Do libeňských kanceláří české bitcoinové společnosti Braiins letos dorazila první várka vlastních testovacích čipů. Jejich finální verze se má stát jádrem zařízení pro bitcoinovou těžbu, které chce konkurovat čínské hegemonii v daném odvětví. Pokoušejí se tak o něco, na čem pohořel i takový hardwarový titán jako Intel.
Braiins jsou velmi úspěšná česká bitcoinová firma, která má mimo jiné prsty v tom, že se dnes kryptoměny těží prakticky už jen v poolech, tedy takových virtuálních JZD, kdy se těžaři spojí, aby společně řešili výpočetně náročné úlohy, a zvyšovali tak šanci na získání odměny.
Od roku 2013 Braiins provozuje nejstarší bitcoinový těžební pool na světě, který za celou svoji existenci svět obohatil o více než jeden a čtvrt milionu bitcoinů. Jádro jejich byznysu ale dnes leží už jinde. Pro bitcoinové těžaře dodávají snadno spravovatelný operační systém, který jim vrací svobodu, jenž jim vzali čínští výrobci těžebního hardware.
Software pro těžbu totiž sice začínal jako zcela otevřený, dnes jej ale dodavatelé těžebních zařízení před uživatelem maximálně skrývají. Děje se tak navzdory tomu, že sami často využívají komponenty, které jsou pod otevřenou GPL licencí, kterou tím porušují.
Operační systém ale není vše, čemu se v Braiins věnují. V posledních dvou letech čím dál více šlapou také do vývoje vlastního těžebního hardwaru. Pomyslným svatým grálem je vývoj vlastního těžebního čipu pro počítání takzvané hashovací funkce. O tom, jak jsou s tím daleko, si Forbes povídá s Tomášem Greifem, hlavním stratégem a produktovým ředitelem Braiins.
Ten začínal svou kariéru ve finančním sektoru, kde se věnoval vývoji predikčních modelů a řízení kreditních rizik v Evropě a USA. Zkušenosti z tradičního finančního systému ho postupně přivedly k Bitcoinu, který vnímá jako spravedlivější a svobodnější alternativu.
Když jsem se na konci léta 2019 bavil s jedním z vašich spoluzakladatelů Pavlem Moravcem, zmínil zajímavou věc. Prozradil, že Braiins mají v šuplíku vlastní design bitcoinového miningového čipu, ale nikdy se kvůli velkému vstupnímu kapitálu nedostal do fáze vytvoření fyzické podoby čipu a nejspíš na to ani nikdy nedojde. Najednou ale v Praze máte první testovací sérii. Co se za těch necelých šest let změnilo?
Ve stejném roce jsem do Braiins nastupoval já a tehdy jste měl před sebou úplně jinou firmu než dnes. Hlavní byznys stál ještě na provozu těžebního poolu a firma měla asi třicet zaměstnanců, a to část ještě jen na částečný úvazek.
Právě tehdy se ale horečnatě začalo rozvíjet budování nových pilířů našeho byznysu, konkrétně se jednalo hlavně o náš alternativní těžební firmware, tedy operační systém Braiins OS pro těžební hardware. Byl to velmi dobrý zásah a firmě díky tomu během dvou až tří let nejen signifikantně narostly příjmy, ale také se zvětšila na více než sto zaměstnanců.
Jak to vedlo k vlastnímu čipu?
S větším cash flow se vám otevírají dveře pro další projekty. Vývoj a výroba čipů je královská disciplína IT a je mimořádně finančně náročná, ale jak jste sám zmínil, oba zakladatelé se do toho někdy pustit chtěli, a to z jednoduchého důvodu.
Koncentrace výroby těžebního hardwaru v rukou čínských firem celý segment posouvá směrem, který se nám prostě nelíbí. Dlouhodobě totiž není únosné, aby trh ovládaly dvě až tři čínské firmy. Ostatně první naše disrupce toho trendu byl již právě Braiins OS, který dává těžařům větší svobodu volby, jak se svým zařízení nakládat.
Vzpomínám si, že v roce 2017 byly těžební stroje čínského Bitmainu permanentně vyprodané a firma si mohla dovolit chtít za další várku i dvojnásobné částky a čekací doby se počítaly na kvartály. O narušení čínské dominance se už ale pokoušelo více hráčů, hlavně z USA. Třeba legendární Blockstream, jehož vývojářům vděčíme za významnou část bitcoinového jádra. Úspěchy ale byly diskutabilní…
Těch hráčů bylo vícero, a to včetně opravdu velkých firem s obřím know-how, například Intel, který chtěl těžbu přesunout na své technologie. Projektu se však vzdal zhruba po dvou letech. Takže ano, jednoduché to není. (Intel ukončil svůj projekt těžebních čipů Blockscale ASIC v roce 2023, zhruba po roce od oficiálního uvedení. První generace čipů optimalizovaných na těžbu bitcoinu, Blockscale 1000 series, nakonec nenaplnila očekávání o nejefektivnějších těžebních čipech na trhu, pozn. redakce.)
Je pravda, že Bitmain, Microbt i Canaan, což je ten třetí čínský hráč, mají obrovskou výhodu v tom, že jsou ve hře prakticky od okamžiku, kdy se těžba přesunula od grafických karet a programovatelných hradlových polí k vysoce specializovaným těžebním ASIC zařízením.
Dokonce si troufnu tvrdit, že jejich vývojová oddělení jsou natolik napřed, že bude nakonec potřeba, aby se spojilo několik západních hráčů, aby dokázali být skutečně lepší než tržní jednička Bitmain. A nebude to možné hned, ale je to postupně dosažitelný cíl.
Na začátku jste zmínil finanční náročnost. Vím, že vašich pokusů, jak prostředky získat, proběhlo více, dokonce to jeden čas vypadalo, že již máte přislíbené spolufinancování v řádu desítek milionů dolarů od Tetheru, to ale nakonec nedopadlo. Kde se vám tedy nakonec podařilo prostředky získat?
Celý projekt je momentálně financovaný z našich vlastních zdrojů. Vedle toho spolupracujeme se společností Firefish, kde čerpáme úvěr kolateralizovaný bitcoiny, hlavním zdrojem ale zůstávají naše vlastní rezervy.
Přesné číslo bych nerad říkal, ale ty investice jsou opravdu enormní. Jen připravit finální masku čipu pro výrobu je záležitost nějakých deseti až patnácti milionů dolarů a předtím musíte minimálně stejné peníze vrazit do jeho vývoje a testování. I když už ale máte masku hotovou, tak pořád nejste v cíli, pořád ještě potřebujete rozjet samotnou výrobu.
Trh je navíc dnes dost kompetitivní a ani to, že se vám podaří čip vyrobit, ještě neznamená, že máte vyhráno. Nikde na vás nebudou čekat žádné předobjednávky, musíte ten produkt na vlastní náklady vyrobit, nechat někde běžet a otestovat, což vám k nákladům přidává dalších pár milionů dolarů.
A teď si představte, že trh mezitím nestojí, není to počítačová hra, kde okolí reaguje na vás, ale zatímco skládáte jednotlivé díly skládačky, tak vám pomalu ujíždí vlak. Musíte tedy zároveň rovnou pracovat na vývoji další generace.
Takže se bavíme o nižších desítkách milionů dolarů proto, aby se ten projekt vůbec rozběhl. A to jsme jen u jednoho čipu a vy potřebujete paralelně vyvíjet další dva, aby vám mezitím neujel trh.
Je tedy vůbec šance čínskou konkurenci dohnat?
Ano, ale musíte na to jít chytře. Ony i ty vývojové týmy se dají efektivně škálovat. Musíte si položit otázku, do jakého detailu chcete jít. Jedna věc je hrubý výkon, kde létají procenta výkonu, ale musíte mít také zhruba jasno v tom, kolik dalších individuálních detailů chcete řešit, abyste pak někde dostal dalších 0,1 procenta výkonu navíc. Někde vynaložené úsilí neodpovídá výkonu, který tím získáte.
Na druhé straně právě na podobných mikrooptimalizacích, kde získáváte desetiny procenta výkonu navíc, můžete získat nad lídry trhu tu pověstnou výhodu. Musíte tedy volit chytře.
To mě přivádí k otázce, máte stále v plánu poskládat kompletní ASIC těžební zařízení, včetně třeba zdroje? Vím, že Braiins prodávají Mini Miner, ale to je spíš marketingový nástroj nebo učební pomůcka…
Braiins Mini Miner marketingový nástroj možná je, ale my jsme se na něm naučili strašně cennou věc – získali jsme know-how celého výrobního procesu při tvorbě bitcoinového mineru. To byl hlavní důvod, proč jsme do toho šli.
Teď již víme, že dokážeme bez problému vyrábět podobný produkt se standardními partnery někde v Asii. Navíc jej lidé milují a velmi dobře se prodává. Mimochodem prvních sedmdesát kusů se loni prodalo během čtyř hodin a na další si již zákazníci museli počkat.
Když se ale vrátím k vaší otázce, vedle výroby samotného hashovacího čipu máme paralelně rozjetou výrobu i dalších komponent celého mineru. Ten se skládá z již zmiňovaného napájecího zdroje zhruba o výkonu tři kilowatty, ten máme aktuálně v testování.
Vyrobili jsme první várku a testujeme, jakou má stabilitu a účinnost energetické konverze. To je totiž jedna z klíčových vlastností nejen samotného zdroje, ale celého mineru. Jde o to, jak účinně přetavíte energii na vstupu v nějaký užitečný výstup.
A jak vám to jde?
Ještě na začátku pandemie se jen na zdroji ztratilo třicet procent energie. Jinými slovy třicet procent energie na vstupu se přetavilo na teplo. Dnes už je situace lepší a dostáváme se někam k účinnosti 95 procent. Další komponentou je takzvaný control board, který jsme vyrobili již zhruba před jedním a půl rokem. Nejprve jsme jej začali nabízet jako náhradní díl pro konkurenční minery a využíváme jej v Mini mineru, ale počítáme i s jeho nasazením v plnohodnotném mineru v budoucnu.
Nejdůležitější komponentou mineru je pak spolu s chlazením takzvaný Hashboard, tedy deska, na které se v těsné blízkosti nalézá třeba osmdesát hashovacích čipů a v každé krabici mineru máte takové desky tři až čtyři. I na tom pracujeme, ale protože zatím nemáme vlastní produkční čipy, využíváme čipy konkurence. Otestovat je potřeba například to, jestli celá deska vydrží, když zničehonic zvednete teplotu z nula stupňů na sto a podobně.
Braiins ale letos do kanceláří nějaké vaše vlastní čipy dorazily, šlo by přiblížit, o jaké čipy se tedy vlastně jedná?
Několik stovek čipů, které nám dorazily, tuším, v únoru, jsou takzvaně testovací.
Co to znamená?
Jde o to, že nemají plnou velikost finálního čipu, jsou mnohem menší – zhruba čtyři milimetry, zatímco plnohodnotný čip bude mít dvacet až pětadvacet milimetrů. Jejich smyslem je si na nich ověřit, že se i v realitě budou chovat stejně jako na papíře, a také si vyzkoušet různé způsoby další optimalizace jednotlivých částí.
Základní problém u miningových čipů je, že oproti běžným čipům potřebujete výrazně snížit jejich napětí. Zatímco normálně byste si vystačil třeba s napětím 0,7 voltu, my se potřebujeme dostat alespoň pod polovinu. A na to nejsou tradiční buňky čipu z továrny připravené a je to za hranicí záruky garantované továrnou.
My se tak musíme podívat na každou buňku zvlášť a otestovat, jestli bude fungovat tak, jak má, ve třech úrovních napětí, se kterými počítáme. Pokud ne, čeká nás jeho optimalizace. Základem je samozřejmě, aby čip vůbec hashoval, pokud by nefungovalo ani to, můžeme je vyhodit a začít rovnou znovu.
Dále je třeba otestovat varianci samotného křemíku, ne všechny čipy jsou totiž stejně kvalitní a vy musíte mít jistotu, že většina bude fungovat v nějaké rozumné míře. Pokud totiž z každé várky dostanete jen pár desítek funkčních čipů, bude výroba nesmyslně drahá.
To celé zní jako běh na dlouhou trať, jak reálně vypadá vaše produktová road mapa a kdy bychom se mohli dočkat miningových čipů od Braiins nebo rovnou plnohodnotného ASIC?
Až skončí současné testování, což je záležitost ještě několika měsíců, tak nás čeká otestování plné verze čipu se všemi hashovacími jádry a plným výkonem, protože na násobně větší ploše se může napětí chovat jinak, dochází tam k nějakým ztrátám a tak dále.
Pokud klapne i to, pak můžeme uvažovat o produkci. Kdyby se na této cestě neobjevily žádné velké komplikace, tak bychom mohli jít do výroby zhruba do konce příštího roku.
Jak se vám coby malé české firmě podařilo přesvědčit velkou globální čipovou továrnu, že jste pro ně perspektivní zákazník? Pamatuji se, že ještě před pár lety to byl exkluzivní klub a i větší hráči měli problém se k výrobě čipů dostat…
Máte pravdu, že je pro malé firmy velmi problematické se dostat vůbec k jakémukoli výrobci čipů. To, co tomu obvykle pomůže, je buď štěstí, peníze, nebo kombinace obojího. Ti velcí s vámi obvykle napřímo nekomunikují, ale mají kolem sebe vrstvu firem, přes které nabízejí spolupráci menším firmám, jako jsme my. I dostat se k této síti ale není úplně jednoduché.
Nám se trochu štěstím, trochou dílem náhody a částečně také vlastní iniciativou podařilo dostat k jedné z těchto firem, mezi níž už není žádný prostředník a pracuje přímo s výrobcem čipů. S touto firmou spolupracujeme na vývoji čipu.
Která z těch několika málo továren na výrobu čipů pro vás tedy čipy nakonec vyrábí?
To bych raději ponechal bez komentáře.
Můžete alespoň říci, jestli je to americká, korejská, tchajwanská nebo čínská firma?
Můžu říci, že Intel to určitě není, protože už segment opustil, a Čína nedokáže dodat čipy v takové kvalitě, jakou potřebujeme.
Takže je to TSMC?
Znovu opakuji, bez komentáře.
Až tedy za dva roky půjdou čipy do produkce, budete je prodávat samostatně, nebo jen jako součást vlastních minerů?
Nikdo z firem v našem oboru dnes neprodává čipy samostatně, protože představují největší objem proinvestovaných peněz a je na nich největší prostor pro marži. Víme, že je zde pár firem, které to do budoucna slibují, ale zatím se tak neděje. My zvažujeme různé scénáře, ale zatím bych nerad předbíhal.
Nebojíte se, že se po tak velké investici nakonec ukáže, že u těžařů není zase taková poptávka?
Když pominu zmiňovanou Čínu, funkční konkurenční řešení dnes prakticky na trhu nejsou. Máme potvrzeno, že když budeme mít hotový a prokazatelně funkční produkt, tak se prodá. Zejména firmy v severní Americe vám řeknou, že jej koupí hned, jak bude k dispozici a prověřený.
Nezvažujete vstup nějakého strategického partnera kvůli diverzifikaci nákladů na vývoj?
Konkrétní kroky bych zatím nerad komentoval, ale určitě je pravda, že mít strategického partnera v podobném projektu je naprosto zásadní výhoda. Táhnout vše z vlastních zdrojů je vždy ta nejdražší varianta. Lepší než ale najít nějakého venture kapitalistu, který jen dodá peníze a dál jej to nezajímá, je najít někoho, kdo má například motivaci čipy nebo celá těžební zařízení přímo sám používat.
The post Plnohodnotné zařízení na těžbu Bitcoinu z Česka? Snad už za dva roky, zní z Braiins appeared first on Forbes.
