V Praze vzniká ojedinělá biobanka. Zařízení, za nímž stojí česká biotechnologická společnost Bioinova, se specializuje na uchovávání dřeně z mléčných zubů, která má sloužit jako zdroj kmenových buněk. A právě ty mají hrát velkou roli v budoucí léčbě.
„Léčba kmenovými buňkami má obrovský potenciál a v současnosti ve světě probíhá řada klinických studií na různé indikace od poškození tkání a vnitřních orgánů až po systémové patologické stavy, jako jsou například autoimunitní onemocnění a diabetes,“ vysvětluje možné využití ředitel Bioinovy Peter Bauer.
Nová biobanka, která spustí svůj provoz ještě v průběhu května, je podle Bauerových slov ojedinělým zařízením svého druhu nejen v Česku, ale i v celé Evropské unii.
Ačkoli různých biobank je ve světě více, většinou jsou zaměřené přímo na výzkumné účely, a nikoli pro širokou veřejnost. „Co se týká biobanky pro případné budoucí využití a výrobu léčivých přípravků ze zubní dřeně, vím v rámci Evropy pouze o jedné ve Velké Británii,“ říká Peter Bauer.
Nový projekt, na kterém v Bioinově pracovali několik let, v Česku již schválil Státní úřad pro kontrolu léčiv. Samotný odběr mléčných zubů bude probíhat v certifikovaných stomatologických ordinacích, kam můžou lidé přijít s dětmi, kterým se kývou mléčné zuby. Zubař zub vytrhne a uloží do speciálního odběrového setu s roztokem, na který má Bioinova vlastní patent.
Potom se zub převeze do tkáňového zařízení Bioinovy a tam ho čeká nejprve mikrobiologická zkouška. Následně se z dutiny zubu v aseptických podmínkách získá zubní dřeň.
„Ta je kromě jiných typů buněk bohatá i na přítomnost takzvaných MUSE buněk, které mají vysokou hodnotu z pohledu budoucího využití, jsou vhodné například i pro obnovu nervové tkáně, která stojí v regenerativní medicíně na vrcholu náročnosti,“ popisuje Peter Bauer.
Foto Michael Tomeš
Malá část se použije na zkoušky, ve kterých se ověří kvalita kmenových buněk a jaké jsou jejich funkční vlastnosti. Zbytek je pak hluboce zamrazen ve speciálním roztoku a uložen do karantény.
Pokud jsou vyšetření v pořádku, uloží se dřeň z mléčného zubu dítěte do tkáňové banky, kde je uchovávána ve speciální uzamčené nádobě s tekutým dusíkem o teplotě minus 150 až minus 190 stupňů Celsia.
„Unikátem na českém i evropském trhu je, že skladované tkáně z naší biobanky jsou použitelné k výrobě léčivých přípravků. Tedy že máme ověřený a schválený postup pro kultivaci buněk po rozmrazení,“ upozorňuje Peter Bauer.
Ten do firmy, v níž má i minoritní vlastnický podíl, nastoupil před téměř deseti lety po tom, co se do Česka vrátil po dlouholetém působení ve výzkumných ústavech v Japonsku a v USA.
V japonském institutu Riken se jako vědecký pracovník věnoval degenerativním onemocněním, která postihují centrální nervový systém, a jejich experimentální léčbou. Odsud zamířil do Spojených států, kde působil na neuroonkologii v Národním institutu zdraví v Marylandu.
Právě tady se začal věnovat výzkumu využití kmenových buněk. Později pracoval na prestižní klinice Mayo Clinic jako asistent profesora oddělení neurověd a soustředil se hlavně na výzkum ALS a Parkinsonovy choroby. Z Mayo Clinic se vydal před necelými deseti lety zpátky do Česka, kde převzal vedení Bioinovy.
Vytvoření nové biobanky zaměřené na potenciální budoucí využití kmenových buněk pro léčbu u široké veřejnosti je tak novým milníkem v jeho kariéře.
Foto Michael Tomeš
Náklady na celou proceduru včetně rezervačního poplatku, vyšetření zubu a uskladnění kmenových buněk vyjde zhruba na třicet tisíc korun, předplatné za skladování pak stojí například na deset let osmnáct tisíc korun.
Bioinova, kterou vlastní celkem čtyři subjekty (firmy Hakel Pavla Hudce, Singularity Invest Vladimíra Schwarze, ABP Strategy Jiřího Procházky a zmiňovaný Peter Bauer), má několik pilířů své činnosti.
Právě ve využití kmenových buněk, které si můžeme představit jako univerzální stavební materiál lidského těla, ale dlouhodobě vidí velký potenciál. Výzkumná společnost, která úzce spolupracuje s Akademií věd ČR, pracuje na vývoji vlastních léčivých přípravků na bázi právě těchto buněk. S některými je už ve fázi klinických studií.
V mezinárodním srovnání se přitom Bioinova řadí mezi špičky, spolu s Ústavem experimentální medicíny Akademie věd ČR na začátku roku získali mezinárodní patent na speciální roztok, který je určený k uchovávání, transportu a aplikaci kmenových buněk.
V Bioinově, která se věnuje i vývoji diagnostických zdravotnických prostředků, molekulární diagnostice a vývoji nádorové imunoterapie, se dlouho věnovali zkoumání, jaké kmenové buňky jsou pro budoucí vývoj léčiv nejvhodnější.
A zjistili, že právě ty z mléčných zubů mají větší podíl důležitých MUSE buněk, než je tomu například u kmenových buněk z pupečníkové nebo tukové tkáně či kostní dřeně.
„Porovnávali jsme různé tkáně jako zdroje pro získávání kmenových buněk a jejich kultivaci. Zjistili jsme, že zubní dřeň je opravdu skvělým rezervoárem,“ potvrzuje Peter Bauer. Právě z mléčných zubů se totiž podle jeho slov dají získat kmenové buňky, které mají schopnost měnit se například v kost, chrupavku, oční rohovku, zub, kůži nebo tukovou tkáň a buňky nervového systému.
Foto Michael Tomeš
„Díky tomu dokážou regenerovat poškozené tkáně a orgány, a také podporují vznik nových cév, které jsou nezbytné pro jejich správnou funkci,“ dodává Bauer.
Buňky se dají využít i po desítkách let skladování v tkáňové bance nejen pro vlastního dárce, ale potenciál je podle Bauera i v terapii příbuzných a vhodných dalších příjemců.
Sám čeká, že v nejbližších letech jejich využití, například v terapii závažných onemocnění, výrazně vzroste. Svou roli v tom má sehrát i zbrusu nové zařízení v Praze.
The post Léčba díky dřeni z dětských zubů. Vědec Bauer otevírá v Praze unikátní biobanku appeared first on Forbes.
