Je to maličký, takřka přehlédnutelný mikrofonek. Přívěsek. Vedle honosných tiar a diamantových náhrdelníků byste ho téměř přehlédli. Ovšem právě probíhající výstava klenotnického domu Cartier a Royal Collection Trust ve slavném Victoria & Albert Museu v Londýně v tom malém mikrofonu a dopise, který k němu patří, vypráví pozoruhodný příběh.
Neměl by být zapomenut.
Ten malý mikrofonek byl totiž odměnou pro jednu statečnou malou princeznu, která se později stala velkou a slavnou královnou.
Byl to tehdy pozoruhodný moment, od něhož letos uplyne už pětaosmdesát let.
V pouhých čtrnácti letech seděla tehdy princezna Alžběta z rodu Windsorů, budoucí panovnice Alžběta II., po boku své desetileté sestry Margaret na hradě Windsor, aby během druhé světové války promluvila k dětem ve Velké Británii a dalších zemích sdružených ve Společenství národů. Bylo to vůbec poprvé, kdy národ slyšel hlas své budoucí královny, poprvé, kdy promluvila v rozhlase.
Cílem projevu, o který čtrnáctiletou princeznu osobně požádal premiér Winston Churchill, bylo povzbudit morálku mladé generace, zejména nejmenších dětí. Londýn byl tehdy tvrdě zkoušen německým bombardováním v takzvané bitvě o Británii. Část města byla doslova v rozvalinách. A tak se stovky, tisíce rodin z poničených oblastí britské metropole rozhodly k těžkému kroku: poslaly vlastní děti do cizích rodin.
Děti všeho věku odjely žít na venkov, aby byly chráněny před nálety nacistické Luftwaffe. Některé byly dokonce poslány do zahraničí, do Kanady, Ameriky a Austrálie. Žádné z nich tehdy nevědělo, zda se ještě někdy uvidí se svými rodiči, jestli válku přežijí. My dnes víme, že to dopadlo dobře.
A tak pro tyto děti princezna Alžběta se svou sestrou a sirem Winstonem připravili speciální rozhlasové vysílání.
Foto: Cartier / Victoria & Albert Museum London
„Moje sestra Margaret Rose a já s vámi tolik soucítíme! Protože z vlastní zkušenosti víme, co to znamená, být daleko od těch, které máme nejraději,“ řekla mladá princezna 13. října 1940 v projevu, který byl natočen pro oblíbený pořad BBC Children’s Hour. „Vám, kteří žijete v novém prostředí, posíláme poselství opravdových sympatií, lásky a srdečných pozdravů. Myslíme na vás. Buďte stateční.“
A příští královna řekla i dojemnou větu, která dnes zní o to symboličtěji, když víme, že tato dívka později své zemi vládla přes sedmdesát let: „Každý z nás ví, že nakonec všechno dobře dopadne, protože Bůh se o nás postará a dá nám vítězství a mír. Až přijde mír, nezapomeňte, že to bude na nás, dnešních dětech, abychom udělali svět zítřka lepším a šťastnějším. Pokusme se o to.“
Alžběta, tehdy čtrnáctiletá, pak žila až do svých 96 let a vždy se zasazovala o to, aby byl svět lepším místem, jak to kdysi jako dítě v rozhlase slíbila. Její dětský projev byl poměrně dlouhý, jeho plné znění si můžete dodnes přečíst zde.
Alžbětina řeč byla považována za mimořádný úspěch a byla široce oslavována v tisku, který přinesl její kompletní znění. Princeznino vysílání znamenalo také začátek pravidelného programu pro evakuované děti.
Derek McCulloch, který byl zodpovědný za organizaci tohoto vysílání v BBC, později napsal ve vydání Sunday Dispatch z roku 1946, že „její otec, král Jiří VI., se sice zdráhal pustit svou malou dceru do vysílání, ale výsledek ho následně potěšil“.
Ohlas na vysílání princezny Alžběty ovšem přišel i z nečekaného místa. Klenotníci z Cartier London oslovili hned v říjnu 1940 Jeho Veličenstvo krále s tím, že by princezně Alžbětě rádi věnovali jako památku na její první rozhlasový projev malý přívěsek ve tvaru mikrofonu.
„Sire,“ píšou klenotníci králi Jiřímu VI. v dopise, jejž aktuální výstava v Londýně ukazuje, „rádi bychom Vaše Veličenstvo pokorně požádali, zda byste nám dovolil obdarovat vaši dceru, Její královskou Výsost princeznu Alžbětu, tímto malým mikrofonem, jako talismanem a upomínkou na její první rozhlasový projev, který vzbudil takovou pozornost a byl takovým úspěchem. Velice bychom ocenili, kdybyste nám to umožnil.“
Král nakonec svolil, pod podmínkou, že uhradí náklady na výrobu přívěsku. Přívěsek ve tvaru mikrofonu je ve Victoria & Albert Museu rovněž vystaven. Určitě si ho v Londýně prohlédněte.
Každá věc má svůj příběh. Je důležité nezapomínat.
The post Příběh mikrofonu. Jak malá lady Alžběta zvládla svou první veřejnou řeč v rozhlase appeared first on Forbes.
