Génius, vizionář a filantrop, nebo obyčejný zločinec? Americký finančník už na střední škole nabízel investiční tipy. Paruka, kterou si překrýval pleš, nepomohla zakrýt jeho podvody. Jméno Michaela Milkena rezonuje ve finančním světě dodnes. Pro jedny je ztělesněním chamtivosti a symbolem divokých osmdesátých let, pro jiné vizionářem, který demokratizoval financování a umožnil růst inovativním společnostem.
Jeho příběh je fascinující směsí brilantní inteligence, neutuchající vytrvalosti a kontroverzních praktik, které navždy změnily Wall Street.
Během působení ve funkci vedoucího oddělení vysoce výnosných dluhopisů inkasoval od svého zaměstnavatele odměnu přesahující miliardu dolarů. Tím se zařadil mezi nejlépe placené zaměstnance.
Dnes patří Milken k nejbohatším lidem na světě. Jeho majetek přesahuje šest miliard dolarů.
Zrod krále
Milken se narodil v kalifornském Encinu v židovské rodině, která představovala typickou střední třídu. Vystudoval střední školu Birmingham High School v Los Angeles, kde působil jako hlavní roztleskávač. Už tehdy prodával spolužákům investiční tipy.
Patřila mezi ně i prominentní jména, například budoucí prezident Disney Michael Ovitz či herečky Sally Field nebo Cindy Williams.
Bakalářské vzdělání získal na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kterou ukončil s nejvyšším vyznamenáním.
Vizionář už od mládí projevoval mimořádný zájem o finance. Během studia na Wharton School na Pensylvánské univerzitě se začal hlouběji zabývat méně kvalitními, ale vysoce výnosnými dluhopisy, nazývanými také junk bonds nebo high-yield bonds.
V té době byly tyto obligace považovány za spekulativní a rizikové investice, kterým se seriózní lidé vyhýbali. Milken v nich však viděl potenciál. Věřil, že při správné analýze a diverzifikaci mohou přinést atraktivní výnosy.
Spekulativní dluhopisy (anglicky high-yield nebo junk bonds) jsou dluhové cenné papíry emitované subjekty s nižším úvěrovým ratingem. Agentury jako Moody’s, Standard & Poor’s či Fitch je označují za rizikovější z hlediska schopnosti emitenta splácet jistinu i úroky.
Anglický název junk bonds (doslova odpadní dluhopisy) se ujal kvůli nižší kvalitě těchto dluhopisů oproti investičním (takzvaný investment grade). V minulosti bývaly běžné zejména u menších či začínajících společností, které měly obtížnější přístup k tradičním finančním zdrojům.
Začátek kariéry
Díky whartonským profesorům získal Milken během prázdnin práci v investiční bance Drexel Harriman Ripley. Po ukončení studia nastoupil do Drexel Firestone jako ředitel výzkumu nízce hodnocených dluhopisů.
K jeho kompetencím patřila kontrola nad částí kapitálu a povolení obchodovat. Na nové pozici se mu nesmírně dařilo. Během sedmnácti let kariéry zaznamenal jen čtyřměsíční období poklesu.
Sloučením Drexelu s Burnham and Company vznikla společnost Drexel Burnham. Milken patřil k nejcennějším pozůstatkům Drexelu a po fúzi se stal vedoucím oddělení konvertibilních dluhopisů.
Právě tehdy začal svou revoluci. Přesvědčil nového nadřízeného, se kterým se znal ještě z Whartonu, aby mu svěřil pravomoc založit a vést nové oddělení. To se mělo zaměřovat na obchodování s opomíjenými, vysoce výnosnými dluhopisy.
Argumenty zkušeného finančníka byly přesvědčivé. Poukázal na existenci velkého množství solidních společností, které procházely dočasnými finančními problémy. Jejich dluhopisy byly neprávem podhodnocené.
Zmíněné společnosti by s radostí platily vyšší úroky, aby získaly dodatečný kapitál. V tradičních finančních institucích však nenacházely pochopení. Tubby Burnham Milkenův záměr odsouhlasil.
Schválení rizikové operace brzy přineslo investiční bance stoprocentní zhodnocení investic. Milkena vedení vyvažovalo zlatem a na jeho osobní účet přitékaly miliony dolarů ročně.
Éra spekulativních dluhopisů
Pod Milkenovým vedením se Drexel Burnham Lambert stal dominantním hráčem na trhu s high-yield dluhopisy. Jeho oddělení v Beverly Hills, které bylo známé intenzivní a soutěživou atmosférou, se stalo legendárním centrem finanční moci.
Milken si vybudoval rozsáhlou síť kontaktů. Propojení emitentů s ochotnými investory každý den přinášelo ovoce.
Král junk bondů se proslavil brilantní analytickou myslí a schopností spojovat kapitál s příležitostmi. Kromě toho měl prý neúnavnou pracovní morálku a schopnost pracovat téměř nepřetržitě. Údajně spal jen pár hodin denně.
Vysoce výnosné dluhopisy se staly neuvěřitelně mocným nástrojem. Umožnily menším rostoucím firmám získat financování na expanzi, akvizice a restrukturalizace.
Společnosti jako MCI Communications, Turner Broadcasting System a mnoho dalších vděčí za svůj růst právě Milkenovu přístupu.
Po obrovských úspěších byznys modelu si i tradiční konzervativní banky uvědomily potenciál nového trhu. Přehodnocení jejich postoje jim však už nepomohlo úplně dohnat rozjetý vlak v tomto sektoru.
S jídlem roste chuť
V polovině osmdesátých let dosáhla Milkenova síť kupujících obrovských rozměrů. Jeho schopnost získávat velký objem peněz usnadnila aktivity i firmám, které se zabývaly pákovým odkupováním.
Aktivní finančník si získal pověst člověka, který dokáže „přes noc“ vytvořit trh pro jakékoli dluhopisy. Jeho důvěryhodnost se dostala na takovou úroveň, že jeho vyjádření dokázala přesvědčovat i bez reálného krytí.
S tímto obdobím se pojí i perlička související se snahou Carla Icahna o nepřátelské převzetí společnosti Phillips 66. Investor s reputací bezohledného „korporátního lupiče“ neměl dostatek zdrojů na takto náročnou transakci. Bankéři z Drexelu proto vymysleli nový nástroj – obyčejný list.
V dokumentu bez jakéhokoli právního statusu instituce jako hlavní upisovatel zajistila financování svým vyjádřením o „vysokém přesvědčení“, že bude včas schopna krýt dluh. Peníze na splnění závazků banka tedy nezískala, ale přislíbila, že by to dokázala. Jak jinak, v případě potřeby by velkou část financování tvořily Milkenovy podřadné dluhopisy.
I když nakonec Icahn kontrolu nad Phillipsem nezískal, jeho zisk byl dostatečný na to, aby se operace považovala za obrovský úspěch Drexelu. Společnost svůj list jako „věrohodný“ důkaz platební schopnosti následně použila ještě několikrát.
Michaela Milkena označovali za nejmocnějšího amerického finančníka od časů Johna Pierponta Morgana. Díky jeho enormnímu vlivu ve finančním sektoru v osmdesátých letech ho považovali za hlavního aktéra organizačních změn, které v dané době podněcovaly hospodářský růst.
Pád impéria
S rostoucí mocí a bohatstvím Michaela Milkena rostly i kontroverze kolem jeho obchodních praktik. Objevovala se obvinění z manipulace trhu, insider tradingu a neetického chování. Jeho blízké vztahy s některými podnikateli vedly investory k podezřením z kartelových dohod a zvýhodňování.
Podle knihy bývalého manažera Drexelu Dana Stona April Fools byl Milken od roku 1979 neustále pod drobnohledem Komise pro cenné papíry a burzy. Autor poukázal na vyšetřování podezření z údajného nezákonného chování představitelů oddělení vysoce výnosných dluhopisů.
Stone tvrdí, že Milken zákony o cenných papírech opovrhoval, protože byl přesvědčen, že brzdí volný obchodní tok. Navzdory tomu je prý na rozdíl od svých kolegů dodržoval.
Další zdroje však uváděly, že se Milken často snažil získat pětinásobně vyšší přirážku na realizovaných obchodech, než bylo povoleno. Jejich vyjádření zdokumentoval James B. Stewart v knize Den zlodějů (Den of Thieves).
Zvrat
Vyšetřování komise dlouho nepřinášelo žádné výsledky. K obratu došlo až v roce 1986. Arbitrážní makléř Ivan Boesky se přiznal k podvodu s cennými papíry a do přiznání viny zahrnul i svého bývalého spolupracovníka.
Milkenovi přisoudil podíl na několika nezákonných aktivitách včetně obchodování s důvěrnými informacemi a manipulace s cennými papíry.
Vyšetřování Drexelu, které vedl tehdejší prokurátor Rudy Giuliani, se rozběhlo naplno. Ten mimo jiné požadoval, aby Milken po vznesení obžaloby ze společnosti odešel, s čímž firma zprvu nesouhlasila.
Později však právníci investiční banky objevili podezřelou aktivitu v jedné z komanditních společností, kterou Milken založil – MacPherson Partners.
Její existence v té době nebyla veřejně známa. Firma měla sloužit k umožnění investic pro členy Milkenova oddělení. Zdokumentované jednání bylo minimálně zásadním porušením interních norem peněžní instituce.
Navíc se ukázalo, že správci finančních prostředků, kteří s Milkenem spolupracovali, se dopustili porušení fiduciárních povinností. Jde o loajalitu ke klientům. Musí tedy jednat v zájmu svých beneficientů, nikoli ve vlastním.
Odhalení společnosti MacPherson Partners a zatykače vydané na správce vrhly na Milkena špatné světlo. Vážné narušení důvěryhodnosti umožnilo představenstvu rozloučit se s břemenem, které vedoucí oddělení představoval.
Zločin a trest
V roce 1989 byl Michael Milken obžalován z vydírání, poštovních podvodů a rozsáhlých podvodů s cennými papíry.
Mezi porušeními figurovaly daňové úniky, manipulace s cennými papíry, zneužití důvěrných informací či parkování akcií. Obžaloba požadovala propadnutí majetku ve výši 1,845 miliardy dolarů.
Soudní proces byl jedním z nejsledovanějších finančních skandálů té doby. V roce 1990 se Milken přiznal ke šesti trestným činům, k porušení zákona o cenných papírech.
„Když muž s vaší mocí opakovaně konspiruje a porušuje pravidla obchodování s cennými papíry a daněmi, aby získal pro sebe větší moc a bohatství, vyžaduje se vysoký trest odnětí svobody,“ řekla soudkyně Kimba Wood při vynesení rozsudku.
Milken byl odsouzen k exemplárnímu trestu – deset let vězení. Kromě toho musel zaplatit stamilionové pokuty a byl mu doživotně zakázán výkon činnosti v oblasti obchodování s cennými papíry.
Pád Michaela Milkena byl pro finanční svět doslova šokem a znamenal konec éry junk bondů v jejich původní podobě. Otřesy na Wall Street nešetřily ani Drexel Burnham Lambert. Společnost v roce 1990 vyhlásila bankrot.
Král junk bondů si ze svého trestu nakonec odseděl pouze 22 měsíců. Trest mu byl zkrácen za dobré chování. Později ho opět vyšetřovala Komise pro cenné papíry a burzy kvůli údajnému porušení zákazu působení.
S Milkenovým pobytem ve vězení se pojí i zajímavost související s jeho vzhledem. Známému miliardáři údajně chyběl takt a elegance. Pleš zakrýval před nástupem do výkonu trestu špatně padnoucí parukou.
Prý vypadala, jako by mu na hlavě zemřel malý savec. Ve vězení Milken paruku nenosil. Zbavení se příšerné kamufláže mnozí vnímali jako metaforu jeho životní změny.
Filantropie
Po propuštění z vězení v roce 1993 se Milken věnoval filantropii. Založil nadaci Milken Family Foundation, která se zaměřuje na podporu vzdělávání, lékařského výzkumu a pomoci znevýhodněným komunitám. Jeho aktivity v oblasti výzkumu rakoviny prostaty, které sám čelil, jsou obzvlášť významné.
Navzdory kontroverzní minulosti se Milkenovi podařilo částečně rehabilitovat svůj image. Veřejnost uznala jeho filantropické aktivity a příspěvky k medicínskému výzkumu.
Trumpova amnestie
V roce 2018 se objevily informace, že přátelé prezidenta Donalda Trumpa naléhavě žádali o Milkenovo omilostnění. Paradoxní bylo, že mezi nimi údajně byl i Rudy Giuliani, který se o jeho odsouzení osobně zasloužil.
V roce 2020 prezident Trump udělil Milkenovi milost. Ta zrušila následky federálního odsouzení. V praxi to znamená, že v podstatě „vymazala“ jeho záznam.
Prezident to odůvodnil tím, že Milken po propuštění z vězení vykonával rozsáhlou filantropickou činnost. Milost se týká výlučně zrušení federálních trestů a nevztahuje se na možnost vykonávat činnost v oblasti cenných papírů.
Amnestie rozdělila společnost. Zastánci poukazovali na nové Milkenovy aktivity a argumentovali, že se po propuštění z vězení snažil o nápravu a pozitivním způsobem přispěl společnosti.
Kritici zase poukazovali na závažnost jeho finančních zločinů a tvrdili, že milost vysílá negativní signál o beztrestnosti pro podvodníky s kontakty a vlivem.
Kontroverzní odkaz
Je Michael Milken hrdina, nebo padouch finančního světa? Nepochybně byl geniální finanční inovátor, který vytvořil nový způsob financování společností. Vysoce výnosné dluhopisy pod jeho vedením umožnily vznik mnoha úspěšných firem a vytvořily tisíce pracovních míst.
Na druhé straně, agresivní obchodní praktiky a pozdější odsouzení vrhají na jeho odkaz dlouhý stín. Kontroverze kolem jeho osoby slouží jako varování před riziky spojenými s neomezenou mocí a chamtivostí.
Přesto nelze popřít, že Milken zanechal nesmazatelnou stopu na Wall Street. Jeho inovace přetrvávají a trh s high-yield dluhopisy je dodnes důležitou součástí systému. Jeho příběh je komplexní lekcí o etice investování.
Milkenův odkaz zůstává kontroverzní. Ke cti legendárního finančníka však slouží to, že jeho vzestup a následný pád se přetavily ve snahu proměnit osobní selhání ve vykonávání společensky prospěšné činnosti.
The post Král spekulativních dluhopisů, kterému Trump udělil milost. To je Michael Milken appeared first on Forbes.
