítal jakékoli pochybení a trvá na tom, že jednal v souladu se zákonem.
Foto: PETR TOPIČ / MFDNES + LN / Profimedia
Kárim Titz
Kárim Titz je brněnský advokát, který zajímavě propojuje Pavla Blažka s odsouzeným Jiřikovským. Nejenže zprostředkoval nabídku Jiřikovského darovat státu 30 procent bitcoinů z elektronické peněženky, kterou mu navzdory původnímu předpokladu soud nakonec vrátil, ale více než dvacet let se zná s ex-ministrem Pavlem Blažkem, na kterého se měl s nabídkou daru osobně obrátit.
Titz je také jedním z lidí, kteří se osobně zúčastnili procesu otevření bitcoinové peněženky, dalším byl Blažkův ekonomický náměstek Radomír Daňhel a ještě jedna úřední osoba. Bez zajímavosti není, že Evropská organizace pro spravedlnost (EJO) na Titze minulý čtvrtek podala podnět k prošetření možného porušení zákona proti praní špinavých peněz.
Ve vedlejších rolích…
Radomír Daňhel
Jde o dnes již bývalého ekonomického náměstka ministra spravedlnosti, kterého do funkce jmenoval přímo Blažek a který se účastnil „otevření“ bitcoinové peněženky.
Lubomír Mika
Brněnský notář, který prováděl zápis o převodu bitcoinového daru na Ministerstvo spravedlnosti a dostal za to poměrně velkorysý honorář. Kromě toho, že jde o bývalého spolužáka Pavla Blažka, je na jeho účasti na celé události zarážející především fakt, podle deníku N odmítl vysvětlit, proč při pořizování úředního záznamu čerpal pouze z obdrženého printscreenu.
Jiří Berger
Jiří Berger je soudní znalec v oboru kybernetika – výpočetní technika jmenovaný Krajským soudem v Praze. V ČR jde mezi soudními znalci o zajímavou niku a poměrně unikátní pozici. Právě on je odborným garantem informací, ze kterých čerpal ve svém notářském zápisu notář Lubomír Mika. Berger se od počátku mediálního probírání kauzy odmítá veřejně vyjadřovat, a to s odkazem na povinnou mlčenlivost své profese.
… a další
Policie případ v současné době prošetřuje. Není jasné například to, kdo všechno byl do kauzy zapojený. Nejasnosti panují i ohledně původu části dalších prostředků, jejichž přesuny byly zaznamenány ještě před samotným „darem“ státu, stejně jako ohledně možného motivu daru samotného. Kauza tak i nadále zůstává otevřená.
The post Co vše se skrývá za bitcoinovou kauzou? Shrnujeme události den po dni appeared first on Forbes.
