Edinburgh je město, kde si každý najde něco. I proto je snadné si skotskou metropoli zamilovat. Nabízíme tipy, které se v průvodcích běžně neobjevují.
Jste-li typický městský turista, můžete se kochat během vycházek po Starém městě, které vypadá jako z knih o Harrym Potterovi, nebo při výšlapu na Calton Hill, odkud budete mít celé město jako na dlani. Pokud rádi obrážíte obchody, Nové město nebo čtvrť Stockbridge bude váš rajón.
Preferujete-li procházky po kopcích, budete je mít hned za branami města. A jestli dáváte přednost severským plážím plným písečných dun, stačí vám vyrazit pár kilometrů za město.
Ano, panuje tu typické britské počasí, Skotové rádi říkají, že se u nich každý den vystřídají všechna roční období. Na to vám ale stačí mít po ruce nepromokavou bundu a svetr v batohu pro všechny případy.
I když tu na chvíli zaprší (a Skotové rozeznávají několik druhů deště), je docela pravděpodobné, že za deset minut bude zase svítit sluníčko. Sytá zeleň a výhledy, kterými se vám Edinburgh za vrtkavé počasí odmění, jsou k nezaplacení. Pamatujte na pohodlné boty vhodné k delší chůzi, využijete je tady vrchovatě.
Vyskočte si na double-decker
Stejně jako bych vám v Praze doporučil, abyste se kvůli výhledům svezli tramvají, v Edinburghu vám doporučuji double-decker. Vyšplhejte se do prvního patra, odkud budete mít přepychový výhled na město.
Autobusy tu sice občas uváznou v zácpě, na druhou stranu vás ale odvezou třeba až na pláže Portobello a Cramond nebo k Pentland Hills, kopcovitému přírodnímu parku za městem. O jízdenky si nemusíte dělat starost, všechny autobusy tu dnes už mají zabudované terminály, takže si jen u řidiče pípnete platební kartou.
Pohyb autobusů si můžete zkontrolovat v aplikaci Lothian Buses a mimochodem, vystupuje se tu předními dveřmi a většina Skotů při odcházení řidiči poděkuje. Jedná se o detail, ale dobře ilustruje rozdíly mezi jihem a severem Británie.
Shore & Foot of the Leith Walk
Přístav Leith v severovýchodním cípu města vždy byl dlouho samostatný a byl vždy místem pracující třídy. Lidé, kteří vyrostli na Leithu, si dodnes říkají Leithers, což neplatí o žádné jiné čtvrti v Edinburghu. S postupující gentrifikací, ale také kvůli lince tramvaje, která tudy projíždí, se ale už před dekádou charakter Leithu začal měnit.

Tramvají dnes můžete dojet na Foot of the Leith Walk, tedy na spodní část dlouhé hlavní třídy, a odtud se projít k Shore, malé přístavní třidě podél řeky Water of Leith, kterou lemují hospody, kavárny a bistra.
V okolí najdete některé z nejlepších edinburských restaurací, od michelinských The Kitchin nebo Martin Wishart, po malá, neformální bistra. Narazíte-li na lístku na polévku Cullen Skink, určitě ji vyzkoušejte, hustý vývar z uzené tresky, s brambory a smetanou je skotská specialita.
Za exotikou na jižní stranu
Za mostem South Bridge a za High Street vedoucí na edinburský hrad začíná oblast Southside, kterou už desetiletí okupují především studenti, protože se nedaleko rozkládají kampusy univerzity. Diverzitu studentů z celého světa, odrážejí dobře bistra, která lemují hlavně okolí ulic Clerk Street, Chapel Street a Buccleuch.
Britské univerzity začaly po brexitu, zřejmě ze strachu z odlivu studentů z Evropy, aktivně rekrutovat zahraniční studenty především z Japonska, Jižní Koreje a Číny. Southside se tak během dekády změnila a původně nijak inspirativní bistra s laciným jídlem pro mládež, vystřídaly podobně neformální a levné asijské nebo blízkovýchodní restaurace.
Dnes tady díky tomu můžete ochutnat autentickou kantonskou a čínskou kuchyni včetně skvělých čínských lívanců, knedlíčků nebo pulled noodles, tažených nudlí v různých masových vývarech. Narazíte tady i na vařené slepičí pařáty a jídla, na která obvykle uvidíte jen v Asii.
Memento války a medvěd Wojtek
Zahrady mezi hradem a hlavní třídou Princes Street symbolicky oddělují staré město od nového. V jejich prostředku najdete suterénní vstup do skotské Národní galerie a na západní straně u Lothian Road krásnou viktoriánskou Rossovu fontánu.
Je tady ale ještě jedna pamětihodnost, která patří mezi nejoblíbenější atrakce. Jde o sochu polského vojáka s medvědem Wojtkem. Příběh polské vojenské divize, jež sloužila v Sýrii a našla tam opuštěné medvídě, které si polští vojáci adoptovali, vychovali a během války jim pak medvěd, kterého pojmenovali Wojtek a který dokonce získal vojenskou hodnost, dělal společníka, je fascinující kvůli lidskosti v nelidské době.
Medvěd s vojáky putoval napříč různými zeměmi a nikdo z jejich velitelů neměl srdce na to, aby Wojtka od vojáků, kteří se o něj starali, oddělil. Medvěd, stejně jako řada jeho opatrovníků, skončil po válce ve Skotsku a dožil v edinburské zoo, kam si za ním údajně bývalí polští vojáci chodili povídat a nosit mu pivo a cigarety. Socha s notně ohlazeným čenichem je k vidění v západní části zahrad.
Za charity shopy do Stockbridge
Nikde na světě nevznikla tak hustá síť charitativních obchodů jako v Británii. Dobročinné obchody do určité míry nahrazují jinde oblíbené vintage shopy a thrift story známé v USA, jejich účelem ale není profit, pomáhají financovat největší místní charity.
V Edinburghu narazíte třeba na Oxfam, který provozuje charitní činnost v Africe, Shelter, který pomáhá lidem bez domova, nebo St. Columba’s, který provozuje hospice pro umírající. Ceny jsou tu mírné a občas tu narazíte za pár liber na skutečné poklady, ať už jsou to lovecké bundy Barbour nebo trenčkoty Burberry.

Obvykle tu seženete také starožitnosti, knihy a gramodesky nebo CD. Před svátky prodávají všechny charitativní obchody také vlastní vánoční pohledy a dekorace. Brouzdat se charitativním obchodem není v Británii považované za žádný signál sociální nouze, dělají to všichni.
Oblasti, kde jich těchto obchodů najdete nejvíc, jsou malá pitoreskní čtvrť Stockbridge a již zmiňovaná Southside a její hlavní ulice Clerk Street.
Milovníci historických interiérů?
Interiéry historických hospod kaváren a klubů plné táflovaného dřeva a zachované po generace nejsou samozřejmostí, Edinburgh jich má ale celou řadu. Mezi nejoblíbenější patří Scottish Arts Club na West Endu, hospoda Bennet’s Bar nedaleko parku Meadows nebo Tile’s Bar na rohu náměstí St. Andrew.
V Tiles si můžete dát třeba polední oběd. Servírují tady všechno typicky skotské, od steak pie, po fish and chips nebo haggis. Otestovat můžete i skotské whisky a pokud to budete chtít udržet opravdu lokální, vyzkoušejte whisky Crabbie z palírny Bonnington, která před pár otevřela na Leithu. Je silná, aromatická a kouřová, přesně taková jak má skotská být.
A dál do Fife
Budete-li chtít odjet na den z města, zamiřte přes záliv na sever do regionu Fife. Ten je plný malých pláží i pobřežních vesnic. Od historického města St. Andrews vede pěší stezka Fife Coastal Path, která lemuje prakticky celé pobřeží v délce více než 180 kilometrů.


Klidně tady můžete výšlapy podél pobřeží strávit celou dovolenou. I pokud ale chcete jen odpolední výlet, vydat se můžete třeba do malé vesnice Kinghorn a odtud se projít podél pobřeží do Aberdour.
Příjemná procházka podél pláží je vhodná i pro začátečníky a tam i zpět vás doveze vlak, který staví v obou vesnicích. Cestou přes záliv můžete obdivovat obří Forth Bridge z devatenáctého století, který patří mezi památky UNESCO.
Kam za kulturou?
National Galleries of Scotland
Sídlí v několika budovách nejen v centru města a stejně jako do všech muzeí a galerií financovaných z národní loterie, je do ní vstup zdarma. Moje oblíbená budova je novogotická stavba na Queen Street, ve které najdete Galerii portrétů.
The Fine Art Society
Soukromá galerie umění na Dundas Street patří k nejoblíbenějším ve Skotsku. I tady pořádají pravidelné výstavy. Projít si můžete ale i jejich kolekci, která je z větší části k prodeji.
Cameo
Legendární kinosál, kde kdysi proběhla evropská premiéra Tarantinova Pulp Fiction nad Lothian Road, promítá několikrát denně a specializuje se na indie a britské filmy. I dnes tady aktuální program najdete starosvětsky vyskládaný písmeny nad vstupem do budovy.
Kde jíst?
Heron

Malá michelinská restaurace se inspiruje tradiční skotskou a severskou kuchyní a operuje na bázi tasting menu. Chcete-li si určitě sednout, doporučuji udělat alespoň týden před plánovanou návštěvou rezervaci.
Roseleaf
Neformální hospoda na Leithu plná těch nejlepších bestsellers se skvělým personálem a osobním přístupem. Večeři tu můžete doplnit pár koktejly, které tady servírují netradičně a s vtipem.
The Fishmarket
Rybí restaurace na promenádě vedle majáku v Newhaven je nejen skvělé místo na jídlo, ale může se pochlubit také výhledy, které zvlášť během západu slunce jen tak jinde nenajdete.
Kam na kávu & zákusek?
Artisan Coffee
Nejstarší podnik s výběrovou kávou ve městě je kavárna, kde připravovali a pražili vlastní kávu dávno předtím, než se z toho stal celosvětový trend. Artisan má dnes v Edinburghu poboček několik. Ta úplně původní je i dnes na Broughton Street.
Milkman
Oblíbená kavárna s dvěma pobočkami přímo pod High Street vedoucí k edinburskému hradu připravuje kromě skvělé kávy také vlastní zákusky. Vyzkoušejte kávový s vlašskými ořechy, ten je jejich specialita.
The Bearded Baker
Malé bistro ve čtvrti Cannonmills připravuje kromě kávy i bagely a skvělé koblihy. Projít z centra sem můžete přes Bellevue Crescent, jedno z nejkrásnějších půlkruhových náměstí v Edinburghu.
Kde nakupovat?
Toppings Books
Jedno z nejkrásnějších knihkupectví v Edinburghu přímo pod kopcem Calton Hill prodává na dvou patrech nejen beletrii, ale i knihy věnované historii, umění nebo přírodním vědám. Jejich specialitou jsou nové knihy s ručními podpisy autorů.
Penhaligon’s
Původní holičství s královským certifikátem z devatenáctého století se rychle rozrostlo na výrobce kvalitních parfémů pro gentlemany. Penhaligon’s si zakládá na exkluzivitě a jejich vůně tak nemůžete koupit jinde než přímo v jejich vlastních obchodech. Jeden z nich je i v Edinburghu na George Street.
W. Armstrong
Charity shopy stranou, edinburskou institucí mezi vintage obchody je W. Armstrong, který má ve městě čtyři pobočky. Hledáte-li kvalitní tvídové sako od značky Harris Tweed, koženou bundu staré levisky nebo jiný kousek prověřený časem, tohle místo je pro vás jako dělané.
The post Guide to Edinburgh. Sen pro milovníky výšlapů i krásných scenérií appeared first on Forbes.