Chybný krok? Ano, údajně to byl právě chybný krok, který určil ráz života Clinta Eastwooda. Ráz dlouhého života, neboť tento život započal poslední květnový den roku 1930. Slavnému herci a režisérovi je právě dnes pětadevadesát.
Pro hrst dolarů a Pro pár dolarů navíc. Použijeme-li názvy pro Eastwooda průlomových (a naprosto výjimečných!) filmů, byla těch dolarů díky jeho éře opravdu velká hrst, a navíc jich byla celá kupa.
Filmy, v nichž muž s ostře řezanou tváří a podmanivě modrýma očima vystupoval, vydělaly podle statistik dvě a půl miliardy dolarů. Ještě o téměř miliardu víc přinesly snímky, které dnešní oslavenec režíroval, přičemž leckdy byl režisérem i hercem zároveň.
Suma ovšem není konečná, poněvadž loni v listopadu měl premiéru film Porotce č. 2, který přes svůj požehnaný věk Eastwood režíroval.
Tvůrce se i daleko po devadesátce obdivuhodně drží na scéně.
Dobré je, že relativně čerstvé doyenovo dílo nenutí recenzenty k rozpačitým hodnocením, při nichž se z úcty k hollywoodské ikoně vyhýbají odsudkům. Kdepak, žádné ohledy nejsou třeba. Porotce č. 2 je dobrý film, Eastwood podle aktuálních zpráv chystá další, čímž vyvrací spekulace, že se Porotcem rozloučil se scénou – i daleko po devadesátce se na ní obdivuhodně drží.
Na scéně je přitom už od roku 1954, tedy přes sedmdesát let. Na věhlas si ovšem pár let musel počkat, ten přišel v polovině 60. let, kdy Eastwood účinkoval ve westernové trilogii Sergia Leoneho. Čili právě v trhácích Pro hrst dolarů a Pro pár dolarů navíc a samozřejmě v epickém vyvrcholení volné série, titulu Hodný, zlý a ošklivý.
Foto movie studio, Wikimedia Commons, Volné dílo
Minimálně poslední z těchto tří filmů by měl být povinným kánonem každého filmového fanouška. Chce-li se kdokoli způsobile bavit o tom, co znamená špičkové filmové vyprávění, v němž jsou příběh, kamera a hudba sladěny v dokonalý monolit, nemůže Hodný, zlý a ošklivý vynechat. Nebo jinak: kdo film neviděl, toho to z debaty o výše řečeném značně diskvalifikuje.
V souboji o zlatý poklad je Clint Eastwood tím hodným, přičemž tato charakteristika sedí v konfrontaci s jeho protihráči – zlým a ošklivým –, jinak se o vyloženě kladnou postavu nejedná. Je však zahraná charismaticky a zejména s milimetrovou přesností, s níž balancuje na hraně nadsázky, jež ale nikdy nesklouzne do parodie, což by bylo pro snímek devastující.
Eastwood si postavu osamělého pistolníka s pončem přes ramena a doutníkem v koutku úst osahal právě v předchozích dvou filmech, jimž v názvu „šustí“ dolary. Než ovšem roli přijal, hučel do něj jeho agent, ať to nedělá – prý to bude pro jeho kariéru chybný krok…
Kdyby byly všechny „chybné kroky“ podobny tomu, který tehdy rodák ze San Franciska učinil, dleli by Adam s Evou ještě stále v ráji! Zásluhu na tom, aby Eastwood „chybně“ vykročil mezi hollywoodské hvězdy, měl italský režisér Sergio Leone.
Když mu byl ukázán Eastwood, režisér se ušklíbl: Tenhle chlápek?
Nejprve sice, když hledal hlavního herce pro úvodní dílo mistrovské ságy, toužil po prověřených jménech, jako byl Henry Fonda či James Coburn. Legenda dokonce praví, že když mu byl ukázán jako kandidát Eastwood, ušklíbl se: „Tenhle chlápek?“
Nakonec se ale Leone rozhodl právě pro „tohohle chlápka“ a později o tom pěkně vypravoval: „Když se Michelangela ptali, proč si vybral zrovna tento konkrétní blok mramoru, odpověděl, že v něm viděl Mojžíše. Clint Eastwood byl pro mě přesně ten blok mramoru, který jsem potřeboval.“
Hodný, zlý a ošklivý se „zaryl“ divákům do očí. A vlastně i do uší, poněvadž film nikoli dokreslovala, nýbrž kongeniálně posouvala hudba Ennia Morriconeho; výkřik „ay-ay-yaaa!“ coby součást této hudby je v citlivých uších uvízlý na věky.
Film hromadil v pokladnách kin obrovské tržby a Eastwooda už nikdo nepokládal za tvář z televize, v níž začínal.
V důsledku toho byl Eastwood při penězích, takže nejprve koupil pozemek jižně od kalifornského města Carmel, který v pozdějších letech razantně rozšiřoval. O něco málo později, v roce 1967, založil za dolary z dolarové trilogie vlastní produkční společnost Malpaso.
Proč Malpaso? Je to jméno potoka protékajícího hercovým pozemkem a Malpaso je španělský výraz pro…
Chybný krok.
Foto Profimedia
Lepší název si Eastwood pro vlastní společnost vymyslet nemohl. Pro společnost stvořenou za honoráře z Leoneho westernů, před nimiž ho jeho agent varoval. Pro společnost, díky které získal větší tvůrčí i finanční kontrolu nad svými dalšími filmy.
První ze snímků, který Malpaso Productions zaštítila, byla kovbojka Pověste je výš, poslední je loňský Porotce č. 2. Celkově má producentská společnost na kontě přes šedesát filmů, mezi nimi kupříkladu Nesmiřitelní (za něž si Eastwood odnesl dva Oscary), Madisonské mosty, Million Dollar Baby (po němž rozmnožil Oscary na dosavadní čtyři) nebo Gran Torino.
Přesně před pěti lety, když slavil devadesátku, napsal magazín Rolling Stone: „Clint Eastwood je v mnoha ohledech poslední opravdovou žijící filmovou hvězdou.“
Tohle konstatování je těžké rozporovat. A nejlepší na něm je, že platí dodnes.
The post Pro pár dolarů navíc. Dnes slaví muž, kterého mezi hvězdy dostal chybný krok appeared first on Forbes.
