„Přestat s kouřením je nejsnazší věc na světě. Něco o tom vím, končil jsem s tím už tisíckrát,“ prohlásil spisovatel Mark Twain. I když odvykání není pro mnohé nic snadného, tak klasických kuřáků v Česku ubývá. Byznys tomu jde naproti, stát ale může příznivý trend zvrátit.
Jak jsme na tom u nás s kouřením, ukazuje čerstvě zveřejněný výzkum Státního zdravotního ústavu za loňský rok. Cigaretám, doutníkům nebo různým nikotinovým alternativám v Česku holduje zhruba třetina lidí starších patnácti let.
Po několika letech v populaci lehce klesl počet kuřáků klasických cigaret – o dva procentní body na 22,4 procenta. Určitou dobrou zprávu však kalí fakt, že v posledních letech postupně narůstá kuřáků mezi mladými, tedy lidmi mezi patnácti až čtyřiadvaceti lety. Zatímco u mužů v této kategorii zaznamenali výzkumníci pokles, počet žen naopak vzrostl. Proč, však zdravotní ústav netuší. Teprve to bude zkoumat.
Obecně z mladých lidí více než čtvrtina kouří nejméně jednou měsíčně klasické cigarety. Nikotinové výrobky pak loni užívala více než polovina mladých Čechů.
„Opětovně rostoucí podíl mladých už od patnácti let je alarmující. Ze statistik vyplývá, že nejčastěji sahají po takzvaně moderních výrobcích s nikotinem, především po e-cigaretách a nikotinových sáčcích,“ popisuje ředitelka Státního zdravotního ústavu a hlavní hygienička Barbora Macková.
Právě elektronické cigarety, zmíněné sáčky a zahřívaný tabák jsou brané jako alternativy, které jsou sice stále zdraví škodlivé, ale nenesou tak vysoké riziko vzniku rakoviny plic jako klasické cigarety. I proto roste v posledních letech jejich popularita mezi lidmi. Od roku 2019, kdy začal ústav sledovat, se podíl jejich uživatelů znásobil.
Podíl uživatelů nikotinových výrobků (v procentech)
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
| tradiční tabák. výrobky (cigarety) | 23,1 | 24,4 | 24,4 | 24,6 | 22,4 |
| e-cigarety | 4,8 | 7,4 | 10,2 | 11,1 | 13,9 |
| zahřív. tabák | 4,1 | 7 | 6,6 | 4,4 | 5,3 |
| nikotinové sáčky | 1,7 | 1,8 | 2,8 | 2,9 | 4,9 |
Nikotinovým alternativám věnují velkou pozornost také tabákové společnosti. „Nabízíme široké portfolio produktů v několika různých kategoriích tak, aby se už nikdo nemusel k cigaretám vracet,“ uvádí Fabio Costa, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Philip Morris ČR. Ta v tuzemsku prodává cigarety značek Marlboro, L&M či Chesterfield.
Podobnou cestou se dávají i další společnosti. „Osobně bych si tipl, že v roce 2030 budou alternativy tvořit až polovinu tabákového trhu,“ říká Tomáš Tesař, mluvčí české pobočky British American Tobacco (BAT). Společnost vyrábí značky cigaret jako Lucky Strike, Dunhill či Pall Mall.
Mezi jejími prodávanými alternativami je nejoblíbenější zahřívaný tabák, který u nich má na tržbách zhruba patnáctiprocentní podíl. Podle poslední účetní závěrky za rok 2023 měla firma tržby přes 16,5 miliardy korun.
„Elektronické cigarety pak podle našich propočtů tvoří kolem deseti procent. Nikotinové sáčky se pak na spotřebě podílejí zhruba čtyřmi procenty,“ doplňuje Tesař.
Proč obecně Češi pomalu odcházejí od klasických cigaret? Alternativy považují za méně škodlivé, oceňují jejich příchuť nebo že jejich užívání je tolerované i ve vnitřních prostorách. Pro část z nich hraje roli také cena. Ta je třeba v případě e-cigaret při průměrné měsíční spotřebě výhodnější oproti klasickým cigaretám.
I díky alternativám se Švédsko stalo první evropskou nekuřáckou zemí. Koncem loňského roku tamní úřady ohlásily, že lidí holdujících klasickým cigaretám, doutníkům nebo tabáku je v populaci pod pět procent. Právě to je hranice, odkdy lze hovořit o daném státu jako nekuřáckém.
U seveřanů je totiž populární takzvaný snus, což jsou malé sáčky s tabákem, které se vkládají do úst mezi ret a dáseň. Oblíbené tam jsou také nikotinové sáčky, kde ani tabák není.
Dotáhnout se na úroveň Švédska je v plánu pro celou Evropskou unii. Ta si do roku 2040 dala za cíl vytvořit „generaci bez tabáku“, tedy aby tabákové produkty užívalo pod pět procent lidí. Na rozdíl od severského státu se ale zdá, že třeba pro Česko je dosažení takové mety spíše utopií.
Pomalu a s obavami
V Česku je čtvrtina lidí kuřáky cigaret a jejich počet klesá až moc pomalu na to, aby jich do patnácti let bylo tak málo jako ve skandinávské zemi. Jak navíc dříve upozornila studie Centra pro ekonomické a tržní analýzy (CETA), nelze předpokládat, že budou počty klesat tak rychle jako v posledních letech.
Důvodem je, že spíš jako první přestávají kouřit lidé, pro které to není takový problém. Pro zbývající kuřáky je odvykání ale stále obtížnější. Situace, že by všichni přestali užívat tabákové výrobky, by samozřejmě byla nejlepší variantou, ale zatím je velmi nepravděpodobná.
Navíc česká vláda učinila rozhodnutí, které přechod kuřáků alespoň na beztabákové alternativy může zpomalit, nebo dokonce zvrátit.
Ekonomové doporučují, aby byly méně škodlivé alternativy pro kuřáky lákavější. Úplný zákaz by vedl k nelegálnímu prodeji a stát by tím jen přicházel o peníze z daní.
Ministerstvo financí však loni při hledání nových příjmů rozhodlo, že spotřební daň z tabáku se vedle cigaret bude nově týkat i alternativ. Těch se dříve týkala jen DPH ve výši 21 procent.
Spotřební daň se navíc postupně zvedá až do roku 2027. Takže zatímco dnes pro náplně do e-cigaret činí pět korun na mililitr, za dva roky to bude jednou tolik. U nikotinových sáčků, žvýkacího či šňupacího tabáku to pak má být ve finále 1,7 koruny na gram. Což se odrazí na koncové ceně.
Kvůli tomu hrozí, že si lidé budou dál kupovat cigarety, a to i třeba za hranicemi. Případně zůstanou u alternativ, ale státu na tom utečou peníze, protože si lidé budou náplně a sáčky shánět na zahraničních e-shopech.
Ministerstvo financí odmítá, že by to zkomplikovalo přechod lidí na alternativy. „Tyto výrobky jsou sice deklarovány jako méně škodlivé, nicméně stále mají negativní vliv na organismus. Vzhledem k tomu, že jsou na trhu poměrně krátkou dobu, nemáme k dispozici dostatek relevantních studií, které by jednoznačně podpořily, že jsou skutečně ve všech důsledcích pro organismus méně škodlivé,“ říká mluvčí úřadu Gabriela Krušinová.
Státu se v tomto ohledu zastává i ekonom a ředitel Centra pro ekonomické a tržní analýzy Aleš Rod. „Žádná z relevantních studií netvrdí, že alternativy spalovaných cigaret jsou zcela neškodné, neřkuli zdravé. Proto určitá míra zdanění dává smysl.“
Při nastavování spotřební daně by se podle něj ale nemělo zapomínat, že má dvě funkce – vedle výběru peněz jde také o dosažení změny chování. Proto je třeba si nejdříve říct, čeho chce stát kromě vyššího příjmu dosáhnout. O čemž by se mělo před zavedením rozhodnout na základě dat.
„Pokud bychom si například řekli, že namísto beztabákové generace budeme tlačit na dosažení bezdýmné generace, je možné oba scénáře propočítat,“ říká Rod. Pak lze podle něj zjistit, že varianta preferující, aby lidé nekouřili cigarety, ale alternativy by nevadily, by mohla být spíše dosažitelná. Navíc by třeba stále přinášela výhody pro společnost a stát by na tom finančně netratil.
„Řeší to někdo? Spočítal to někdo? Nemyslím si. Bylo by fajn, kdyby hodnocení dopadů regulace vlády věnovaly daleko víc pozornosti než dneska,“ míní ekonom, jenž problematiku zdanění cigaret a nikotinových výrobků dlouhodobě sleduje.
The post Sen o zemi bez cigaretového kouře. Jak se Česku daří skoncovat s tabákem? appeared first on Forbes.
