Hana Wasserburger z Visa Consulting na Forbes Business Festu zaujala svým nadhledem, daty i lidským přístupem. Její přednáška o generaci Z odhalila, jak přemýšlejí mladí lidé narození po roce 1996, co od světa chtějí, co si myslí o bankách a jak vnímají svou budoucnost.
Visa Consulting se rozhodla udělat rozsáhlou studii o generaci Z nejen kvůli akademickému zájmu, ale také kvůli rostoucím požadavkům ze strany bank. „Banky nás v posledních dvou letech pravidelně oslovují s dotazy, jak s generací Z komunikovat, jaké služby jim nabídnout a hlavně – jak si z nich vychovat loajální, aktivní a profitabilní klienty do budoucna,“ vysvětlila Wasserburger.
A protože jde o společnost VISA, zajímalo je pochopitelně i to, jakým způsobem tato generace platí a jak se staví k financím obecně. Je to generace velmi vzdělaná, většinou plánují svoji budoucnost. Skoro polovina z nich se ale obává, jestli budou mít dost peněz na svoje budoucí výdaje.
Celkem logicky se ukázalo, že generace Z není jednolitá masa, ale spíš mozaika tří odlišných typů. První segment tvoří pasivní spotřebitelé, kteří moc neřeší finanční plánování, utrácejí opatrně, často na čínských e-shopech, a žijí především přítomností.
Druhý segment zahrnuje mladé, kteří se řídí hodnotami jako ekologie a zdravý životní styl. Tito lidé už si vydělávají, mají spořicí účty a chtějí, aby banka odpovídala jejich hodnotám.
Třetí skupinou jsou budoucí optimisté, kteří mají zatím nejnižší příjmy. Jejich hlavním zdrojem financí je stále rodina, ale také oni utrácejí hlavně za zážitky, typicky cestování. „Tuto skupinu může banka oslovit inovativními produkty,“ říká Wasserburger. Rozdělení mezi jednotlivými segmenty je přibližně rovnoměrné.
Přesto ale mají i něco společného. „Jsou velmi obezřetní, uvědomují si rizika. Jak geopolitická, tak i ta spojená s bezpečností jejich peněz. A právě bezpečnost je pro ně při výběru banky druhým nejdůležitějším faktorem,“ vysvětluje Wasserburger.
Když se mladých ptali, jakou emoci si spojují s bankou, nejčastější odpovědí byla právě bezpečnost. Tradiční banky tu mají podle ní stále navrch, i přes rostoucí oblibu neobank jako Revolut. „Revolut je dnes čtvrtá nejčastější banka mezi mladými, ale zatím to vypadá, že mu neplánují svěřit všechny své finance. Právě otázka bezpečnosti je v tom zásadní a tradiční banky v ní mají stále navrch,“ dodává.
Co se týče spotřebního chování, generace Z utrácí nejčastěji za zážitky a předplatné služeb, jako jsou Netflix nebo Spotify. Tvrdí, že si je platí sami. Víc než polovina z nich říká, že nakupují zodpovědně a vyhýbají se zbytečnému konzumu, ale zároveň stejné procento přiznává, že pro ně nakupování funguje jako určitá forma terapie, především když se cítí smutně.
Foto Michaela Szkanderová
V praxi to znamená, že se často snaží při nákupu ušetřit. Chodí na srovnávače cen, sledují slevové kupony a masově využívají platformy typu Temu. „Temu je pro generaci Z obrovský fenomén. Téměř sto procent mladých už přes něj někdy nakoupilo,“ doplňuje Wasserburger.
Zajímavý je i jejich vztah k online světu. Jsou sice generací, která se narodila s mobilem v ruce, ale silně si uvědomují i negativní stránky online prostředí.
„Často mluví o informačním přehlcení. Dostávají extrémní množství podnětů a impulzů, které mají dopad na jejich psychiku. Proto často utíkají do offline světa ke kamarádům, k rodině, k tvořivosti,“ říká Hana. Offline prostředí pro ně představuje nejen bezpečný prostor, ale i možnost rozvíjet kreativitu. Mezi nejoblíbenější aktivity patří poslech hudby, návštěva koncertů, sportování a vaření.
Na otázku, jak silný vliv mají influenceři na finanční rozhodování, odpovídá opatrně. „Influencer může mít vliv na výběr banky, ale jen pokud má dlouhodobou důvěru, autenticitu a historii. Ve finančním světě to není jednoduché. Mladí jsou v tomto ohledu opatrní a rozhodně nedají na každého.“
V oblasti práce a zaměstnání vychází ze studie zajímavý pohled. Šedesát procent mladých vnímá práci spíš jako prostředek k vydělávání peněz než jako prostor pro osobní rozvoj. Očekávají svobodu, flexibilitu a velmi snadno mění zaměstnavatele, pokud jim něco nevyhovuje.
„Máme s tím přímou zkušenost. Najímáme u nás ve VISA Consulting hodně juniorních kolegů právě z generace Z. Co se týká mzdy, vyjednávají s obdivuhodnou lehkostí a bez předsudků. Neporovnávají se s ostatními, prostě si řeknou o částku. A když ji nedostanou, jdou jinam,“ říká Wasserburger.
Jak už bylo zmíněno, obecně je generace Z velmi orientovaná na cestování. Pro mnohé je to nejvyšší hodnota a aspirace. Jsou ochotni za něj utrácet i vysoké částky, i když většina z nich má stále velmi omezený měsíční rozpočet – většinou kolem sedmi a půl tisíce korun. „Cestování je pro ně priorita a často je nutí plánovat. Právě tím se učí základní finanční gramotnosti,“ říká Hana.
Na závěr své přednášky přidala i osobní vzkaz generaci Z. „Mají skvělé možnosti, co se týká vzdělávání i cestování. Ale moje zkušenost je, že když se ocitnou v nekomfortní situaci, mají tendenci utéct. Doporučila bych jim neusnout na vavřínech. Naučit se překonávat překážky. A pokud jde o finance, začít šetřit co nejdřív, byť jde o malé částky. Protože budoucnost nemusí být tak růžová jako přítomnost.“
The post Nakupování jako terapie. Generace Z ujíždí na Temu, říká Hana Wasserburger z Visa appeared first on Forbes.
