Hornická magnátka a nejbohatší žena Austrálie Gina Rinehart je velkou podporovatelkou několika veřejně obchodovaných společností, které se snaží prolomit čínský monopol na klíčové kovy používané při výrobě všeho od raket až po roboty a CT skenery.
Nejvlivnějším investorem do prvků vzácných zemin na světě mimo Čínu je Gina Rinehart – nejbohatší žena Austrálie. Vzácné zeminy tvoří sice jen malou část jejího těžebního majetku v hodnotě třiceti miliard, avšak Rinehart prostřednictvím rodinné holdingové společnosti Hancock Prospecting získala velké podíly ve významných nečínských společnostech zaměřených na vzácné zeminy. Včetně těch, které chtějí rozšířit své aktivity ve Spojených státech.
Její majetek ve vzácných zeminách v hodnotě osmi set milionů zahrnuje 8,5procentní podíl v hodnotě 317 milionů dolarů ve společnosti MP Materials, která provozuje jediný fungující důl na vzácné zeminy ve Spojených státech, v Mountain Pass na hranici Kalifornie a Nevady.
Společnost MP je blízko dokončení závodu ve Fort Worth, který bude vyrábět magnety na bázi vzácných zemin pro společnost General Motors. Gina Rinehart vlastní také 8,2 procenta (nebo 430 milionů dolarů) společnosti Lynas Rare Earths, která těží v ložisku Mount Weld v Austrálii.
Lynas nedávno otevřela zpracovatelský závod v Kalgoorlie v západní Austrálii a s podporou amerického ministerstva obrany buduje závod na pobřeží Texaského zálivu.
Mezi menší podíly Rinehart patří deset procent společnosti Arafura, která získala vládní podporu pro těžební projekt Nolans nedaleko Alice Springs v Austrálii, a šest procent společnosti Brazilian Rare Earths, další australské společnosti s pozoruhodnými nálezy v severovýchodní Brazílii.
Konkurence pro Čínu
Rinehart nechce své portfolio jen sledovat, ale prosazuje také racionalizaci průmyslu, aby mohl lépe konkurovat Číně. Minulý rok podpořila neúspěšná jednání o sloučení společností Lynas a MP. Druhá jmenovaná společnost oznámila, že vzhledem k nejistým Trumpovým clům zastaví dodávky koncentrátů vzácných zemin na zpracování v Číně a místo toho je bude skladovat.
„Prodej těchto kritických materiálů v rámci 125procentních cel není ani komerčně racionální, ani v souladu s národním zájmem,“ napsal v e-mailu mluvčí společnosti MP Matt Sloustcher.
Prezident Trump v lednu podepsal zákon Energy Emergency Act, jehož cílem je zvýšit kapacity na zpracování vzácných zemin ve Spojených státech a bojovat proti téměř monopolnímu postavení Číny. Následně ministr vnitra Doug Burgum vyhlásil program Fast-41, který podporuje dvanáct projektů těžby mědi, lithia, antimonu a dalších kritických nerostů.
Foto: MP Materials
Rinehart, Trumpova přítelkyně, se zúčastnila jeho předvolební party v Mar-a-Lago i jeho inaugurace. V roce 2023 údajně zaplatila sto milionů dolarů za dvě nemovitosti blízko Trumpa v Palm Beach.
Kromě toho Australany nabádala, aby se více podobali Trumpovi a mysleli ve větším. Rinehart, jediné dítě těžaře železné rudy Langa Hancocka, který zemřel v roce 1992, převzala a obnovila jeho chátrající společnost Hancock Prospecting a v roce 1992 se stala její prezidentkou.
Jejím největším majetkem je sedmdesátiprocentní podíl v těžebním komplexu Roy Hill v regionu Pilbara v Západní Austrálii, jehož vybudování stálo osm miliard dolarů a jen v minulém roce vyneslo společnosti Hancock 1,8 miliardy dolarů na licenčních poplatcích.
Na rozdíl od známějších MP Materials a Ramaco pravděpodobně společnost Lynas Rare Earths až tolik lidí nezná. Tato australská společnost se objevila, když Čína v roce 2010 uvalila embargo na vývoz vzácných zemin do Japonska.
Tehdy byly vzácné zeminy poprvé použity jako zbraň, uvedla v panelové diskusi Gracelin Baskaran z Programu pro bezpečnost kritických nerostných surovin v Centru pro strategická a mezinárodní studia. Od té doby Spojené státy pomalu diverzifikovaly své dodavatele. Baskaran uvedla: „Naše nečinnost ve výsledku dává Číně velmi, velmi silné slovo u jednacího stolu.“
Japonský konglomerát Sumitomo, který si uvědomuje životně důležitou potřebu zajistit spolehlivé zásobování, podpořil rozvoj společnosti Lynas, která v současnosti dodává šedesát procent potřebných vzácných zemin japonským výrobcům.
Spolupráce s Amerikou
Společnost Lynas v roce 2019 oznámila, že v Kalgoorlie v Austrálii postaví další závod na zpracování vzácných zemin. Otevřela ho koncem roku 2024 s náklady ve výši osmi set milionů dolarů.
Většina produkce z Kalgoorlie potom směřuje do desetiletého závodu společnosti Lynas v Kuantanu v Malajsii, který podle nedávné videoprezentace generální ředitelky Amandy Lacaze zvyšuje výrobu oxidů dysprosia a terbia.
Produkce z tohoto závodu bude jednoho dne zásobovat texaský závod, který se buduje v Seadriftu v Texasu v sousedství chemického závodu, který více než šest dekád provozovaly společnosti Union Carbide a Dow Chemical.
Podle předběžných plánů projektu zveřejněných ministerstvem obrany, které na něj poskytuje grant ve výši tři sta milionů dolarů, bude závod v Seadriftu zahrnovat 75 nádrží s objemem sedm set až osmdesát tisíc galonů roztoků, ve kterých bude probublávat kaše vzácných zemin s kyselinou sírovou pro přeměnu fosforečnanů vzácných zemin na sírany a vyluhování nečistot, jako je thorium a fosfogyp, aby se získaly terbium a dysprosium.
Společnost Lynas uvádí, že časem plánuje uvést na trh přibližně dvanáct tisíc tun hotového NdPr (neodym-praseodym) z Mount Weld ročně, což představuje přibližně patnáct procent světové poptávky. Společnost loni vykázala čistý zisk 85 milionů australských dolarů při příjmech 460 milionů australských dolarů.
Neshody s Trumpem
Generální ředitelka Lacaze (dříve generální ředitelka telekomunikačních společností Orion Telecommunications a Commander Communications) přivedla společnost Lynas z pokraje bankrotu v roce 2015 k tržní hodnotě 5,3 miliardy dolarů. Akcie společnosti Lynas vzrostly za rok o 37 procent.
Lacaze ve svých nedávných veřejných komentářích mírně odsoudila Trumpovu myšlenku uzavřít dohodu o vzácných zeminách s Ukrajinou, přičemž zdůraznila, „jak dlouho trvá, než se od myšlenky ‚Nebylo by skvělé mít nějaké vzácné zeminy z X?‘ (ať už je X kdekoli), skutečně dostaneme k hotovému výrobku, který leží ve velkém pytli a čeká na zákazníka, který ho koupí“.
Pochopitelně, je zde velké riziko jít proti téměř monopolnímu výrobci, jako je Čína, která konsolidovala globální průmysl a zároveň podkopává konkurenci. Ještě v roce 2013 postavila divize společnosti Hitachi na výrobu magnetů (nyní známá jako Proterial) s podporou Obamovy administrativy továrnu na výrobu kovů v Severní Karolíně.
Bohužel, kvůli vyšším nákladům nemohla konkurovat čínským dodavatelům z Kan-čou a společnost nakonec musela továrnu v roce 2020 prodat.
Proto je podpora od amerického ministerstva obrany tak důležitá. Pentagon musí zajistit dostatečné dodávky rafinovaných kovů vzácných zemin, které jsou součástí nesčetných zbraňových systémů, jako jsou letadla, rakety, elektrická vozidla, brýle pro noční vidění a skenery magnetické rezonance.
Dokud nebudou dokončeny závody MP a Lynas, Spojené státy nemají žádnou domácí kapacitu na rafinaci těžkých vzácných zemin.
Není divu, že australští politici vyzývají k vytvoření národní rezervy vzácných zemin; zásoby by sloužily jako skvělý vyjednávací nástroj ohledně Trumpových cel ve prospěch celé Austrálie, a navíc by poskytly mohutnou podporu pro dlouhodobý úspěch sázky Giny Rinehart na vzácné zeminy v hodnotě osm set milionů dolarů.
The post Nejbohatší Australanka? Trumpova kamarádka, jež chce porazit Čínu appeared first on Forbes.
