Ruský rubl od začátku roku posílil vůči dolaru přes 40 procent a překonal i zlato. Přestože se letos jedná o nejvýkonnější měnu světa, analytici upozorňují, že za tímto působivým výsledkem nestojí běžné tržní síly a důvěra investorů. Rubl je totiž silně ovlivněn kapitálovými kontrolami, zásahy centrální banky a specifickou geopolitickou situací.
Od ledna posílil vůči americkému dolaru o téměř 44 procent, což jej řadí nad všechny ostatní globální měny i tradiční bezpečné přístavy jako zlato. Podle Ondřeje Hartmana, hlavního analytika společnosti FXstreet, však nelze vývoj rublu porovnávat s ostatními měnami.
„S ruským rublem se prakticky neobchoduje na volném trhu. Západní investoři do něj nemají přístup, takže nefunguje klasická nabídka a poptávka, na jakou jsme u měn zvyklí,“ říká.
Důvodem prudkého posílení tedy není důvěra investorů ani fundamentálně silná ekonomika. Vývoj je výsledkem specifického mixu domácích opatření, jako jsou velmi vysoké úrokové sazby, kapitálové kontroly a geopolitické faktory.
Tvrdá ruka centrální banky
Ruská centrální banka drží klíčovou úrokovou sazbu na úrovni dvaceti procent. Vysoké sazby mají za cíl potlačit inflaci a zároveň snižují dovozní poptávku, což snižuje tlak na kurz. „Silný rubl pomáhá centrální bance v boji proti inflaci. Zlevňuje dovoz zboží, a tím snižuje cenové tlaky,“ dodává Hartman.
Dalším významným faktorem je povinnost velkých exportérů převádět většinu svých devizových příjmů na rubly. V prvních čtyřech měsících letošního tak podle dat ruské centrální banky prodali největší exportéři devizy v hodnotě 42,5 miliardy dolarů.
„Rusko zavedlo kapitálové kontroly a nutí vývozce, aby až 80 procent svých příjmů v cizí měně prodali. To vytváří stabilní a uměle vysokou poptávku po rublech,“ vysvětluje Hartman.
Navzdory západním sankcím se Rusku podařilo najít alternativní finanční kanály. Významnou roli sehrává obchodování v národních měnách, především s Čínou, a rostoucí využití úvěrů denominovaných v juanech.
V prvním čtvrtletí roku došlo ke zpomalení dovozu, což dále podpořilo kurz rublu. Podle analytiků to souviselo s nadměrným zásobením trhu, zejména v sektoru elektroniky a automobilů.
„Spotřeba trpí hlavně v oblasti zboží dlouhodobé spotřeby. Importéři omezili nákupy v zahraničí, a tudíž méně mění rubly na dolary nebo juany,“ říká Andrei Melaschenko z Renaissance Capital.
Vedle domácích opatření sehrály roli i geopolitické události. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA se obnovily diplomatické kontakty mezi Washingtonem a Moskvou. I když zatím bez jasných výsledků, rostoucí naděje na mírové urovnání s Ukrajinou vytvořily určité pozitivní očekávání.
„Silnější rubl je částečně důsledkem snahy USA a Ruska o zahájení mírových jednání. I bez konkrétních dohod to má psychologický dopad na kurz,“ poznamenává Hartman.
Nadšení z posílení rublu je ale omezené. Analytici varují, že tento trend není dlouhodobě udržitelný. „Věříme, že rubl je blízko svého maxima a v dohledné době může začít oslabovat,“ říká Melaschenko. Hlavním důvodem je pokles světových cen ropy, které tvoří zásadní část ruských devizových příjmů.
Kombinace silného rublu a nízkých cen ropy přináší tlak na rozpočet. Ruský státní rozpočet je na příjmech z ropy a plynu stále velmi závislý. Podle Heli Simoly z Bank of Finland tvořily tyto příjmy zhruba 30 procent federálních rozpočtových příjmů v roce 2024.
Ministerstvo financí už proto muselo čerpat více prostředků z Národního fondu bohatství, jednoho ze dvou hlavních státních investičních fondů Ruské federace. Pokud se situace nezlepší, může dojít k dalším škrtům ve výdajích mimo prioritní oblasti.
Mír by rubl srazil dolů
Ani případné uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou by nemuselo být pro kurz rublu přínosné. Pokud by došlo k ukončení konfliktu, lze očekávat uvolnění kapitálových kontrol a rychlé snížení úrokových sazeb.
„V případě míru by mohla centrální banka rychle snížit sazby a uvolnit devizová omezení. To by mohlo vést k rychlému oslabení rublu,“ varují stratégové z americké banky Wells Fargo.
Dopad by mohli pocítit i exportéři. Silný rubl snižuje jejich ziskovost, zatímco globální poptávka po ruské ropě a plynu kvůli sankcím a nižším cenám klesá.
Navzdory tomu je silnější měna dobrou zprávou pro vládu. V kombinaci s růstem domácího akciového trhu zvyšuje důvěru obyvatelstva ve stabilitu. Přesto i pro Kreml zůstává situace křehká. „Moskva se obává nových ekonomických rizik. Kromě nízkých cen ropy jsou tu problémy s rozpočtem a rostoucím zadlužením firem,“ říká Hartman.
Rubl měl navíc odkud stoupat. „Příležitosti pro prodej rublu jsou omezené. Je však třeba si uvědomit, že rubl posiloval z extrémně nízkých úrovní a jeho kurz je dnes jen zpět kolem průměru posledních let. Aktuální stabilita je pozitivní, ale nevypovídá o síle ekonomiky. Dlouhodobé posilování rovněž neočekávám, zejména kvůli slabému růstu válečné ekonomiky a klesající ceně ropy,“ doplňuje Jiří Tyleček ze společnosti XTB.
Vývoj rublu zkrátka letos představuje poměrně unikátní případ, kdy měnová výkonnost neodráží sílu trhu, ale důsledně řízené domácí prostředí. Pro investory je situace spíše pozoruhodností než smysluplnou investiční příležitostí.
The post Rubl je nejvýkonnější měnou světa. Sílu mu ale dodávají omezení, ne ekonomika appeared first on Forbes.
