Matěj Coufal, do roku 2023 člen oceňovaného designérského tandemu Herrmann & Coufal, už více než dva roky vyvíjí svou novou značku. Playform se soustřeďuje na výrobu stínidel a lamp z recyklovaného papíru. Z materiálu, který mezi českými zákazníky – alespoň prozatím – nevzbuzuje důvěru.
Velká hnědá vrata a několik kroků směrem z ulice, kde sídlí Centrum současného umění DOX. Tudy vede cesta do dobře skrytého útočiště Matěje Coufala, absolventa Ateliéru produktového designu na pražské UMPRUM. „Tady vepředu je špinavá část, kde vyrábím, vzadu mám i čistou část,“ hlásí designér hned v úvodu.
Nacházíme se v jednom holešovickém vnitrobloku, konkrétně v prostorné zděné garáži. Právě tady Matěj Coufal už několik měsíců pracuje na rozvoji své vlastní značky, kterou založil po rozpadu dua Herrmann & Coufal. To od roku 2014 tvořil se svým někdejším designérským kolegou Eduardem Herrmannem.
Minimálně v tuzemských oborových médiích vyvolalo nedávné rozpojení designérů velkou odezvu, Matěj Coufal však na společné rozhodnutí obou tvůrců vzpomíná pozitivně: stejně jako jeho kolega cítil, že po téměř deseti letech je třeba posunout se dál a rozvíjet směry, které každému z nich dávají smysl.
Zatímco Eduard Herrmann dnes tvoří se svou partnerkou, architektkou Klárou Koldovou, pod hlavičkou nedávno vzniklého Nami Nami Studia a Nami-Play (to se zabývá interaktivními herními intervencemi ve veřejném prostoru), Matěj Coufal se rozhodl vydat primárně cestou malosériového produktového designu.
Ve své bílé zděné garáži nedaleko centra města vyvíjí stínidla a lampy vyrobené z recyklovaného papíru, který by v nejlepším případě skončil jako surovina na nejrůznější technické aplikace.
V policích se sádrovými formami tak najdeme štosy reklamních letáků, několik let starých volebních lístků nebo recyklátu z novin: rozemletých novin, jež se běžně používají jako materiál na zateplení budov.
„Tyto volební lístky,“ ukazuje na balíky nepoužitých šedých papírů určených pro volby do městského zastupitelstva, „jsem získal v žižkovském spolku Art re use,“ uvádí designér. „Novinový papír je na to, co dělám, vůbec nejvhodnější. S lesklou letákovinou se mi pracuje obtížněji, navíc čím víc barev materiál nese, tím hnědší je výsledná základní hmota,“ dodává.
Popisuje tak produkty své nové značky Playform, s níž se vůbec poprvé představil minulý rok na pražské podzimní přehlídce designu Designblok. Všechny z nich – ať už jde o rozměrná stínidla do prostorného interiéru, nebo o tvaroslovím jednoduché lampy vyzařující příjemné ambientní světlo – tu vyrábí ručně.
Veškeré kroky procesu, díky kterému se z použitého papíru, celulózového pojiva a trochy pigmentu stane interiérový produkt, Matěj Coufal obstarává v holešovické garáži sám. Jako první tu vznikají sádrové formy. Na ty pak absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti nanáší svou papírmaš.
Foto se svolením Playform
Foto se svolením Playform
Ta vzniká jednoduše: papír se namočí, rozmixuje, následně se obarví přírodními práškovými pigmenty běžně používanými na omítky, dále se přidá celulózové pojidlo a takto vzniklá hmota se nanese na připravenou sádrovou formu. Tu je třeba s vrstvou materiálu usušit, aby výrobek nepodléhal nechtěné degradaci.
„Nejraději využívám slunce. Protože tu ale chci pracovat celoročně, mám v plánu využít druhotné teplo kamen, které vženu do vyrobené sušírny,“ říká designér, který v roce 2021 ještě se svým kolegou Eduardem Herrmannem získal ocenění Grand designér roku.
Kdo sledoval tvorbu tohoto tandemu, jenž se v době svého působení spojil se značkami jako mmcité, Hornbach či Master & Master, může v dnešní tvorbě Matěje Coufala spatřovat jisté podobnosti – i pod hlavičkou Herrmann & Coufal vznikaly produkty, které vyzdvihovaly DIY přístup, lokálnost zdrojů a společenskou odpovědnost designérů.
V Česku máme na prvním místě pořád sklo a pak dlouho nic. A recyklovaný papír je stále považován za špinavý materiál.
Příkladem za všechny nechť je stínidlo Spot: vysokogramážní papírové stínidlo vyrobené z plakátu, které jste si mohli vytvořit za několik minut, a to jen s pomocí nůžek a jedné kancelářské sponky.
V projektu Playform jde Matěji Coufalovi vedle jednoduchosti a smysluplné ruční výroby ještě o další věc: povýšit hobby výrobu zvoleného materiálu na plnohodnotný designérský proces a dostat do popředí samotný recyklovaný papír. Ten, jak autor stínidel a lamp přiznává, nemá – minimálně mezi českými zákazníky – tu nejlepší pověst.
A to i přes to, že jako materiál na světelné komponenty má ideální vlastnosti: na rozdíl od skla nebo kovu, které se na výrobu svítidel používají nejčastěji, je lehký. Zároveň je pevný, a navíc má i lepší akustické vlastnosti, tedy lépe pohlcuje zvuk. „Bohužel v Česku máme na prvním místě pořád sklo a pak dlouho nic. A recyklovaný papír je stále považován za špinavý materiál,“ myslí si Matěj Coufal.
Foto se svolením Playform
Foto se svolením Playform
Foto se svolením Playform
Foto se svolením Playform
Je to paradox. Papír se na výrobu stínidel využívá už stovky let. Například v Japonsku má výroba papírových světel tisíciletou tradici, a to nejen díky lehkosti materiálu, oblíbený je také pro svou tvárnost. I proto se dodnes objevuje v nabídce takových značek, jako je švýcarská Vitra nebo i nízkoprahovější Ikea.
Recyklovaný papír a výrobky z něj si ale k zákazníkům budou muset podle Matěje Coufala najít cestu. Způsob, jakým toho chce český designér dosáhnout, je zdánlivě jednoduchý: „Pokud chcete, aby lidé začali materiál akceptovat, musíte z něj vytvořit něco, co nevypadá jako z odpadu. Věci vás musejí primárně esteticky těšit,“ říká.
Sám – i díky několikaměsíčnímu vývoji výrobního procesu – věří, že recyklovaný papír má v designérském světě velký potenciál. Vedle stínidel a lamp si to vyzkoušel, když použil vlastnoručně vyrobenou papírmaš při tvorbě velkoformátové zdi na jednu z výstav humpolecké galerie 8smička.
Dnes svá svítidla dodává primárně do soukromých rezidenčních projektů, ke spolupráci ho většinou oslovují architekti. Postupně by se ale s Playform rád dostal i do veřejného prostoru. Matěj Coufal se zároveň těší, že pod hlavičkou své nové značky bude v budoucnu pracovat i s jinými zbytkovými materiály, například se starými lešenářskými trubkami, jak ale přiznává, zatím ho plně zaměstnává právě papír.
Pořád však půjde o malosériovou výrobu, která se v ideálním případě obejde bez práce externích subjektů. „Poslední roky jsem pracoval v tandemu, kde jsme vše konzultovali. Teď si užívám svobodu a to, že můžu pracovat více organicky. Značka se sice rozvíjí postupně, ale nemám žádné půjčky nebo jiné závazky. Je to taková příjemná pomalost,“ říká Matěj Coufal.
„A ta je podle mého názoru dobrým zdrojem kvalitního zrání produktů: pro vývoj něčeho nového je totiž velmi podstatnou ingrediencí samotný čas. Některé věci nelze uspěchat,“ dodává.
The post Make papír great again. Někdejší člen dua Herrmann & Coufal dává život starému papíru appeared first on Forbes.
