Tento článek by mohl začít jako klasický, lehce nekorektní vtip. Víte, kolik indických inženýrů potřebujete, abyste nasimulovali neuronovou síť? Odpověď je sedm set. Celá pointa ale bude trochu jiná, než na jakou jste zvyklí. Tohle je totiž skutečnost.
Britsko-indický Builder AI, nebo, chcete-li, původním názvem Engineer.ai Corporation, měl být Woltem pro tvorbu aplikací. Místo lidské síly měl využívat pákového efektu v podobě kódující umělé inteligence.
Firemní platforma pojmenovaná „Builder Studio“ obsahovala digitální asistentku s názvem „Natasha“, což měla být neuronová síť, která řídí vývoj aplikací kombinujících modulární komponenty kódu s lidskými vývojáři. Platforma prohlašovala, že díky tomu dokáže vytvářet aplikace až šestkrát rychleji a o sedmdesát procent levněji než tradiční lidské týmy.
Na to se nechala nalákat řada venture kapitalistů v čele s Microsoftem či katarským státním investičním fondem, dohromady do firmy za osm let existence nalili téměř půl miliardy dolarů, díky čemuž se firma nejprve přiblížila k valuaci jedné miliardy amerických dolarů, a později ji dokonce překonala.
Rekordní odhad valuace po posledním kole financování dokonce firmu oceňoval na jednu a půl miliardy dolarů. Jenže on to celé byl nakonec vícestupňový podvod, který definitivně splaskl v okamžiku, kdy startup ke konci letošního května spadl, respektive poslal sám sebe do konkurzu.
A i když vedení společnosti viní z úpadku okolnosti a předchozí chybná rozhodnutí, ukazuje se, že problém byl úplně jinde. Vyšlo například najevo, že pomyslný mechanický Turek, což byl ostatně problém, o kterém se vědělo již delší dobu, nebyl jediný podvod, kterého se společnost dopouštěla.
Finanční příjmy například měly být nafouknuté pomocí metody takzvaného round-trippingu, tedy finanční machinace, kdy firma měla prodávat své služby další společnosti (podezřelý je zejména indický startup pro sociální média VerSe Innovation) a následně je „odkupovala“ za podobnou částku zpět.
Podle Bloombergu si společnosti Builder a VerSe mezi lety 2021 až 2024 „běžně účtovaly zhruba stejné částky“, což je praxe poukazující právě na „round-tripping“. Jeden ze spoluzakladatelů VerSe, Umang Bedi, odmítl nařčení jako naprosto nepodložené a nepravdivé, důkazy o opaku ale neposkytl žádné.
Pojďme si ale chaotickou historii AI podvodu, který si nijak nezadá s legendárním medicínským Theranosem, projít krok za krokem. V roce 2016 nenápadný Ind Sachin Dev Duggal zakládá v Londýně softwarovou společnost. Ta má za cíl zjednodušit a zlevnit vývoj softwaru tak, aby byl „stejně snadný jako objednání pizzy“, jak hlásal její oficiální slogan.
Startup prohlašoval, že dokáže umožnit prakticky komukoli vytvářet komplexní aplikace prostřednictvím platformy, která je údajně poháněna umělou inteligencí. To o dva roky později vzbudilo zájem venture kapitalistů a společnosti přineslo v roce 2018 finanční prostředky ve výši 29,5 milionu dolarů, mezi prvními investory nalezneme i společnost Deepcore, tedy dceřinou firmu legendární SoftBank.
V roce 2019 se objevil nad společností první stín, když americký deník The Wall Street Journal odhalil nepohodlnou pravdu: umělá inteligence Builder.ai byl jen marketingový trik, skutečnou práci včetně nedokonalostí kódu měli obstarávat indičtí inženýři. Tvrzení firmy o ušetření času a peněz než s tradičními lidskými týmy tak získalo trochu jiný rozměr.
Pak ale nastal AI boom a na nepříjemnou pravdu se rychle zapomnělo. Do roku 2022 tak společnost od investorů získala 195 milionů dolarů a v květnu 2023 v rámci kola financování vedeného Qatar Investment Authority (QIA) přidala ještě rekordní čtvrt miliardu dolarů.
Ve stejné době se k firmě připojil jako strategický investor a partner Microsoft, který dokonce zašel tak daleko, že platformu startupu integroval do svých produktů cloudových služeb. Že skutečnou práci, včetně chyb v kódu, které se sváděly na AI, ve skutečnosti obstarávali indičtí vývojáři namísto trendující umělé inteligence, zprvu zase tolik nevadilo.
Investorům nejdřív, zdá se, nevadil ani další red flag. Na internetu se začalo objevovat více a více svědectví o tom, že společnost Builder.ai drasticky podhodnocuje platy této lidské umělé inteligence. Řada zaměstnanců je dokonce označila vyloženě za strašné.
Uživatelé služby si začali pro změnu stěžovat na nepoužitelný kód, velmi špatné zkušenosti s vývojem, nedostatek modulů či nepřístupné vývojové prostředí.
Přesto se navenek společnosti dařilo, a dokonce utěšeně rostla. Jenže i tady byl schovaný háček. Řada zaměstnanců napříč světem a sny o megaexpanzi na nové trhy v jihovýchodní Asii a na Blízkém východě rychle pálily investorský kapitál, který by jinak mohl držet podvod nad vodou ještě řadu let.
Další mrak se objevil v březnu 2024, kdy se zakladatel a CEO společnosti Sachin Dev Duggal stal součástí indického skandálu masivního praní špinavých peněz. Na případ na začátku letošního roku upozornil deník Financial Times. Přestože se v článku hovořilo o Duggalovi explicitně jako o podezřelém, společnost následně uvedla, že Duggal v celé záležitosti figuruje pouze jako svědek.
I tak se ale jeho kariéra coby ředitele-zakladatele rychle chýlila ke konci, jeho rezignace na pozici generálního ředitele společnosti přišla ani ne do roka. Duggalovým nástupcem, který si stále uchovával svoji funkci v představenstvu společností a roli takzvaného „chief wizarda“ společnosti, se stal Manpreet Ratia, bývalý manažer z Amazonu a řídící partner jednoho z investorů Builder.ai – Jungle Ventures. I když se pustil do úklidu hned po svém nástupu, moc toho již zachránit nestihl.
Navenek ale společnost změnu prezentovala jinak. „Po osmi letech růstu je pro naši další fázi zásadní přinést nový pohled na věc a provozní dokonalost. Manpreetovy odborné znalosti nám pomohou dosáhnout dokonalé rovnováhy mezi inovacemi a provozní efektivitou,“ prohlásila k výměně vedení.
Začátkem letošního roku musela společnost Builder.ai přepracovat příjmy z roku 2023 a snížit je na 140 milionů dolarů, krátce poté pověřila auditory, aby prověřili její účetní závěrky za předchozí dva roky. V březnu pak snížila odhady tržeb na druhé pololetí roku 2024 o přibližně čtvrtinu. Stalo se tak poté, co firmu bývalí zaměstnanci obvinili z nadsazování tržeb. Měsíc před definitivním kolapsem se také firma pokusila ozdravit skrze restrukturalizaci, propustila tehdy 220 ze 770 zaměstnanců.
Nebylo to ale již moc platné. V květnu 2025 jeden z hlavních investorů společnosti Builder.ai, izraelská společnost Viola Credit, obstavil společnosti účty a zablokoval zde již zmiňovanou částku 37 milionů dolarů, což vedlo k platební neschopnosti. Na provozních účtech „miliardové“ společnosti tak zůstalo pět milionů dolarů, ke kterým byl ovšem firmě také omezen přístup. Ta na to konto oznámila, že nemá z čeho platit mzdy, a podala sama na sebe návrh na insolvenci.
Ředitel Ratia na celofiremním konferenčním hovoru následně přiznal, že propouští většinu zaměstnanců, a 20. května firma oficiálně vyhlásila bankrot. Vyšlo totiž definitivně najevo, že Builder.ai poskytl věřitelům neskutečně přefouknuté finanční prognózy a dlouhodobě chybně informoval o stavu svých příjmů.
Právě tato chyba se stala společnosti v posledních chvílích osudnou. Dala totiž Viola Credit do rukou právní zbraň, která jí umožnila podniknout šach v podobě zmrazení půjčených prostředků. Ten se nakonec ukázal být zároveň i matem.
The post Stovky Indů předstíraly, že jsou neuronová síť. Vzestup a pád Builder.ai appeared first on Forbes.
