Generální tajemník NATO Mark Rutte v dnešním projevu v Londýně vyzve ke zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany aliance o 400 procent. Důvodem je zejména snaha čelit Rusku, které podle něj rozsévá teror z nebe. Kreml plány NATO označil za konfrontační.
„Musíme udělat obrovský skok v naší kolektivní obraně… Faktem je, že nebezpečí nezmizí ani s koncem války na Ukrajině,“ očekává se, že Rutte prohlásí. Aby si NATO udrželo důvěryhodnou obranu a odstrašení, potřebuje čtyřistaprocentní zvýšení své protivzdušné a protiraketové obrany, dodá šéf NATO, kterého dnes přijme i britský premiér Keir Starmer.
Jejich setkání se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump požaduje, aby se evropští spojenci a Kanada zavázali věnovat alespoň pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, jinak riskují ztrátu bezpečnosti.
Přesto samy Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydají 3,19 procenta HDP. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko, které vydá na obranu přes čtyři procenta HDP.
Americký ministr obrany Pete Hegseth minulý týden v Bruselu naznačil, že se spojenci přiblížili ke konsensu ohledně dosažení tohoto cíle. Definitivní schválení se očekává právě na summitu v Nizozemsku, které je v plánu za dva týdny (25. a 26. června).
„Na Ukrajině vidíme, jak Rusko zasévá teror z nebe, takže posílíme štít, který chrání náš vzdušný prostor,“ mělo by zaznít v Rutteho projevu podle AFP. Podle šéfa NATO musí mít aliance více sil a schopností, aby mohla „plně realizovat své obranné plány“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur řekl, že se NATO „projevuje jako nástroj agrese a konfrontace“. Dodal, že navýšení výdajů na protivzdušnou obranu půjde na účet evropských daňových poplatníků.
Minulý týden v Bruselu schválili ministři obrany zemí NATO nové alianční závazky, kterými mají přispět ke společné obraně. K dosažení těchto cílů bude podle generálního tajemníka OSN potřeba více peněz.
Rutte proto v této souvislosti navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu právě na pět procent HDP: tři a půl procenta by mělo jít do armády a jedno a půl procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení.
Dosavadní cíl, dvě procenta HDP domluvený už v roce 2014, splňuje či překračuje jen 22 z celkem 32 členů bloku. Česko cíl splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP.
The post Pět procent HDP na obranu? Rusko rozsévá teror z nebe, říká šéf NATO. Kreml to odsuzuje appeared first on Forbes.
