Útoky mezi Ruskem a Ukrajinou nadále pokračují. Několik ruských dronů se však tento týden objevilo také na vzdušném území Polska. Podle Rusů to nebylo v plánu, na Polsko záměrně neútočili. Přesto polský premiér Donald Tusk (na úvodní fotografii) mimořádně svolal Radu bezpečnosti OSN a NATO založilo novou operaci Východní stráž, která má posílit ochranu východního křídla aliance. Co dalšího přinesl týden na Ukrajině?
Rusko otestovalo hypersonickou střelu. Ruské síly při společném vojenském cvičení s armádou Běloruska, jehož se účastní na třicet tisíc vojáků, v neděli otestovalo hypersonickou střelu Cirkon, kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. „Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti.
Útoky na Rusko a Ukrajinu. V noci na sobotu zničila ukrajinská protivzdušná obrana 137 ze 164 vyslaných ruských dronů. Uvedla to agentura Ukrinform. Podle agentury TASS ruská armáda sestřelila tři rakety a zničila 340 dronů. Sestřelený dron se zřítil na jednu z největších ruských rafinerií v Kiriši na jihu Leningradské oblasti. Vypukl tam požár, podle agentury Reuters už se však plameny podařilo uhasit.
Trump je připraven uvalit na Rusko zásadní sankce. Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou nakupovat ruskou ropu. „Válka pak skončí rychle,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Vyzval své spojence také k uvalení cel na Čínu.
Pauza v jednání. V pátek uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že je přestávka v jednáních o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl, že Rusko je připravené k dialogu, ale rozhovorům se brání evropské země. Téhož dne řekl americký prezident Donald Trump, že mu dochází trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Spojené státy se podle něj snaží zprostředkovat mír, Moskva však nepřistoupila na americký návrh bezpodmínečného příměří.
Mimořádná schůzka. Na žádost Polska se téhož dne mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN. Jednala o narušení polského vzdušného prostoru. Americká zástupkyně při OSN Dorothy Shea Radě řekla, že Spojené státy stojí při svém spojenci z NATO a budou bránit alianční území.
Ruské drony v Polsku. V noci na středu vyslalo Rusko na Ukrajinu asi 415 dronů a čtyřicet raket. Část bezpilotních letounů se však dostala až do Polska, narušily vzdušný prostor země. Čtyři drony polská armáda sestřelila. Během dne se pak nalezly trosky šestnácti dalších. Velká část bezpilotních letounů přiletěla z území Běloruska. Ve středu dopoledne dva bezpilotní letouny vletěly i do Litvy. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že drony v Polsku nebyly v plánu. Dodalo, že je připravené jednat o situaci s Varšavou.
Trosky jednoho z dronů poškodily obytný dům v obci Wyryki na východě Polska nedaleko hranic Běloruska i Ukrajiny. Jeden z dronů doletěl také asi sto kilometrů od hranic Česka. Podle polského premiéra Donalda Tuska není nikdo mrtvý, ani zraněný. Tusk prohlásil, že Polsko je nyní „nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války“. Zároveň ale dodal, že v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu.
Aktivace článku 4 a Východní stráž. NATO na žádost Polska také aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy, podle něhož „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.“
Podle německého deníku Die Welt mířilo pět ruských dronů k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu. Generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na narušení polského vzdušného prostoru v pátek oznámil, že vzniká operace Eastern Sentry (Východní stráž), která má posílit ochranu východního křídla aliance.
Ukrajina v EU. Europoslanci schválili rezoluci o Ukrajině a jejího členství v Evropské unii. Vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů. Podmínkou je dokončení započatých reforem na Ukrajině.
Odstup od úmluvy proti mučení. Ruský prezident Vladimir Putin navrhl Státní dumě, aby Rusko odstoupilo od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání vězňů a válečných zajatců. Z úmluvy Rady Evropy bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 kvůli invazi na Ukrajinu.
Další sankce. Předseda Evropské rady António Costa oznámil, že Evropská unie připravuje devatenáctý soubor sankčních opatření proti Rusku. Nové postihy se mají týkat energetických společností a šesti ruských bank. V plánu jsou také opatření proti ruskému ropnému sektoru.
Merz vyzdvihl důležitost ukrajinského odporu. Při setkání německých velvyslanců uvedl spolkový kancléř Friedrich Merz, že imperialistický plán ruského prezidenta Vladimira Putina by dobytím Ukrajiny neskončil, ale teprve začal. Podle Merze chrání Ukrajina svým bojem také Evropu.
The post Týden na Ukrajině: NATO posiluje své východní křídlo, Rusko testuje zbraně appeared first on Forbes.
