Polsko a Rumunsko nasazují americký antidronový systém Merops. Brzy by se k nim mělo přidat i Dánsko. Evropská unie chce mít své široké řešení – s pracovním názvem „dronová zeď“ – v provozu do konce roku 2027. „Mít obranu proti dronům už není volba,“ míní šéfka unijní diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallas.
Evropa už několik let v přímém přenosu sleduje, jak drony proměňují moderní válčení. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu jejich význam na bojišti výrazně vzrostl a vývojový cyklus se na ukrajinské, ale i na ruské straně extrémně zrychlil.
Více než dvacítka ruských dronů, která v září doletěla do Polska, všem ostatním zemím v Evropě připomněla, že jsme vůči dronové hrozbě docela zranitelní. Od té doby došlo na kontinentu k dalším desítkám incidentů s neznámými drony létajícími kolem letišť a klíčových leteckých základen.
Pár desítek bezpilotních letounů dokáže evropská protivzdušná obrana bez problémů zneškodnit, kdyby bylo potřeba. Otázkou je, co by se stalo, kdyby jich najednou dorazilo mnohem víc.
Zde vojenští experti upozorňují, že evropská protivzdušná obrana je dimenzována spíš na ničení nepřátelských raket a letadel. Což je úplně jiný typ cíle než lehký dron letící níž a pomaleji. A moc to nevychází ani po finanční stránce – v září v Polsku takto letouny F-16 a F-35 likvidovaly ruské drony za pár desítek tisíc dolarů raketami za miliony dolarů.
Odhaduje se, že Rusko momentálně produkuje svých „kamikaze“ dronů inspirovaných íránskými Šáhidy dva až tři tisíce měsíčně. Což Evropu z výše popsaných důvodů pochopitelně znervózňuje.
„Severoatlantická aliance by se jen těžko bránila rozsáhlé a koordinované dronové kampani ze strany Ruska,“ varuje analytik Rafael Loss z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). „NATO by se však snažilo ze všech sil vyhnout vtažení do ,opotřebovací’ dronové války, jaká charakterizuje frontovou linii na Ukrajině od podzimu 2023,“ dodává Loss.
Drony neznámého původu, které v uplynulých týdnech vyřadily z provozu řadu evropských letišť (což je velice drahá záležitost), evropskou nervozitu jen posílily.
„Že budeme muset zvýšit úroveň obrany proti dronům, je zřejmé. Zároveň si však musíme připustit, že ani extrémní výdaje v této oblasti na sto procent neeliminují tuto hrozbu. Je velmi pravděpodobné, že na konci zjistíme, že je pro nás snazší vyrobit – podobně jako to dělají Rusové – tisícovky našich vlastních dronů, kterými bychom v případě konfliktu zasáhli protivníka,“ napsal nedávno expert na vojenství Jan Kofroň.
Produkce dronů v Evropě už kvůli válce na Ukrajině značně nabrala na obrátkách. Německý Rheinmetall dokončil expanzi závodu v Itálii, který chrlí sebevražedné drony Hero. Před měsícem společnost uvedla, že má nevyřízené objednávky v hodnotě dvě stě milionů eur napříč osmi evropskými zeměmi. Polská armáda si v květnu objednala deset tisíc kamikaze dronů.
Německý výrobce bezpilotních letounů Quantum-Systems plánuje letos ve své továrně přímo na Ukrajině produkci zdvojnásobit. Další drony získá Kyjev od Velké Británie, která jich chce do dubna příštího roku dodat napadené zemi sto tisíc.
Dronová válka
Význam dronů během války na Ukrajině extrémně vzrostl a jejich vývojový cyklus (včetně protidronových prostředků) nabral šílené tempo. Křížem krážem nad frontovou linií dnes létají desítky tisíc relativně levných a snadno použitelných strojů, které shromažďují informace, určují pozice, narážejí do nepřátelských cílů nebo na ně shazují bomby.
Podle think-tanku Royal United Services Institute šlo začátkem roku 2025 za ukrajinskými drony šedesát až sedmdesát všech škod a zničených kusů ruské techniky. Rusko dokáže díky bezpilotním prostředkům Ukrajinu zasypávat ničivými masovými nálety.
„Obě země byly donuceny extrémně přizpůsobit své výrobní kapacity. Je to něco, co členové NATO replikují jen velice těžko. Mimo jiné kvůli praktikám, jako je umísťování RPG munice na FPV drony, což by bylo považováno za nebezpečné v jakémkoli jiném kontextu, než je horká válka,“ říká Loss.
„Vývojový cyklus jsme určitě schopni replikovat. I získávat nějaké poznatky, ale Rusové i Ukrajinci si některé věci budou chránit. Ukrajincům podle mě dochází, že při troše štěstí to mohou být oni, kdo bude po válce prodávat know-how,“ dodává Jan Kofroň.
Firmy ze zbytku starého kontinentu mezitím dělají, co můžou, aby inovace ukrajinské konkurence v dronovém segmentu dohnaly.
Není zde nouze o slibné technologické startupy, jako je například již zmíněný německý výrobce Quantum-Systems, který začínal před deseti lety se zemědělskými drony a po startu války na Ukrajině přidal i dvojí využití – pro civilní a vojenské účely.
Foto Yitzhak Rodriguez/Unsplash
Quantum-Systems i zavedený portugalský výrobce dronů Tekever v květnu vybraly od investorů stovky milionů eur a valuace obou firem se přehouply přes jednu miliardu eur.
Silné investory v zádech má i německý deep tech Helsing šlapající do umělé inteligence a autonomního řízení, který si prototyp svého útočného dronu testuje v bojích na Ukrajině. Helsing, založený teprve v roce 2021, má po posledním investičním kole valuaci zhruba dvanáct miliard eur.
Nelze opomenout českého výrobce bezpilotních letounů Primoco, jenž si v Česku vyvinul vlastní dron na zelené louce a letos dokončil náročný proces vojenské certifikace podle standardu NATO. V březnu se jejich model One 150M stal jediným v kategorii středně těžkých dronů do 150 kilogramů, který má vojenskou certifikaci podle standardu NATO STANAG 4703.
Vedle toho disponuje Evropa celou řadou zavedených výrobců dronů, jako jsou francouzské společnosti Thales a Parrot, švédská firma Saab nebo Leonardo z Itálie.
„Evropa škáluje produkci dronů i protidronových systémů. Ale stejně jako v jiných oblastech obranného průmyslu, i zde se evropské firmy potýkají s překážkami v dodavatelských řetězcích. Většina součástek většiny komerčních systémů pochází z Číny,“ upozorňuje na možná úskalí Rafael Loss.
The post Páteř moderního válčení. Evropa masivně šlape do výroby vojenských dronů appeared first on Forbes.
