Ukrajinský útok drony způsobil škody padesát tisíckrát větší, něž kolik stroje stály. Není tak divu, že dronů je na frontě každý den víc a víc. Jen Ukrajina jich chce letos vyrobit 4,5 milionu. Rychle rostoucí čeští zbrojaři se ale přesto zatím vlastní výrobě obloukem vyhýbají. Proč?
V přípravě byla tahle překvapivá vojenská akce podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho přes osmnáct měsíců. Ukrajinská armáda pomocí 140 dronů zaútočila na pět leteckých základen Ruska. Jedna z nich, Belaya, byla od Ukrajiny vzdálena dokonce 4 300 kilometrů.
Za hlavní trumf ukrajinského útoku, který byl proveden pod názvem Pavučina, se ale dá považovat poměr mezi náklady na útok a způsobenými škodami.
Ty je pochopitelně těžké vyčíslit přesně, ale podle odhadů odborníků jsou škody především na taktických bombardérech kolem sedmi miliard dolarů. Drony cílily na oblast spojů křídel, což při přesném zásahu znamená poškodit letadlo tolik, že neumožní opravu.
Matematiky ekonomického úspěchu útoku Ukrajinců hluboko na ruském území je jednoduchá. Při sedmi miliardách škod a 140 dronech způsobila jedna malá kvadrokoptéra škodu kolem 50 milionů dolarů. Ve srovnání s cenou dronu jde o gigantické číslo.
Jeden z dodavatelů dronů na Ukrajinu, který si nepřál být jmenován, Forbesu řekl, že podobné stroje většinou stojí mezi 1000 až 1500 dolary, v závislosti na délce optického kabelu. „Co může dron výrazně prodražit, je optický kabel, třeba čtyřicetikilometrový. V tomto případě to ale vypadá spíše na kratší verzi pěti až deseti kilometrů. Nejlepší je tak uvažovat o cenovce kolem tisíce dolarů,“ doplnil.
Celkem 140 strojů po zhruba tisícovce dolarů dělá z dronové letky investici za 140 tisíc dolarů. Ve srovnání s celkovou škodou na ruském letectvu se tak útok Ukrajině vrátil padesát tisíc krát.
Z hlediska logistiky šlo o unikátní operaci, Ukrajinci totiž útočili přímo z ruského území. Pro návěsy nákladních vozů totiž vytvořili dvojitý strop, do kterého drony ukryli. Když byla auta v potřebné vzdálenosti, na dálku vršek návěsů odklopili a drony mohly vzlétnout ke svým cílům.
Dominance dronů
Drony ovládly nebe nad ukrajinským bojištěm poměrně brzy po začátku války. Jen Ukrajina jich chce v letošním roce ve vlastních továrnách vyrobit 4,5 milionu kusů, další miliony nejspíše do země proudí ze zahraničí. V masivním měřítku je navíc nasazují i Rusové.
Jejich nespornou výhodou je nízká cena, především v porovnání s cíli, které mají ničit. Komplexní a spolehlivé systémy ochrany před drony navíc zatím neexistují, jak ukazuje i útok Ukrajinců na strategické ruské cíle.
Ukrajinská armáda přitom operuje hodně netradičním způsobem: řada batalionů si nasazení moderních technologií domlouvá a nakupuje sama. To dává příležitost investorům, jako je Estonec Ragnar Sass. „Nikdy v historii nebyl lepší čas začít seriózně budovat firmu v obranném sektoru,“ řekl před časem Forbesu.
Ten organizuje projekt Darkstar, který umí produkty technologických firem posílat na zkušenou rovnou do první linie. Firmy tak získají neocenitelná data, která by v laboratorních podmínkách shromáždit nešla.
„Chtěl bych nabádat každého, kdo chce vybudovat úspěšnou firmu napojenou na defense sektor, aby vyrazil na Ukrajinu a dal svůj produkt do ruky přímo vojákům. A pak se můžete stát součástí nejrychlejšího vývojového cyklu elektronického boje, jaký jsme v moderní historii lidstva viděli. Někdy jde o posuny doslova po 24 hodinách. To je unikátní, a pokud do toho chce někdo naskočit, je k tomu ideální čas teď,“ vyzývá Sass.
Čeští zbrojaři na drony nevsázejí
Pro české zbrojaře jsou přitom zatím drony spíše neprošlapanou oblastí, nejvíce viditelným projektem jsou průzkumné drony Nemesis, na jejichž nasazení na Ukrajině se pod záštitou české armády skládali i běžní lidé.
Někteří zástupci českého obranného průmyslu ale přece jen s drony něco společného mají. Pardubická ERA ze stáje miliardáře Richarda Hávy a jeho Omnipolu se věnuje unikátní technologii detekce leteckých cílů, mimo jiné i bezpilotních letounů.
Jinou cestou na to jde skupina CSG čtvrtého nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Ta má skrze fond Presto Tech Horizons, který loni rozjela spolu s investiční společností Presto Ventues, prsty ve startupech, které by pro oblast dronů mohly být zajímavé.
Mezi nimi třeba americko-ukrajinská Bavovna, která vytváří navigační systém pro bezpilotní letouny řízený umělou inteligenci. To se dobře doplňuje se zatím poslední investicí fondu do firmy DiffuseDrive, která vytváří pomocí AI fotorealistický obsah, na které se systémy pro drony a jiné prostředky následně učí.
Pro české zbrojaře však nejsou samotné drony v současné situaci až tak zajímavým byznysovým segmentem. Jde totiž o relativně levnou technologii v mimořádně konkurenčním prostředím a tedy s minimální přidanou hodnotou.
Pokud se ale někomu, jako je raketově rostoucí CSG Michala Strnada, podaří dát dohromady komplexní funkční softwarové řešení pro dronové řízení, mohlo by se jim v budoucnosti do vlastní výroby vyplatit investovat.
The post Stroj za tisíc dolarů, škoda za miliardy. Jak funguje ekonomika útoků drony appeared first on Forbes.
