Právě dnes uvedl Apple v Česku do prodeje všechny své letošní novinky – nové modely iPhonů, sluchátek i chytrých hodinek, které s nadšením očekávají bez nadsázky miliony lidí po celém světě. Pro každou zemi však společnost s nakousnutým jablkem ve znaku volí jinou cenovou politiku. Kde jsou iPhony nejdražší? A proč jsou v Česku stejně drahé jako v Německu?
„Ani ledvina by nestačila“ nebo „koupím si ho za deset let“ – po představení letošních novinek se na internetu v asijských zemích objevily satirické memy mířené zejména na cenu nových iPhonů 17, který pro řadu tamních zákazníků představuje luxus, jenž si nemohou dovolit.
Jen pro vyvolené?
Ceny elektroniky Apple se totiž globálně poměrně dost liší. A to jak ta skutečná, tak i ta pocitová. Zatímco na světové poměry bohatí Američané zaplatí za základní model iPhone 17 jen 799 dolarů bez daně, leckde si na něj fanoušci Applu musím připravit podstatně víc peněz.
Zdaleka nejvíc za nový iPhone zaplatí zákazníci v Turecku. V přepočtu 1 885 dolarů. V zemi totiž existuje zvláštní spotřební daň jen na smartphony, která může být až padesát procent. Vláda je považuje za luxusní zboží, na které má speciální sazby. Opatření nejde ani obejít tím, že by si zákazník telefon objednal v zahraničí. Za telefony dovezené do Turecka je totiž potřeba zaplatit registrační poplatek.
Velmi vysokou částku musejí vydat také v Brazílii – v přepočtu 1504 dolarů. Podobně jako v Turecku se i tam za dováženou elektroniku platí vysoké poplatky, od dovozního cla po nejrůznější daně. Výsledkem je, že daňová zátěž může činit 60 až 80 procent ceny telefonu.
Ale i tam, kde jsou telefony podstatně levnější, je potřeba vzít v úvahu kupní sílu tamních lidí. Například v Indii nebo ve Vietnamu lidé zaplatí za základní verzi iPhone 17 s pamětí 256 GB 941, respektive 948 dolarů.
To je sice méně, než ve zmíněných státech nebo třeba ve státech Evropské unie, ale představuje to výrazný kontrast vůči tamní průměrné mzdě, která například v Indii dosahuje v přepočtu jen na 120 až 150 dolarů měsíčně.
V Česku prodej základního modelu startuje na částce 22 990 korun, tedy v přepočtu na 1 116 dolarech. Ceny oproti vloni uváděným novinkách výrazně neposkočily, rozdíl je pouze v základní velikosti paměti u letošního modelu, která mírně zvedla cenu.
Každopádně si čeští zákazníci ve světovém srovnání za iPhony poměrně připlatí. V rámci Evropské unie totiž volí Apple velmi podobnou cenovou politiku. Nový iPhone 17 tak v Německu a v Česku stojí téměř stejně. Přitom průměrná hrubá mzda je v Německu aktuálně téměř třikrát vyšší než v tuzemsku. Ale podobné příklady bychom našli po celém světě.
Pět důvodů pro velké rozdíly
- Lokální daně a celní politika
Zákazníci v Evropě počítají s cenami, které už v sobě zahrnují DPH (mezi 19 a 27 procenty), oproti tomu na americkém a kanadském trhu je běžné uvádět cenu bez daně, ta je pak připočtena až při koupi. I proto ceny za oceánem vypadají jako globálně nejnižší. A leckdy skutečně jsou.
V případě USA záleží na tom, v jakém státě si telefonu kupujete. Zatímco v jednom nezaplatíte nic, jinde může být DPH až deset procent. A stejné je to s kanadskými provinciemi, kde se daň pohybuje od pěti do patnácti procent.
V některých zemích je navíc kategorie takzvané luxusní elektroniky zatížena dovozním clem a dalšími poplatky. Typickými příklady jsou už zmíněné Turecko či Brazílie.
- Kurzové rozdíly
Při převodu měn výrobce počítá s odchylkami podle měnového kurzu a kolísáním měn vůči americkému dolaru. To se může promítnout větší „rezervou“ v ceně zboží v lokální měně.
- Náklady na distribuci
Apple je sice globální společností, nemá ale zastoupení ve všech státech světa. Na menších trzích, nebo tam, kde využívá externí distribuční síť, se obvykle platí rovněž vyšší distribuční marže.
- Strategie cenové politiky
Apple globálně pracuje s obrazem iPhonu jako vysoce prémiovým zbožím. I proto v ceně hraje lokální kupní síla obyvatel a cenová politika vůči konkurenci. Jinými slovy – v zemích, kde je iPhone statusovým symbolem, si společnost může dovolit být dražší.
- Lokální legislativa
Ceny mohou zvýšit i nadstandardní požadavky na výrobce, které směřují například na kompatibilitu s místními normami nebo speciální úpravy.
Tady je typickým příkladem evropský jednotný USB-C port, který musí být od konce roku povinnou součástí většiny malých a středních elektronických zařízení, používaných v zemích Evropské unie. Regulace míří na jediný cíl, kterým je snížit množství elektronického odpadu.
Hlavní důvod, proč jsou iPhony v Evropě tak drahé, tu ale nehledejme. Byť to pro Apple znamená určité náklady na vývoj, testování a certifikaci, ty jsou podle expertů v globálním měřítku zanedbatelné.
- Tlak Trumpovy administrativy
Do cen výrobků Apple se může do budoucna propsat i neustálé šermování cly z úst amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to oběma směry.
Ceny by hnala nahoru cla zejména kvůli výrobě v továrnách v Číně, Indii nebo ve Vietnamu, naopak příznivější by v tomto smyslu mohly být pro zákazníky v USA sliby Applu o navýšení výroby na území Spojených států.
„Nemůžeme být všude. Kéž by to šlo, ale v příštích čtyřech letech investujeme 600 miliard dolarů. Je to tedy mimořádný závazek. A bude z toho těžit devětasemddesát továren po celých Spojených státech,“ slíbil generální ředitel společnosti Apple Tim Cook v nedávném rozhovoru pro stanici CNBC.
The post Kde jsou iPhony nejdražší? A proč za ně Češi platí stejně jako bohatší Němci? appeared first on Forbes.
