Nenápadná událost z uplynulého týdne započala velké změny v české energetice. Přeměna uhelných bloků z Podřipska na paroplyn nejenže ozelení ČEZ i samotnou Prahu, ale znamená i jeden její velký milník.
Obyvatelé středočeského Mělníka byli zvyklí s nadsázkou říkat, že bydlí v trojúhelníku smrti. A z vyhlídky od místního zámku nad soutokem Labe a Vltavy při tom ukazovali do tří stran na okolní komíny.
Na severozápadě na elektrárnu Mělník, která ve svých nejlepších letech spalovala až čtyři miliony tun uhlí ročně, na západ na věčný oheň kralupské rafinérie a na jihovýchod na komín a chladící věž neratovické Spolany prosáklé dioxiny.
Léta divokého vypouštění emisí už ale jsou za námi a takové přirovnání dnes nemá opodstatnění už ani v té nadsázce. Na komíny od té doby byly nasazeny účinné filtry, Spolana mezitím fakticky ukončila svůj provoz a elektrárna a teplárna Mělník, kde stál jeden z největších uhelných bloků v Česku a která zásobuje teplem nejen Mělník a Neratovice, ale i celou Prahu, zahájila svou transformaci směrem k nízkoemisní výrobě.
Ve čtvrtek zástupci Skupiny ČEZ a pod něj patřícího Energotransu, který mělnickou elektrárnu vlastní, podepsali smlouvu se sdružením firem Metrostav DIZ a Siemens Energy na výstavbu nového mělnického zdroje tepla pro Prahu a zároveň největší paroplynové teplárny v Česku, která bude disponovat výkonem ž jednoho gigawattu.
„Po kompletní transformaci budou jako náhrada uhlí sloužit paroplynové zdroje a zařízení na energetické využití odpadů, to vše doplněné o výkon v plynové kotelně a elektrokotlích,” uvedl ve čtvrtek v areálu elektrárny člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina.
Elektrárenský komplex Mělník ležící v katastru obce Horní Počaply třináct kilometrů po proudu Labe od stejnojmenného okresního města je největším výrobcem tepla v Česku.
Začal se stavět už v padesátých letech minulého století a nacházel se zde jeden z největších uhelných bloků vyrábějících elektřinu v České republice o výkonu až 500 megawattů. Ten už je od roku 2021 odstaven a nyní se začne s jeho přestavbou na nízkoemisní paroplyn.
Nový zdroj o 266 megawattů elektrického výkonu a 183 megawattů tepelném výkonu vyrobí po svém spuštění dle předpokladů bezmála 730 gigawatthodin elektřiny za rok a dodá teplo na úrovni až dvou petajoulů. V areálu už začaly přípravy na stavební práce a započaly i ty demoliční, v provozu by měl být v roce 2029.
„Realizací tohoto projektu budou zajištěny dodávky tepla, kterými zásobujeme asi polovinu Prahy, respektive téměř celý pravý břeh Vltavy, dále samotný Mělník a Neratovice,” uvedl člen předseda představenstva společnosti Energotrans Miroslav Krpec s tím, že celkem jde nejen o téměř čtvrt milionu domácností, ale i školy, úřady nebo nemocnice.
„Jak trošku v nadsázce říkám, bez nás by v současné době Praha zmrzla,“ dodal.
Paroplynový zdroj pomůže ke splnění dekarbonizačních cílů a ozelenění nejen skupiny ČEZ, ale i samotné Prahy, která se také zavázala k plnění klimatických cílů. Chce snížit emise CO2 o pětačtyřicet procent do roku 2030 a do poloviny století chce dosáhnout uhlíkové neutrality.
S českou metropolí je mělnický komplex propojen jako pupeční šňůrou přes třicet kilometrů dlouhým horkovodem vinoucím se podél silnice I/8.
Voda v něm proudí přibližnou rychlostí dva metry za sekundu a během celé své osmihodinové cesty ztratí jen jeden stupeň na své teplotě. „Teploty se podle ročního období pohybují od devadesáti do 140 stupňů Celsia,” uvádí ČEZ.
Výstavba největšího paroplynového zdroje v Mělníku vyjde na více než čtrnáct miliard korun, polovina částky přitom bude financovaná formou dotací z operačních programů.
ČEZ ovšem do mělnické lokality plánuje investovat až padesát miliard korun. Postupně zde budou postaveny a zprovozněny až tři paroplynové zdroje o celkovém elektrickém výkonu téměř 1200 megawattů, které budou připraveny i na využití vodíku, o kterém se často hovoří jako o budoucím palivu průmyslu. Zájemci si budoucí podobu elektrárny mohou ve virtuální realitě prohlédnout zde.
V komplexu už loni vyrostla na bývalé skládce uhlí po odstaveném bloku fotovoltaická elektrárna o výkonu sedm megawattpeaku, za dva roky pak má zahájit provoz spalovna odpadu (ZEVO). Technickou a zároveň bezemisní zajímavostí je i malá vodní elektrárna o výkonu půl megawattu, jejíž turbíny roztáčí zbytková chladící voda vracející se zpět do Labe.
Foto: Skupina ČEZ
A také by zde v budoucnu mohl vyrůst i malý modulární reaktor (SMR), které ČEZ chce umisťovat v bývalých uhelných lokalitách. Mělník ale favoritem není, pozornost největšího výrobce elektřiny v Česku se dnes v tomto ohledu soustředí do Tušimic na Chomutovsku, první SMR v Česku má ale vyrůst u jaderné elektrárny Temelín.
Výstavba nového paroplynového zdroje v Mělníku s sebou zároveň nese jeden milník. Jde o vůbec první přestavbu bývalé uhelné elektrárny na paroplyn v Česku. Dříve postavená paroplynová elektrárna v Počeradech nenahradila uhelné kotle, které tam dodnes nevyhasly, ale vznikla jako zcela nová v jejím areálu.
Mělnická elektrárna ukazuje směr, jakým se česká energetika vydá. Ta podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka bude po vypnutí uhelných zdrojů pro zachování soběstačnosti ve výrobě elektřiny potřebovat až tři tisíce megawattů plynových zdrojů navíc, což představuje zhruba čtyři velké plynové elektrárny.
Výstavba nových plynových elektráren se v Česku ale ve velkém nechystá, zato přechod tepelných elektráren a i samotných tepláren na plyn ano.
A podle hlasů plynárníků by teplárny mohly částečně nahradit výrobu elektřiny a do jisté míry a s menší efektivností zastoupit nové plynové elektrárny, jejichž výstavba by dle nich vyšla dráž než transformace starších zdrojů.
„V České republice by mělo vzniknout nějakých pět tisíc megawattů plynových elektráren do roku 2030,“ uvedl v tomto týdnu v rozhovoru pro Český rozhlas šéf ČEZ Daniel Beneš.
Sám ČEZ plánuje další přestavbu starších uhelných zdrojů na plyn v Třebovicích a Trmicích, jejichž souhrnný výkon ale bude třetinový v porovnání s Mělníkem. Skupina EPH Daniela Křetínského plánuje stejnou akci v Opatovicích a v Komořanech, petrochemický Orlen zase v Litvínově.
The post Plyn místo uhlí. Mělník ozelení Prahu a začíná novou epochu české energetiky appeared first on Forbes.
