Česko loni podle Indexu prosperity a finančního zdraví kleslo mezi zeměmi Evropské unie z 15. na 16. místo. Česko si pohoršilo hlavně kvůli dostupnosti bydlení. Nejlepší podmínky pro život dlouhodobě nabízí severské státy a na stupni vítězů se poprvé umístilo i sousední Rakousko.
Nejhůře si Česko v letošním srovnání vedlo v oblasti dostupnosti bydlení, která patří k nejpalčivějším problémům prosperity, a to od vysokých cen novostaveb přes zdlouhavé stavební řízení až po náklady na chod domácnosti.
Naopak výborného hodnocení Česko dosáhlo v oblasti zdraví a bezpečnosti, zejména díky dostupnosti zdravotní péče a zvládnuté kyberbezpečnosti.
„Česko se zhoršilo v šesti z deseti pilířů, což nás ve srovnání prosperity posunulo blíž k východním státům, které zaujímají pozice na druhém konci srovnání,“ uvedl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.
Mezi šest nejhůře hodnocených států EU v bydlení ženou Českou republiku vysoké ceny nemovitostí, zdlouhavá stavební řízení, vysoké výdaje na chod domácnosti i drahé novostavby. A zatímco v minulých letech bylo nájemní bydlení v porovnání s vlastním relativně výhodné, v roce 2024 se i tento ukazatel propadl na unijní průměr.
„Na současnou krizi v bydlení nejvíce doplácejí mladí lidé. Bez finanční podpory rodiny je získání vlastního bydlení stále více jen nedosažitelným snem. A nájemní bydlení dosud příliš jistot nenabízí,“ upozornil Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.
Pilíři, ve kterých se Česku moc nedaří, jsou životní prostředí a podmínky pro podnikatele. V obou Česku připadlo 22. místo. U životního prostředí jsou problémem vysoké emise, a to zejména z vytápění, využívání půdy, a i celkovém přepočtu emisí skleníkových plynů na obyvatele.
U podnikatelského prostředí trh naráží na nedostatek startupů, zahraniční firmy, jež ukrajují vysoký podíl přidané hodnoty, nízkou kapitalizaci pražské burzy, která odrazuje potenciální investory, i na obecně nízkou míru vzniku nových podniků. Ránu podnikatelům zasadily i rostoucí ceny elektřiny, které za tři roky vzrostly až na trojnásobek.
Problémy vykazuje i digitální infrastruktura, zejména pokrytí vysokorychlostním internetem. Česko se v ní propadlo na předposlední místo v žebříčku. Vysokorychlostní internet je dostupný pouze na 54 procentech území, což ČR řadí jen těsně před Řecko.
Naopak u mobilního připojení je situace výrazně lepší. K 5G sítím má v Česku přístup 96 procent obyvatel, což zemi řadí mezi evropskou špičku.
Největší posun Česko zaznamenalo ve finančním zdraví obyvatel. Zatímco v roce 2022 byla ČR na 13. místě, letos je na deváté příčce. Největší rozdíl se projevil u úspor.
„Míra úspor domácností vzrostla proti dlouhodobému průměru už během pandemie, zejména u domácností s vyššími příjmy. Její udržení i v následujících letech lze do jisté míry vysvětlit vyššími úrokovými sazbami, které se v Česku držely nad průměrem EU,“ uvedla Tereza Hrtúsová z České spořitelny.
U zdraví a bezpečnosti obsadilo Česko v Indexu prosperity první místo. Za úspěchem stojí především zvládnutá ochrana proti kyberkriminalitě, velmi nízká kojenecká úmrtnost a relativně dostupná lékařská péče.
The post Stále v podprůměru. Česko v Indexu prosperity kleslo o jednu příčku appeared first on Forbes.
