Design oděvů a skla – to je na první pohled velmi neobvyklé spojení. Jak vypadá spolupráce sklářského výtvarníka Františka Jungvirta s oděvní designérkou Ivanou Mentlovou, z níž vznikla kolekce skleněných objektů? A co dalšího mají v plánu?
Původně mělo jít o limitovanou edici vázy, do níž chtěl otisknout typický rukopis návrhářky oceňované pro nadčasový styl. Nakonec společnými silami vznikly tři druhy objektů v různých barevných odstínech i strukturách – vysoká váza, kulatá váza a difuzér.
V showroomu Františka Jungvirta v pražských Košířích si jich všimnete na první pohled. Mají tu své čestné místo na dřevěných podstavcích od Kristýny Mikoláškové, která nové kolekci vytvořila mobiliář na míru. Pod skleněnými vázami zemitých barev si zahrály vedlejší roli už na slavnostním eventu v Clam-Gallasově paláci, kde byly koncem května poprvé představeny veřejnosti.
Z vernisáže se nakonec stala velká společenská událost i díky přizvání partnerů jako Bentley, Ligne Roset, Apart, Bang Olufsen, Sephora nebo Bomton Studio.
Pro Ivanu Mentlovou je kolekce váz prvním vykročením ze světa módy. „S Františkem se známe už delší dobu – nejdříve přes Instagram, pak i osobně. Mám jeho věci doma, a když mě oslovil ke společné práci, velmi mě to potěšilo. Nechtěla jsem ale, aby to bylo jen PR spojení,“ říká návrhářka.
Jungvirt měl nejdříve představu, že si vybere jeden z jeho produktů a ten společně dotvoří. „Mně šlo ale o to, aby váza nenesla jen můj podpis, ale i můj estetický rukopis. Napadlo mě proto sáhnout po barevné škále, kterou využívám ve svých oděvech, i když pro sklo typická není,“ vypráví v Jungvirtově showroomu, kam si zrovna přijela pro několik kusů váz, které si objednaly její klientky.

Ivana Mentlová vybírala zemité tóny barev a ladila ve sklárnách povrchovou texturu váz tak, aby připomínala materiály, s nimiž pracuje. Jde především o jehnětinu, již zpracovává ve dvou dílnách v Istanbulu a kterou díky inovativním úpravám dokáže využít i pro volné střihy typické pro lehčí textilie.
„Mám ráda struktury. I v konfekci, kterou jsem dříve navrhovala pro Pietro Filipi, jsem kombinovala například hedvábí s hrubší vlnou,“ říká zkušená návrhářka. I proto jsou vázy navržené jak v matu, tak v lesku.
V oboru, jako je design skla, je všeobecně obtížné přijít s něčím novým a konkurovat zavedeným esům českého sklářství. František Jungvirt udržuje svůj rukopis rozpoznatelný i tím, že zůstává u minimalistických tvarů váz, které dotváří barvou, broušením, pískováním, malováním na sklo nebo různými aplikacemi.
V případě společné kolekce s Ivanou Mentlovou jde o tvary tři, které vycházejí z podstaty křivek návrhů z Jungvirtova portfolia. Difuzér se inspiroval vázou Fleur a pro výslednou podobu a funkci se zmenšil a vznikl tak cenově dostupnější objekt.
Kulatá váza, již Mentlová dále vybrala, se hodí především pro kratší, košaté kytice – například pivoněk nebo tulipánů. Užší tvar váz – vhodný pro solitérní květiny, jako jsou anturie, kaly nebo gladioly – Ivana Mentlová načrtla podle svých představ a Jungvirt její skicu finalizoval.
Váza ale může fungovat i jako samostatný objekt. I proto Jungvirt slovo „váza“ používá nerad: „Je to pro mě spíše interiérový objekt, který má přidanou funkci v tom, že v něm může něco být.“ Sloužit přitom může i jako komunikační prostředek: „Než dávat ženě vždy jen květinu, je občas hezké darovat jí i vázu,“ vybízí designér.
Ivana Mentlová si u pecí sklárny Ajeto na vlastní kůži vyzkoušela, jak se fouká do sklářské píšťaly, a také si doplnila znalosti v pískování a leštění skla, aby struktura objektů odpovídala jejím představám. Jenže barevné vzorníky ve sklárnách těm oděvním ani zdaleka neodpovídají. Aby tvůrci docílili požadovaných tónů, museli sáhnout mimo odstíny, s nimiž sklárna obvykle pracuje.





„Ve sklárnách se běžně fouká kouř, amber, křišťál nebo opál. Ivany tvorba je ale barevně specifická – minimalistická, zemitá a nadčasová, zaměřená na kouřové tóny,“ říká František Jungvirt, v jehož portfoliu skleněných objektů lze přitom najít spíše výrazné pastelové barvy.
Autoři proto museli sáhnout po takzvaných „rubínech“, tedy bločcích skla od německých výrobců, které mají širokou škálu barev včetně netypických odstínů. Z nich vybrali varianty, které pojmenovali Toffee, Mocca, Olive a Smoke.
Tvary objektů jsou na první pohled jednoduché, ale procházejí řadou výrobních procesů v několika dílnách. Převážejí se mezi Novým Borem, Jabloncem nad Nisou, Železným Brodem a Prahou a dohromady se tak výroba jednoho objektu protáhne zhruba na měsíc.
„Musí se vyrobit dřevěná forma a pak si domluvíme vzorovací hodiny ve sklárně, kde nám do ní pětičlenný tým fouká požadovaný tvar. Pak se objekt musí obrousit, leští se nebo pískuje, namáčí se do kyseliny a nakonec se ručně signuje,“ popisuje Jungvirt technologický postup.
Právě moment namáčení do kyseliny vytvoří požadovaný sametový povrch. Je to proces navíc, který ale rozhodne o tom, že na matném skle nezůstávají otisky a dá se bez obav omývat. Dlouhý výrobní proces a pečlivost každého úkonu jsou prvky, které kvalitní produkt odlišují od levnějších napodobenin.

Výrobu není podle Jungvirta možné svěřit každému: „Než se mistr sklář dostane k hlavnímu úkonu na takové váze, musí mít na huti odslouženo několik let,“ říká s respektem k řemeslu. „Ve finále na jedné váze pracuje asi dvanáct párů rukou,“ dodává Ivana Mentlová, která je na ruční práci zvyklá i ve své branži, kdy se každý kus materiálu na střih řeže zvlášť.
Protože je každá váza originál, variuje mezi světlými a tmavými gradienty – tu je sytější u hrdla, tu u dna. Nejlépe podle designérů funguje více různých objektů vystavených pohromadě – a to jak v moderních, tak v historických interiérech. To ostatně potvrzují i fotografie z brněnské vily Tugendhat, kterou si designéři na focení kolekce pronajali.
„Z dobových fotografií jsme provedli rešerši toho, jaké předměty tam kdysi bývaly, a našli jsme i keramické vázy podobných tvarů. Prezentovat v tomto prostoru ty naše proto bylo přirozené,“ říká František Jungvirt. Focení skla ve spojení se svou módou se Ivana Mentlová chtěla vyvarovat, připadalo jí to jako klišé. „Ivanin styl je tam ale vidět, a tak jsem to chtěl,“ dodává František Jungvirt.
Ceny objektů se pohybují v desetitisících korun a ve výrobě je nyní podle Jungvirta asi sedmdesát kusů. Poptávka je měsíc po uvedení na trh tak velká, že si zájemci na svůj vybraný kus musejí chvíli počkat. „Někteří naši klienti si objednali všechny tři tvary najednou,“ říká Ivana Mentlová.
Kromě Jungvirtova showroomu je možné prohlédnout si objekty na vlastní oči také v tom jejím, v Široké 7. František Jungvirt doplňuje, že v jednání je také spolupráce s Book Therapy a Ingredients, kde chtějí vytvořit menší pop-upy: „U Book Therapy nám dává smysl propojení s architekturou, o které mají v nabídce mnoho knih. S Ingredients se bavíme i o limitované edici difuzérů.“
Nyní v difuzérech používají vonné tyčinky od značky Toiletpaper. Prostor pro velkoobchodní prodej nevidí autoři v ceně ani výrobě a chtějí, aby si jejich produkty ponechaly jistou exkluzivitu.
Vedle spolupráce na kolekci skleněných objektů se designéři dále věnují každý i své vlastní značce. František Jungvirt do konce srpna vystavuje ve vile Volman edici společných objektů s Pavlínou Šváchovou. „Vytváří nad kahanem skleněné plastiky, které se dají nasadit na mé vázy, ale fungují i jako samostatné objekty,“ popisuje Jungvirt svou další spolupráci.
Prozrazuje, že má rozpracovaných i několik vlastních kolekcí a věnuje se především sběratelským edicím o deseti až patnácti kusech. Na září chystá v rámci Czech Design Weeku vlastní výstavu v Clam-Gallasově paláci, kde naváže na dřívější vázy s motivy zvířat, které vytváří se sklářem Martinem Štefánkem.
„Tentokrát budou tématem čeští ptáci. Propojil jsem se i s malířem Jiřím Bartošem, který zvířecí motivy také rád zobrazuje. K výstavě bude doprovodný program přednášek s ornitologickým ústavem. V rámci instalace budeme pouštět zvukovou stopu, kterou získal Jan Kužník. I objekt, jako je váza, dokáže řešit složitá témata, jako je vymírání ohrožených druhů,“ říká designér.

Ivana Mentlová právě vzoruje nové střihy pro kolekci podzim/zima 2026, kde opět nebudou chybět oversized siluety. „Snažím se být neustále o krok napřed, nesledovat trendy, ale vracet se sama k sobě a přemýšlet o tom, co je DNA mojí značky. Dělám malé kapsulové kolekce a chci, aby mým zákaznicím několik let v šatníku vydržely,“ popisuje svou tvorbu.
Konfekci v tuto chvíli nevyrábí, ale do budoucna plánuje rozšíření značky a nebrání se vstupu partnera, aby se mohla věnovat už jen kreativě.
The post Když se spojí sklo a móda. Designéři Jungvirt a Mentlová vytvořili kolekci váz appeared first on Forbes.