Podle informací amerického Forbesu se společnost Meta uchází o odborníky na národní bezpečnost a bývalé představitele Pentagonu, kteří by jí pomohli prodat služby virtuální reality a umělé inteligence federální vládě. Několik bývalých vládních úředníků uvedlo, že o náboru vědí.
Meta, která nedávno zpřístupnila svůj AI model Llama pro vojenské použití, má ve Washingtonu již dlouho své lobbisty. Téměř půl tuctu aktuálně otevřených pracovních pozic ale naznačuje, že společnost posiluje své úsilí o získání lukrativních vládních zakázek.
Společnost druhého nejbohatšího člověka světa Marka Zuckerberga teď hledá dva manažery pro oblast veřejné politiky, včetně jednoho, který se zaměří na Bílý dům – nejlépe s bezpečnostní prověrkou a předchozí prací v Pentagonu –, kteří by „vedli naši komunikaci s agenturami pro národní bezpečnost a zahraniční politiku v rámci výkonné složky americké vlády, a to jak v otázkách politiky, tak při prosazování našich technologií“.
V lednu Meta najala Francise Brennana, bývalého Trumpova poradce, aby vedl strategickou komunikaci z Washingtonu. Další nedávno přijatý zaměstnanec, který podle svého profilu na LinkedInu více než deset let pracoval pro nejmenovanou federální vládní agenturu, uvedl, že nastoupil do Mety, aby se zaměřil na „sdílení zpravodajských informací“ společnosti s vládou.
„Ať už jde o ochranu národní bezpečnosti, nebo posilování platforem, na které spoléhají miliardy lidí, jsem vděčný za příležitosti, díky nimž mohu společnosti něco vrátit,“ napsal v prosinci na LinkedInu.
Meta se k těmto zjištěním odmítla vyjádřit.
Krok přichází v době, kdy se Mark Zuckerberg snaží získat přízeň Trumpovy administrativy, a to v naději na mírnější přístup v rámci antimonopolního řízení, které má za cíl společnost rozdělit.
Poté, co Zuckerberg věnoval milion dolarů Trumpovu inauguračnímu výboru, oznámil, že Facebook ukončuje svůj program kontroly faktů třetí stranou – program, který byl dlouhodobě terčem kritiky ze strany konzervativců, podle nichž moderátoři Facebooku vůči nim postupovali zaujatě.
A to nebylo všechno. Zuckerberg následně zrušil tým pro diverzitu společnosti, jmenoval šéfa UFC a Trumpova spojence Danu Whitea do představenstva Mety a povýšil dlouholetého republikánského lobbistu Joela Kaplana na šéfa globálních záležitostí.
Otočka o 180 stupňů
Prezident Donald Trump kdysi prohlásil, že by Zuckerberg „měl být doživotně uvězněn“, ale zdá se, že se s technologickým lídrem spřátelil; v listopadu se setkali v Mar-a-Lago a Zuckerberg se zúčastnil Trumpovy inaugurace. Nedávno si také zakoupil dům ve Washingtonu, D.C., za 23 milionů dolarů.
Meta zatím neoznámila žádné přímé smlouvy s Pentagonem ani s národními bezpečnostními agenturami, ale je zřejmé, že podobně jako Google a OpenAI vidí tento gigant sociálních médií v budování vládního byznysu obrovský komerční potenciál. Podle záznamů o zadávání veřejných zakázek firma dříve uzavřela některé federální smlouvy na reklamu a marketingové příspěvky na sociálních sítích.
Foto Profimedia
„Meta sleduje ostatní velké technologické firmy a čte mezi řádky – možná si začíná uvědomovat, že očekávaný výnos z civilního využití umělé inteligence se nakonec nemusí dostavit,“ říká Shana Marshall, odbornice na mezinárodní vztahy z Univerzity George Washingtona. „A pokud hledáte zdroj peněz, který nikdy nevyschne, jdete do Pentagonu.“
Hlavním obchodním pilířem společnosti Meta byla vždy online reklama. Aktuálně vypsané pracovní pozice však naznačují nové oblasti, na které se firma zaměřuje.
Její divize virtuální reality, Reality Labs, hledá uchazeče s více než desetiletou zkušeností z prostředí federálních dodavatelů, který by měl „pomoci navazovat nové partnerské vztahy s vládními institucemi USA“ a prodávat nově vznikající technologie. Pentagon zvažuje využití virtuální reality pro bojový výcvik už od roku 2019.
Zuckerberg tak evidentně nechce čekat, až se jeho umělá inteligence osvědčí u běžných uživatelů, ale snaží se ji prosadit rovnou tam, kde se to skutečně vyplácí: u vlády a armády. Oproti civilnímu trhu, kde uživatelé váhají, zda a jak AI od Mety využívat, nabízí vojenské a bezpečnostní instituce stabilní poptávku, masivní rozpočty a schopnost okamžitého nasazení.
Meta navíc ví, že v této oblasti nejde jen o zisk, ale i o geopolitický vliv: kdo ovládne vládní trh s AI, ovládá i pravidla jejího budoucího nasazení.
Zuckerbergovo rozhodnutí přesunout těžiště investic směrem k armádnímu a federálnímu sektoru tak představuje zásadní strategický obrat. Z původně uživatelsky orientované firmy se Meta přetváří v klíčového hráče na poli digitální národní bezpečnosti. A zatímco běžní uživatelé si teprve zvykají na asistenty poháněné AI, Zuckerberg už jedná s těmi, kteří rozhodují o válečných rozpočtech.
Mezi další pozice patří například vedoucí marketingu, jehož úkolem bude zvýšit povědomí o open-source modelu umělé inteligence Llama mezi „vývojáři v rámci celého ekosystému, včetně startupů a vládních organizací“.
Společnost Meta, která v listopadu oznámila, že umožní využití modelu Llama armádou a agenturami národní bezpečnosti, uvedla, že spolupracuje se společnostmi Palantir a Scale AI, stejně jako s dodavateli v oblasti obrany, společnostmi Leidos, Lockheed Martin a Booz Allen. Posledně jmenovaná firma využívá Llamu k nahrazení papírových dokumentů na Mezinárodní vesmírné stanici.
„Je v zájmu Spojených států i širšího demokratického světa, aby americké open-source modely vynikaly a uspěly oproti modelům z Číny a dalších zemí,“ uvedla tehdy společnost.
Po řadu let se velké technologické firmy zdráhaly umožnit využití svých AI technologií armádou – ať už kvůli kritice zvenčí, nebo kvůli obavám vlastních zaměstnanců, že by umělá inteligence mohla být použita ke smrtícím rozhodnutím na bojišti.
Jakmile však jiné softwarové firmy ze Silicon Valley, jako Palantir nebo Scale AI, získaly stamilionové vládní zakázky, naskočili opět velcí hráči v oblasti AI do vlaku národní bezpečnosti a deklarují podporu americké armádě.
Společnost Google, která v roce 2016 odstoupila od smlouvy s americkým letectvem na označování dat ze záběrů z dronů pomocí AI – známé jako projekt Maven –, v únoru aktualizovala své uživatelské podmínky a nově umožnila využití umělé inteligence pro vojenské účely.
Když organizace Human Rights Watch a další skupiny vyjádřily znepokojení, Google tuto změnu obhajoval s tím, že společnosti a vlády „by měly spolupracovat na vytváření AI, která bude chránit lidi, podporovat globální růst a přispívat k národní bezpečnosti“.
Společnost OpenAI, která loni v tichosti zrušila zákaz vojenského využití svého softwaru, nedávno oznámila uzavření smlouvy s americkým letectvem a partnerství s vojenským dodavatelem Anduril, jehož cílem je „zajistit, aby americké ministerstvo obrany a zpravodajská komunita získaly přístup k nejpokročilejším, nejefektivnějším a nejbezpečnějším technologiím založeným na umělé inteligenci, které jsou na světě k dispozici“.
Tato zpráva přišla jen měsíc poté, co konkurenční firma Anthropic oznámila, že umožní využívání své AI technologie americkou armádou na základě dohody se společnostmi Amazon a Palantir.
Minulý týden Zuckerberg v podcastu řekl, že spolupráce s Trumpem je „nezbytná“. „Naším výchozím postojem by měla být snaha mít produktivní vztah s kýmkoli, kdo právě řídí vládu,“ řekl.
The post Zuckerberg nečeká, až si jeho AI oblíbí uživatelé. Jde mu o spolupráci s armádou appeared first on Forbes.
