Studio nesoucí jeho jméno stojí za vizuální identitou Národní galerie, Kunsthalle Praha a společností Linet či Footshop. Vytváří rovněž vizuály pro Karlovarský filmový festival, Prahu, Ostravu nebo restaurace ze skupiny Ambiente. Aleš Najbrt v rozhovoru popisuje práci skrývající se za na první pohled jednoduchými logy, vyrovnávání se s kritikou i to, jak lze načerpat inspiraci z „pokleslého“ designu.
„Publiku na sociálních sítích často vadí jednoduché věci. Mají pocit, že to je strašně snadné, ale ono je to možná to nejtěžší,“ říká Najbrt v posledním rozhovoru ze série Forbes Misfits Talks. V Karlových Varech jsme je pořádali společně s J&T Bankou. Na dotazy šéfredaktora Forbesu Zdravka Krstanova v nich odpovídali lidé, kteří se nebáli a nebojí vybočovat z řady.
Aleš Najbrt mnohdy vybočuje jednoduchostí svého designu, i když za to čelí kritice. Často je to právě za loga karlovarského festivalu, s nímž spolupracuje už od roku 1995. Například za logo z roku 2012: černý nápis 47th na bílém poli písmem helvetica. A nic víc.
„Zábavné bylo, když jsme to poslali americkému časopisu Variety, a oni nám napsali bezva, tak nám teď pošlete ten design,“ směje se Najbrt. Vůbec největšímu „hejtu“ na sítích však jeho studio čelilo dva roky poté u 49. ročníku festivalu, kdy číslice čtyři a devět spojilo tak, že dohromady připomínaly kresbu prasete.
„Během tvůrčího procesu jsem říkal kolegům‚tady opatrně, tady to trochu připomíná svastiku‘. A pak to dospělo až k prasátku. Jiří Bartoška byl nadšený, ale první reakce v dubnu byly velice negativní,“ vzpomíná.
Studio Najbrt, které vede společně s manželkou Zuzanou Lednickou, dnes spolupracuje s kulturními institucemi, jako jsou zmíněné galerie nebo Česká filharmonie. Pro velké firmy a města pracuje v oblasti redesignu značek a vytváření celých vizuálních stylů. „Pak děláme menší věci, jako jsou obaly na desky či knížky,“ dodává Najbrt.
Základem každého jeho výtvoru, případně výtvoru jeho spolupracovníků ze studia, kde už mnohdy působí spíš v roli supervizora, musí být myšlenka.
„Než vezmu do ruky tužku nebo myš, je pro mě důležité se nad tím zamyslet. Snažím se, abychom o tom tématu mluvili a nejdřív si ujasnili myšlenky. Ne abychom hned začali vymýšlet nějaké tvary. Podle mě je důležité, aby práce byla nasměrovaná k tématu správně. Aby to odpovídalo tomu, komu je to určené,“ vysvětluje.
Myšlenka je podle něj důležitá i proto, že vytvořit zcela nový vizuál, který nemá ve světě či v historii obdobu, je dnes prakticky nemožné.
„Chceme posouvat věci dál. Ale to neznamená, že nenavazujeme na něco, co už tady v nějaké podobě bylo. Souvislosti a důvod, proč to takto děláme, jsou důležité. Ten důvod nesmí být, že jsme to takto někde viděli a zkopírovali,“ říká.
Tento modernistický přístup tvoření nových věcí od základu podle něj nejvíc selhává u jednoduchých značek o pár znacích. „Lidí je dnes strašně moc a svět je propojený. Všichni se snaží dělat jednoduché značky, spojování například dvou písmen dohromady přivádí grafiky ke stejným nápadům,“ uvádí Najbrt.
Zdrojem inspirace podle něj může být i špatný design, kterého je podle něj ve veřejném prostoru v Česku stále přehršel. „Zajímají mě ulice, kde na tebe útočí reklamy. Někdy je to náročné, ale někdy tam člověk může natrefit na zajímavou inspiraci,“ odhaluje designér.
Estetické vnímání Čechů obecně si podle něj s sebou stále nese dědictví čtyřicet let komunismu, které kreativitě příliš nepřálo. Podle Najbrta se situace v tomto ohledu postupně zlepšuje, byť pomalu. „I v komunismu vznikaly kvalitní věci. Ale v naší profesi se nejvíc navazuje spíš na období avantgardy z 20. a 30. let minulého století, na lidi jako byl třeba Karel Teige,“ uzavírá.
The post Forbes Misfit Talks. Jednoduchá loga jsou nejtěžší, říká designérská legenda Najbrt appeared first on Forbes.
