V Česku pomalu přibývá firem, které se nebojí zaměstnat padesátníky i seniory. Některé společnosti starší zaměstnance dokonce cíleně vyhledávají kvůli jejich přednostem.
Většina českých firem se stále obává zaměstnat starší uchazeče o práci. „Na jednu strunu si firmy stěžují na nedostatek pracovníků a šestašedesát procent z nich má problém obsadit volná místa, na druhou stranu však stále v praxi funguje diskriminace podle věku,“ říká Jiří Halbrštát, ředitel náboru personální agentury ManpowerGroup.
Řada personalistů uchazeče v pokročilejším věku plošně odmítá, aniž by zkoumali jejich kvalifikaci, zdravotní stav nebo pracovní morálku. „Místo individuálního přístupu vítězí pohodlnost a stereotyp,“ upozorňuje Halbrštát.
Důvodem může být strach z vyšší nemocnosti nebo z malé ochoty učit se novinkám. Řada firem ale zjišťuje, že realita je trochu jiná a že lidé ve vyšším věku mají i řadu předností, díky kterým jsou pro společnosti přínosem. „Roste počet firem, které jsou otevřené náboru starších uchazečů,“ říká Jitka Kouba z Grafton Recruitment.
Některé takové uchazeče dokonce preferují. „Starší zaměstnance přímo vyhledáváme,“ potvrzuje personalistka rodinné firmy Barvy a laky Hostivař Linda Ševčík Jakubowiczová. Do sítě vlastních prodejen shání lidi, kteří si váží značky a stability. Nachází je mnohem častěji mezi lidmi vyššího věku.
Dříve narození kandidáti mají podle Ševčík Jakubowiczové zkušenosti. Oceňují, že nemusejí pracovat dvanáct hodin denně, a nemají velké finanční nároky. „Prodavači u nás dostanou plat pětadvacet až pětatřicet tisíc. Mladí uchazeči chtějí klidně i padesát tisíc, a přitom mají minimální praxi,“ vysvětluje.
Do firmy Barvy a laky Hostivař nedávno přijali na pozici recepční ženu, které bylo šedesát čtyři let. Předtím ji na deseti pohovorech odmítli převážně kvůli vysokému věku. „My vás právě z tohoto důvodu chceme,“ uslyšela na pohovoru od Lindy Ševčík Jakubowiczové. A firma má s dotyčnou zatím ty nejlepší zkušenosti.
Rozšířenou představu, že starší zaměstnanci jsou častěji nemocní, Ševčík Jakubowiczová odmítá. „Mám zkušenost, že i mladí často marodí. Navíc u nich se nám stává, že jdou na pařbu, druhý den nedorazí do práce a ani se neomluví,“ popisuje.
Na zaměstnance ve věku padesát plus se v náboru přímo zaměřuje společnost Ikea. „Naše firma má ve své DNA silně zakořeněnou diverzitu a je samozřejmostí zaměstnávat i lidi ve věku nad padesát let,“ říká Ladislav Onderka, personalista Ikea Česká republika. Tématem se začali zabývat proto, že si uvědomují, jak populace stárne.
Nábor starších se firmě osvědčil. „Můžeme získat velmi loajální zaměstnance,“ vysvětluje Onderka. Uchazeči nad padesát mají ve firmě největší zájem o kancelářskou práci, ale také o pozice prodavačů, plánovačů interiéru nebo o práci v gastroprovozu.
V Ikee vnímají jako silné stránky zaměstnanců v této věkové kategorii zkušenosti a nadhled. „Profese, které se dlouhá léta věnovali, už třeba dnes ve stejné podobě neexistuje,“ říká Onderka. Proto je podle něj dobré, pokud se tito zaměstnanci nebojí zkoušet novinky. „I díky svým zkušenostem to zpravidla zvládnou,“ podotýká.
A postoj mění i další firmy. „Stále více si uvědomujeme přidanou hodnotu, kterou tito kandidáti přinášejí do pracovního prostředí,“ říká Martina Machová, personální ředitelka společnosti Pluxee ČR. Podle ní mnohdy na rozdíl od mladší generace hledají dlouhodobé zaměstnání a nejsou tak náchylní k časté změně práce.
To, že je potřeba hledat pracovní sílu i mezi dříve narozenými, platí zejména v oborech, kde kvalitní uchazeči dlouhodobě chybějí. „Největší poptávka po zaměstnancích vyššího věku je ve zdravotnictví a sociálních službách, také ve stavebnictví a ve výrobě,“ uvádí Kristýna Králová z personální společnosti Hays.
Určitý obrat na trhu práce pozoruje také Jitka Kouba. „Řada firem zavedla programy zaměstnávání starších generací. Jde třeba o retailové řetězce,“ říká.
Z aktuálního průzkumu Grafton Recruitment vyplývá, že zaměstnance nad padesát let aktivně nabírá dvaaosmdesát procent zaměstnavatelů. Na druhé straně je otázkou, jak vše probíhá v realitě. Zaměstnanci generací X a boomers v tomto průzkumu uvádejí, že hledání práce pro ně není jednoduché.
Snadno, nebo spíše snadno si práci našlo čtyřicet tři procent respondentů z generace X, kterým je mezi pětačtyřiceti a šedesáti lety, a jednapadesát procent z generace boomerů, tedy šedesátníků a starších. Jedním z častých předsudků při zaměstnávaní starších je fakt, že půjde o krátkodobou misi. „Panuje předpoklad, že tito lidé odejdou brzy do důchodu a firmě se ‚nevyplatí‘,“ vysvětluje Jitka Kouba.
Ve světle fluktuace na českém trhu práce se však podle ní tento argument jeví jako málo relevantní. „Je potřeba si uvědomit, že dnešní padesátník má před sebou stále zhruba sedmnáct let produktivního věku,“ říká Kouba s tím, že je potřeba zohlednit posouvání doby odchodu do důchodu.
„Starší zaměstnanci bývají loajálnější, což může přispět k nižší fluktuaci a stabilnějšímu pracovnímu prostředí,“ upozorňuje Černá. K dalším přednostem lidí ve vyšším věku podle ní patří lepší schopnost řešit problémy a zvládat krizové situace ve srovnání s mladšími a méně zkušenými kolegy.
S tím souhlasí i Jitka Kouba. „Zaměstnavatelé u nich oceňují schopnost zachovat klid v krizových situacích nebo pragmatické uvažování,“ popisuje. Z výzkumů navíc vyplývá, že lidé nad padesát let jsou často otevřenější změnám víc, než se předpokládá. Je pouze potřeba, aby jim dávaly smysl a aby měli možnost se do nich aktivně zapojit.
„S vyšším věkem může klesat fyzická výkonnost, což může ovlivnit schopnost vykonávat fyzicky náročné úkoly. Je proto rozumné zajistit ergonomické pracovní prostředí a podporovat zdravý životní styl,“ říká Klára Černá z personálního oddělení ČSOB.
Starší kolegyně a kolegové mohou pracovat pomaleji a rozvážněji než jejich mladší protějšky. Proto je podle Černé namístě rozdělit úkoly ve firmě tak, aby různé věkové skupiny mohly využít své silné stránky.
Některé firmy se soustředí i na podporu stávajících zaměstnanců vyššího věku. Speciální program pro zaměstnance ve věku padesát pět a více let zavedla před časem banka ČSOB. Dotyční v rámci něj získají dva dny placeného volna navíc. „Vedle toho kolegové ve věku padesát pět plus mohou v případě dobrovolnické činnosti čerpat čtyři placené volné dny,“ říká Klára Černá.
„V rámci programu se také snažíme využívat odbornosti našich zkušenějších kolegů v mentoringu,“ pokračuje Černá. V nabídce jsou i webináře zaměřené na zvládání stresu a budování odolnosti. Podle Černé mohou posloužit jako prevence syndromu vyhoření.
Na lidi v tomto věku není podle Halbrštáta dobré pohlížet jako na slabá místa trhu práce, ale spíše jako na oblast nedostatečně využitého potenciálu. „Čím dřív si to firmy uvědomí, tím menší budou jejich problémy s náborem. Nejde o sociální romantismus, ale o tvrdou realitu čísel,“ říká a upozorňuje, že v době, kdy se bude každý pracovník počítat, je přehlížení čtvrtiny pracovního trhu luxus, který si česká ekonomika nemůže dovolit.
Situace se bude navíc dále výrazně zhoršovat. „Demografická křivka nemilosrdně ukazuje, že do důchodu odchází výrazně více lidí, než kolik jich ze škol vstupuje na pracovní trh,“ srovnává Halbrštát. Ročně jde o rozdíl třicet tisíc lidí, přičemž se blížíme k okamžiku, kdy do penze zamíří početná generace Husákových dětí. Tam už pak podle Halbrštáta bude roční rozdíl téměř sto tisíc lidí.
A nadějněji nevypadá ani dlouhodobý výhled. „V roce 2030 bude až třicet procent populace starších šedesáti let,“ upozorňuje Kateřina Budínová, ředitelka odboru zaměstnanosti a EU Úřadu práce. Je jasné, že pokud se firmy nepřizpůsobí vývoji a nedají šanci pracovníkům vyššího věku, mohou mít problémy s hledáním zaměstnanců.
The post Firmy loví padesátníky. Řada z nich je stále odmítá, jiné je cíleně vyhledávají appeared first on Forbes.
