Je to další z řady bezprecedentních situací provázejících pobyt Donalda Trumpa v Bílém domě. Sousloví „nejvíc žalob v historii“ zní jako typická Trumpova vychloubačná rétorika. Na rozdíl od spousty jiných bombastických prohlášení se však tohle zakládá na skutečnosti.
Nynější americká administrativa čelí za své kroky stovkám žalob. Donaldu Trumpovi se tak za půl roku prezidentství povedlo něco, co nikomu předtím, nejblíže jsou mu v tomto ohledu prezidenti George W. Bush a Richard Nixon, jejichž administrativy čelily desítkám soudních sporů.
Trump se však dopracoval ještě o řád víš. Právních soubojů probíhá napříč Spojenými státy tolik, že jen jejich monitorování je těžké i pro právní experty a datové novináře. Právnická databáze Just Security eviduje k 2. září celkem 386 soudních sporů zpochybňujících jednotlivé exekutivní kroky.
„Nesledujeme případy, ve kterých je Trumpova administrativa žalobcem, ani občanskoprávní spory,“ upozorňují její autoři. Jendo se však zdá být jasné. Soudy vedené proti opatřením druhé Trumpovy vlády zatím dávají za pravdu spíš žalobcům.
Zdroj: Just Security (data k 2. září 2025)
Po návratu do Bílého domu se Donald Trump pustil do radikální proměny zajetých washingtonských pořádků. Zavírá celé úřady, ruší miliardové granty, propouští tisíce federálních zaměstnanců, včetně šéfů donedávna nezávislých federálních agentur. A snaží se to dělat primárně pomocí exekutivních příkazů, tedy nařízení, kterými prezident řídí činnost vlády, aniž by si je musel nechávat posvětit Kongresem.
Jen za prvních sto dnů svého prezidentství jich Trump stihl podepsat zhruba 140, mnohonásobně více než kterýkoli z jeho předchůdců. Jeho administrativa si však příliš nelámala hlavu s tím, zda mají tyto kroky oporu v amerických zákonech. Výsledkem bylo, že v tomto období přicházely žaloby průměrným tempem více než dvě denně.
Obcházení Kongresu vede k soudu
„Do konce července už Trump vydal více než 170 executive orders a skoro všechny byly napadeny soudy. Zrušení nároku na občanství pro děti narozené na území USA, rušení celých úřadů, zásahy do pravidel pro volby… Trvalá opatření by měl uzákoňovat Kongres. Když ho takto prezident obchází, tak to končí u soudů,“ konstatuje amerikanistka Kateřina Březinová.
Objem soudních sporů mezitím dále narůstá. Jen před pár dny federální odvolací soud rozhodl, že většina Trumpových cel je nelegálních, jelikož zde prezident překročil svou pravomoc. Cla však zůstávají v platnosti minimálně do 14. října. Soud to umožnil, aby se Trumpova administrativa mohla odvolat k Nejvyššímu soudu USA, kde teď tento případ skončí.
Konkrétně v soudních sporech ohledně cel měla dosud navrch americká vláda. Žádná ze sedmi dosavadních žalob z této kategorie totiž nedosáhla jejich blokování, vyplývá z jiné databáze soudních sporů proti Trumpově administrativě od agentury AP.
Zdroj: AP (data k 4. září 2025)
Tento souhrn sleduje celkem 290 případů a dělí je podle oblastí Trumpovy politiky, kterých se týkají. Nejvíc sledovaných případů se týká škrtů ve federálním financování a opatření souvisejících s migrací. Desítky soudních sporů vyvolalo také propouštění úředníků a další osekávání státní správy iniciativou DOGE, v jejímž čele dřív stál Elon Musk.
Donald Trump si však mezitím zadělává na další žaloby.
Z rady guvernérů americké centrální banky Fed odvolal Lisu Cook, i když k tomu podle právníků nemá žádnou pravomoc. Cook to odmítla a bude se bránit u soudu. Trump se chystá také obměnit další část „bankovní rady“ – prezidenty regionálních poboček Fedu. „Brzy budeme mít většinu, bude to skvělé,“ chlubil se.
Jeho administrativa se také snaží zbavit šéfky Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a trestně stíhat protestující pálící americkou vlajku. Přestože jeden z jeho vlastních exekutivních příkazů připouští, že je to v rozporu s již dvěma rozhodnutími Nejvyššího soudu USA, podle nichž je tato činnost chráněna ústavní zárukou svobody projevu. A tohle všechno jsou jen události minulého týdne.
Nicméně otázkou je, zda jsou soudy schopné udržet Trumpa na uzdě.
Mají soudy vůbec moc?
Červencová analýza listu The Washington Post ukázala, že zhruba u třetiny ze 160 žalob, kde soud vydal rozhodnutí v neprospěch Trumpovy administrativy, vláda rozhodnutí příliš nerespektuje. Buď je přímo ignoruje, nebo zdržuje a vyhledává právní skuliny, kterými by je šlo obejít, konstatoval deník.
Soudy totiž nedisponují prostředky, kterými by mohly po vládě dodržování rozsudků vymáhat. „Soud nemá k dispozici policii nebo armádu. Když bude prezident jeho rozhodnutí ignorovat, tak může dojít maximálně k impeachmentu Sněmovnou reprezentantů, který musí následně potvrdit Senát. A to se ještě nestalo ani jednou,“ podotýká amerikanista Jakub Lepš.
Nejviditelnějším případem lavírování Trumpovy administrativy po nepříznivém rozsudku byla deportace Kilmara Abrego Garcíi do domovského Salvadoru na základě vyfabulovaných obvinění ze členství v gangu. I když Nejvyšší soud nařídil jeho návrat, García zůstal v salvadorském vězení téměř dva měsíce, než byl převezen zpět do USA. Podle soudkyně Nejvyššího soudu Sonie Sotomayor Trumpovi úředníci takto „otevřeně pohrdli“ soudním příkazem.
Otevřené odmítnutí rozhodnutí Nejvyššího soudu americkým prezidentem by bylo bezprecedentní a v USA by vyvolalo ústavní krizi. Takhle daleko zatím Trumpova administrativa nezašla.
„Nakonec to bude Nejvyšší soud, který reálně stanoví mantinely prezidentova chování. V současnosti je šest z jeho devíti soudců jmenováno republikánskými prezidenty, tři jmenoval Trump osobně. To však neznamená, že půjdou ve všem Donaldu Trumpovi na ruku. Zejména předseda soudu John Roberts je republikán klasického střihu, který věří v ústavní principy dělby moci a záleží mu na nezávislosti Nejvyššího soudu,“ míní amerikanista Kryštof Kozák.
The post Trumpova vláda čelí rekordnímu počtu žalob. U soudů zatím spíš prohrává appeared first on Forbes.
