Lorena Vásquez patří k nejvlivnějším ženám ve svém oboru. Jako master blenderka Ron Zacapa Centenario je v oblasti luxusních destilátů naprostým zjevením. Nejen jako žena v mužském světě.
Její příběh zní vlastně trochu jako pohádka. Z mladé ženy, jež kdysi z rodné Nikaraguy odešla před občanskou válkou s malým dítětem v náručí, se stala špičková expertka a znalkyně svého oboru a všeobecně respektovaná první dáma globálního rumového byznysu.
Pro cestu úspěšné ženy v mužském světě se rozhodla už v mládí, když místo některého z humanitních oborů začala na univerzitě studovat chemii jako jediná žena v ročníku.
„Nevím, jak je to v Česku, ale v zemích Latinské Ameriky chemie dodnes není zrovna ženským oborem. Já na chemii postavila celou svou kariéru. Jsem špičková chemická technoložka a k tomu mám skvělý nos. Nejen na lidi, ale především na rum. V tom jsem, myslím, opravdu dobrá,“ směje se tato drobná dáma, když spolu sedíme v baru pražského hotelu W na Václavském náměstí.
Opravdu dobrá v tom tato žena nejspíš skutečně je, protože v rumovém odvětví pracuje Lorena Vásquez už 41 let a celé ty čtyři dekády se drží na úplné špičce. Historie rumů Zacapa Centenario sahá až do roku 1976, kdy byla destilerie ve městě Zacapa na východě Guatemaly založena. A Lorena Vásquez je součástí této firmy téměř po celou tu dobu.
Do Česka jezdí pravidelně a ráda, pracovně i soukromě, častokrát s celou svojí rodinou, dcerou, synem a vnoučaty: „Mám ráda stará města, která mají svou duši a historii, a Praha patří k nejkrásnějším městům světa,“ říká. Letos v létě ovšem do Prahy přijela v rámci své tradiční pracovní mise: školit zdejší barmany, ale potkat i znalce a sběratele kvalitních rumů, setkat se s distributory, obchodníky a prodejci rumu Zacapa a prý také „udělat trochu show“, protože to má tato žena nejraději.
„Vášnivě miluju život a opravdu dobře se při tom bavím,“ směje se a jejích sedmdesát byste jí rozhodně nehádali. Směje se opravdu často a působí nevídaně živelným dojmem, který dotváří i její energický zjev: volné světlé šaty originálního folklorního střihu s květinovým motivem zdobí extravagantní barevný řemeslný náhrdelník z červených a černých korálků, má výraznou rtěnku a za brýlemi veselé oči.
Ve své funkci master blenderky společnosti Ron Zacapa dohlíží Vásquez na výrobu drtivé většiny nejproslulejších rumů této značky. A když mluví o své práci, zní to místy skoro jako poezie. Ron Zacapa Centenario je globálně známý coby rum vyráběný vysoko v horách Guatemaly přímo z panenského sirupu, a nikoli z melasy, jak je zvykem u jiných výrobců.
„Rum z tohoto sirupu, virgin sugar cane honey, což je primární produkt při zpracování kvalitní cukrové třtiny, pak celá desetiletí zraje v sudech z bílého dubu v horách v Guatemale v nadmořské výšce 2333 metrů nad mořem, navíc způsobem blendování nazývaným sistema solera, převzatým ze zrání sherry. Je to zkrátka rum, který vzniká blízko nebe. A taky tak chutná,“ líčí Lorena Vásquez.
Sama dnes dohlíží na celý proces výroby. „Naše mistrovství tkví v čase. Výroba superkvalitního rumu se prostě nedá ničím uspěchat, trvá celá desetiletí, což někteří – zejména mladší – lidé možná příliš nechápou. Nejde to zrychlit, musí se čekat. Je to proces a jen čas dělá mistra,“ popisuje Lorena Vásquez.
„Všichni si myslí, že je všechno rychlé a dá se nějakou technologií ještě zrychlit, ale to není pravda. Naopak. Čas je u rumu naprosto klíčová komodita pro jeho kvalitu. Jdeme v tom trochu proti proudu. Lidé chtějí všechno hned, ale na skutečně kvalitní věci se vyplatí počkat. Jsem o tom přesvědčená,“ říká Lorena Vásquez. Výroba rumů začíná na plantážích cukrové třtiny.
„Plantáže rumů Zacapa Centenario se nacházejí na jihozápadě Guatemaly. Naše destilerie se pyšní tím, že naše plantáže jsou pro produkci cukrové třtiny zřejmě na tom úplně nejlepším místě na světě, a to díky kombinaci mikroklimatu, půdy a teploty. Pro rum je tu prostě všechno ideální,“ vysvětluje Lorena Vásquez.
Když přijde čas na kvašení, destilerie používá vlastní kmen kvasinek získaných z ananasu, nazývaný Saccharomyces cerevisiae. „Tyto kvasinky produkují specifické aroma typické pro rumy Zacapa Centenario. Kvašení probíhá pomalu, jelikož právě i kvasinky ke kýženému výsledku potřebují čas pro práci. A významně ovlivňují chuť.“
O dva tisíce metrů výše, přesněji ve 2333 metrech nad mořem, se pak nachází ono mystické místo, nazývané znalci rumu „The House above the Clouds“, v překladu tedy Dům nad mraky. Tady vznikají ony legendární luxusní rumy Zacapa.
„Je to skutečně jedno z nejvýše položených míst využívaných ke zrání destilátů na světě. Zde pomalým zráním získávají rumy Zacapa Centenario svoje jedinečné vlastnosti. V horách je nižší průměrná teplota, jen asi šestnáct stupňů Celsia, a ta zpomaluje zrání,“ popisuje Lorena Vásquez zdejší unikum. Řidší horský vzduch a nižší atmosférický tlak zase napomáhají zintenzivnit infuzi chutí z dubových sudů.
Jakmile jsou sudy na místě v „The House above the Clouds“, začíná složitý proces zrání. Destilerie používá jedinečný způsob zvaný sistema solera, převzatý ze zrání sherry. U destilerie Zacapa je sistema solera používána pro míchání (neboli blendování) rumů různého stáří v sudech, kde dříve zrály robustní americké whiskey, jemné sherry nebo delikátní víno.
„Každá kapka rumu zde prochází každým typem sudu, takže se každý z nich podělí o své aroma a chuť, z čehož vzniká rum výjimečné kvality a vlastností, které nemá žádný jiný,“ vypráví Lorena a v tuto chvíli dostává na její rum chuť nejspíš i zarytý abstinent. „Pak dělám svou práci dobře!“ směje se.
Foto Jan Berounský
Od piva raději k rumu
Dnes je Lorena špičkou ve svém oboru, její kariéra ale samozřejmě nebyla tak přímočará, jak by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Lorena Vásquez se narodila v Nikaragui, ovšem krátce po svých dvacátých narozeninách se se svým manželem a prvním dítětem přestěhovala do Guatemaly.
„Pocházím z Nikaraguy, ale provdala jsem se za muže z Guatemaly. A když v Nikaragui probíhala občanská válka, odešla jsem do bezpečí za manželovou rodinou,“ vypráví. Vkladem mladé matky byla nejen houževnatost a pracovitost, ale především špičkové odborné vzdělání, pro které se kdysi emancipovaně rozhodla. Lorena Vásquez pochází z šesti dětí rodiny lékaře.
„Jsem nejstarší ze sourozenců a táta si velmi přál, abych šla v jeho šlépějích a stala se lékařkou. Byl nadšený, že mě baví věda. Ale já lékařkou být nechtěla. Ne že by mě medicína nezajímala, ale studia jsou tam strašně dlouhá a medici si neužijí skoro žádnou legraci. Pořád se jen učí.“
„Já byla přirozený talent na přírodní vědy. Jazyky a literatura mi nikdy nešly, naopak matematiku, fyziku a chemii jsem milovala a bylo pro mě snadné se je učit. A vždycky jsem byla živel. Tak jsem se vydala tímhle směrem,“ vypráví Lorena Vásquez, jak se jako žena ocitla v převážně mužském vědním oboru.
„Je škoda, že je ve vědě pořád tak málo žen. Přitom je to pro nás tak ohromná příležitost! Už od školy vnímám, že mnoho učitelů není schopno studentkám předat lásku k matematice, chemii, fyzice. Že je jakoby předem podceňují, a je to škoda. Ženy se pak těm oborům vyhýbají. Obecně se tam hlásí méně studentů, a když, tak jsou to muži.“
Je škoda, že je ve vědě pořád tak málo žen.
„Mě přitom chemie dovedla ke snovému povolání. Když máte vědecko-technické základy a baví vás to, mnohem snadněji chápete odlišné procesy. To mi v kariéře vždycky pomohlo,“ vypráví Lorena Vásquez. A protože dostala do vínku zároveň „zjitřené smysly“, jak říká, rozhodla se tyto své dva talenty propojit.
„Mám hodně rozvinuté smyslové schopnosti a vnímání, jsem citlivá třeba i na klimatizaci. Cítím mnohem víc než ostatní lidé. Cítím všechno. Pachy i vůně. Někdy je to v běžném životě až nepraktické, ale v práci s rumem a jeho blendováním mi to samozřejmě velice pomáhá.“
Zpočátku přitom nic nenasvědčovalo tomu, že se jejím osudem stane právě rum. Při svém příchodu do manželovy domoviny, Guatemaly, dostala Lorena díky svému chemickému vzdělání a přirozenému talentu pro ochutnávání s vysokou přesností nejprve práci v oddělení kontroly kvality v místním guatemalském pivovaru.
„Problém byl, že pivo nemám ráda. To byl pro práci v pivovarnickém odvětví trochu problém. Pivo v Guatemale je hodně hořké a já nemám hořké chutě v oblibě. Mimochodem, české pivo je úplně jiné, má mnohem lepší chuť.“ Z pivovarnictví tedy odešla. „A osud zařídil, že jsem se potkala s rumem. A řeknu vám, rum opravdu ráda mám. Byla to láska na první pohled. A trvá dodneška,“ vzpomíná Lorena Vásquez na dobu, kdy spojila svůj život se značkou Ron Zacapa.
„Tady se moje vášeň pro chutě a vůně a moje nadšení pro chemii spojily v něco, o čem jsem snila. I když jsem to jako mladá žena zpočátku v odvětví dosud ovládaném opravdu prakticky jen muži skutečně neměla lehké.“ Bylo jí 28 let, když postoupila na vedoucí pozici. „Dnes je to otevřenější, ale před těmi čtyřiceti lety bylo to prostředí naprosto machistické a nebylo snadné se tam prosadit,“ přiznává.
Jaká je její rada na úspěch? „Je důležité, když si sám stanovíte hranice. Když jsem se hlásila na svou pracovní pozici v téhle branži, neřešila jsem, jestli je to práce ženská, nebo mužská. Myslím si, že drobné ženy, jako jsem já, nejspíš opravdu nemohou vykonávat těžkou, fyzicky náročnou práci.“
„Ale tady šlo o odbornost. Hledali odborníka, chemického technologa. To jsem byla já. Jsem špičkový chemik. Neřešila jsem, že jsem žena. Až když jsem začala pracovat v závodě, uvědomila jsem si, že je tam naprostá převaha mužů a já jsem tam jako žena na takovéto pozici za přírodní úkaz,“ vypráví o svých začátcích.
„Každodenní práce na té pozici, ano, ta byla těžká. Byla jsem hodně mladá, jsem navíc fyzicky malinká. Asi jsem zprvu neměla moc respekt. Něco jsem říkala a ti pánové, kteří měli bohaté zkušenosti, na mě koukali skrz prsty, co je budu učit. Ale na takovém místě hraje velmi důležitou roli vaše přesvědčení. Být profesionální, vysvětlovat věci napřímo, nebát se, věřit si. To se mi dařilo. Navíc mi nechyběla pokora, která je podle mě zásadní,“ popisuje své začátky.
Ráda říkám: Člověk něco učí, ale zároveň se učí i sám.
Věří, že pokoru neztratila dodnes. „Pořád se ptám a pořád vysvětluji. Ráda říkám: Člověk něco učí, ale zároveň se učí i sám. Takže jsem mužům okolo sebe vysvětlovala tu odbornou část naší práce, ale zároveň jsem se s pokorou učila z jejich osobní životní zkušenosti. To, myslím, hodně pomohlo. Nebála jsem se zeptat. Nechat si věci vysvětlit. A najednou jsme byli partneři a mohli jsme si navzájem věřit. A všechno se zlepšilo.“
Jako žena ovšem podporuje i další ženy v podobné roli, v jaké byla kdysi sama. Na úrovni managementu, ale také na nižších pozicích. Zasloužila se o to, že se společnost Ron Zacapa stala místem, které vítá a podporuje ženy jako zaměstnankyně na všech úrovních – i ty, kterým odborné vzdělání chybí.
Lorena Vásquez zmiňuje například zavedení speciálního komunitního projektu, v jehož rámci je několik stovek domorodých žen zaměstnáno při výrobě tradičních tkaných palmových pásků, tzv. petate, kterými jsou obaleny všechny lahve rumu Zacapa.
„Práci a možnost dobré obživy tak získaly další ženy ze skoro tisícovky místních rodin, což už není úplně málo. A věřím, že takových příležitostí bude přibývat.“
Foto Jan Berounský
Longevity na úrovni
Součástí práce Loreny Vásquez jsou dnes prý celé týdny i měsíce roku na cestách. „Cestuji po celém světě proto, abych vysvětlila náš výrobní proces, vyložila kvality našich rumů, vývoj jednotlivých blendů, ale třeba i to, jaké je možné s kterým druhem vytvořit koktejly.
Hlavní však je mluvit s lidmi, s odborníky v oboru, od distributorů až po barmany. Samozřejmě sdílím svoje zkušenosti, ale ráda si vyslechnu také ty jejich. Protože oni jsou v každodenním kontaktu s našimi klienty, s našimi spotřebiteli, se zákazníky, s lidmi, pro které naše rumy tvoříme. Přinášejí důležité postřehy. Člověka taková setkání nabíjejí inspirací,“ popisuje Lorena.
Velkým tématem posledních let je i technologie párování s jídlem, líčí Lorena, mimo jiné zapálená kuchařka. „Vaření je moje další velká vášeň. I to je vlastně nekonečný chemický proces s neustálým objevováním.“ Nyní se jí to hodí i pracovně. V poslední době je totiž právě párování rumu s jídlem velkým trendem, jímž se Lorena ve své práci také zabývá. A znovu využívá svůj přirozený talent pro rozlišování nejrůznějších chutí.
„Před časem jsme udělali podrobnou studii zabývající se párováním s rumem. Říkáme tomu tekutá kuchyně – jsme v kontaktu s mnohými šéfkuchaři. Nyní jsme v Praze představovali náš XO rum, který jsme kombinovali s kouskem starého parmezánu a trochou lanýžového medu. A řeknu vám, je to vynikající kombinace!“ Pozoruhodnou variaci hned analyzuje i po odborné stránce.
„To nejsou dojmy. Je to skutečnost podložená vědou. V laboratoři se zabýváme aromatickými molekulami. Čím voní váš šálek? Kávou. To aroma, které má káva, jsou ve skutečnosti různé molekuly aromatu, jež se dělí a zase spojují. Je to opravdu alchymie. Život je chemie. Láska je taky chemie, jak známo. Když vaříte, je to chemie, chemický proces. Jsem vlastně celý život hrdá alchymistka!“
Zacapa napřesrok oslaví padesáté výročí svého založení. A Lorena Vásquez samozřejmě bude u toho, fanoušci zdejších rumů se prý mají na co těšit. Ona sama se nicméně na odpočinek rozhodně nechystá. A co radí master blenderka Lorena Vásquez na dlouhověkost v plné síle?
„Ptáte se mě na longevity? No to si nejspíš nechám patentovat. Mám totiž hned dva dobré tipy. Dobré geny – a Zacapitu!“
The post S dítětem utíkala před občanskou válkou. Dnes je nejvlivnější ženou rumového byznysu appeared first on Forbes.
