V Praze na Letné otevřela nová galerie Clauda. Zaměřuje se na propojování sběratelů a mladých umělců a již od začátku má minimálně středoevropské ambice. První výstava tu patří malíři Davidovi Krňanskému. Forbes Life se vydal za majitelem Antonínem Jirátem, aby zjistil, jaké má plány.
Mezi Veletržním palácem a oblíbeným letenským barem Cobra otevřela první červnový týden nová galerie současného umění Clauda. Je nástupcem projektu Superpositions, který fungoval ještě předtím, než jeho zakladatel Antonín Jirát získal vlastní výstavní prostory.
Foto Clauda
Sám býval umělcem, vystudoval Fakultu umění na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a na umělecké scéně se etabloval se svými objekty, videoinstalacemi i fotografiemi. Médii rezonovala například jeho akce ve Švédsku, kde v rámci umělecké rezidence v Českém centru oblékl do svetru budovu ve Stockholmu.
Postupně se ale Antonín Jirát stal spíše poradcem a kurátorem, vlastní tvorba šla stranou a své zkušenosti a kontakty z uměleckého prostředí se rozhodl využít jako galerista.
„Stále více známých se na mě začalo obracet s dotazy, jaké umění si mají koupit. Přišlo mi, že často uvažují jen investičně a nehledí na kvalitu. Cítil jsem potřebu začít jim radit,“ říká Antonín Jirát v malém letenském prostoru s výhledem do krásného dvora, který slouží zároveň jako galerie i kancelář.
Zájemce nejdříve začal brát do ateliérů současných umělců a radil jim, jak postavit sbírku. „Jde hlavně o nové sběratele, kterých je čím dál více, spolupracuji ale i s těmi zavedenými,“ říká začínající galerista. Přirozeně to vyústilo v nápad, ukazovat vybraná díla zájemcům pohromadě – a ve výsledku tak vlastně založit galerii.
„V Praze už je sice galerií dost, ale mnoho z nich podle mě jen přeprodává díla a neumí s umělci dobře pracovat. Rád bych vytvářel zajímavou dramaturgii a jezdil s umělci i na art fairy,“ dodává Jirát.
Foto Michal Ureš
Vlastní projekt Superpositions rozjel Jirát v prosinci loňského roku, a když se letos v lednu naskytla možnost uspořádat výstavu v jednom z rekonstruovaných oblouků Negrelliho viaduktu v Karlíně, neváhal. Dal dohromady skupinu umělců a pop-up výstava Slibný začátek byla na světě.
Jak se ukázalo o pár měsíců později, skutečně dostála svému názvu. Jirát se rozhodl dva zúčastněné umělce vyvézt na veletrh NADA (New Art Dealer Aliance) do Varšavy, kde na konci května představil tvorbu laureátky Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2021 Valentýny Janů a čerstvého absolventa AVU Matyáše Maláče.
Tam si jich všimli nejen sběratelé, ale i americká galerie Superpositions – a Jirát musel narychlo přemýšlet o novém názvu. Ten původně zvolili s ohledem na jeho význam, který evokuje situaci vycházející z kvantové fyziky, kdy je něco v jeden moment zároveň přítomné na různých místech.
Odkazovat měl na myšlenku „nomádské galerie“, která měla putovat s výstavami po různých zajímavých prostorách. „Postupně ale začali chodit zájemci, kteří pop-up show nestihli navštívit, a já jsem neměl kam jinam je pozvat. Došlo mi, že nemá cenu vymýšlet kolo, a tak jsem se nakonec rozhodl vydat cestou klasické galerie,“ vysvětluje Jirát.
Získal do nájmu přízemní prostory ve Veverkově ulici na pražské Letné, které si zrekonstruoval a 4. června proběhla vernisáž první výstavy nové galerie, již nakonec pojmenoval Clauda. „Říkalo se tak mojí mámě a zároveň je to jemné jméno, které místu dodává identitu. Vychází z mé rodiny, aniž bych do názvu musel použít své vlastní jméno, jako to dělá řada dalších galeristů,“ dodává Jirát.
První místnost je věnována aktuální výstavě, druhá částečně slouží jako kancelář i depozitář děl ostatních umělců, s nimiž galerie spolupracuje. „Přijde mi škoda, že u nás řada kvalitních umělců nemá za sebou galerii, která by je zastupovala, hledala pro ně aktivně nové sběratele, prezentovala jejich dílo v zajímavém kontextu nebo s nimi vyrážela na veletrhy,“ říká Jirát k výběru umělců.
Pro sběratele zároveň vidí současné neokoukané umění jako výhodnou investici v tom, že se vyhnou riziku padělků, které hrozí při nákupu děl staršího umění. „Při nákupu současného umění máte jistotu, že koupíte originál. Můžete podpořit začínajícího umělce, koupit jeho dílo za dostupnou cenu a pak sledovat, jak se vyvíjí a jak roste,“ popisuje další důvod, proč se zaměřit na současné umění.
Foto Michal Ureš
Prvním vystavujícím v galerii Clauda je malíř David Krňanský. Pod názvem Cell tu do 27. června ve spolupráci s mladým americkým kurátorem Andrewem Wilsonem ukazuje obrazy, které by se daly charakterizovat slovy jako minimalismus, základní geometrické principy, záměrná neúplnost a rozkol.
„Je to důležitý zástupce své generace v rámci abstraktního malířství. Vyrostl v umělecké skupině Black Hole Generation s Juliem Reichlem a Martinem Lukáčem. Celou jeho tvorbou prostupují motivy základních geometrických tvarů, které připomínají buňky – proto Cell. Zároveň lze tyto prvky vnímat jako základní stavební prvek v kontextu urbanistického celku,“ vysvětluje Jirát volbu jména prvního vystavujícího.
Foto Michal Králíček
Do skupiny dalších umělců, jimž věnuje pozornost, patří vedle Valentýny Janů a Matyáše Maláče například konceptuální umělec a malíř střední generace Vasil Artamonov, kterému galerie Clauda chystá výstavu po prázdninách. Následovat by měla přehlídka děl oceňované autorky Ladislavy Gažiové, která nyní vystavuje v Museu Kampa, nebo mladého ilustrátora žijícího v Belgii, Martina Grocha.
Mezi další umělce, s nimiž Jirát spolupracuje, patří například sochař Tomáš Roubal: „Dokáže experimentovat s materiálem, pracuje se svařováním kovů a má konceptuální až kritický přesah, což je mi blízké,“ popisuje jeho tvorbu. Dále jmenuje Hynka Alta, zásadní jméno v oblasti fotografie a nových médií, nebo video umělce Jakuba Jansu.
„Jen málo galerií u nás zastupuje umělce, kteří se věnují video artu. Současné umění má ale širší záběr, než jsou klasické obrazy, a často směřuje spíše právě k filmu. A je tu i čím dál více sběratelů, kteří video art nakupují. Pro mě je důležité, aby galerie odpovídala realitě toho, jak vypadá současné umění,“ říká galerista.
Mezi jeho další favority patří také například dvojice Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko, která pracuje s recyklovaným materiálem v sochařských instalacích. „Blízké jsou mi také věci bývalého grafiťáka Jana Zdvořáka, který se dokáže rozpřáhnout do velkých pláten i v rámci architektonických realizací,“ dodává Antonín Jirát.
Foto Michal Ureš
Zviditelňovat tyto i další umělce chce nejen v českém prostředí, ale i v zahraničí. Potenciál vidí například na polském trhu, který je podle něj velký, ale zatím poměrně uzavřený. „Vyžaduje to určitou trpělivost, ale myslím si, že je dobré se tam vracet. Považuji za důležité, aby čeští umělci jezdili na veletrhy do ciziny, jen tak se mohou prosadit i v zahraničí,“ popisuje Jirát cestu, kterou vnímá jako jedno z poslání své činnosti.
„A také se budu snažit dostávat video art i na filmové festivaly a prezentovat umění i v kontextu dalších eventů,“ dodává ke svým budoucím plánům se značkou Clauda. Nyní se ale chce soustředit především na novou galerii.
The post Z umělce galeristou. Antonín Jirát otevřel na Letné výstavní prostor Clauda appeared first on Forbes.
