Americký prezident Donald Trump minulé pondělí oznámil zahájení kompletní „modernizace“ východního křídla Bílého domu. Jak se záhy ukázalo, modernizací byla myšlena kompletní demolice. Není to přitom poprvé, kdy Donald Trump demoluje historicky významné budovy.
Plánovaný Trumpův taneční sál má pojmout až tisíc lidí a zabere přes 27 tisíc metrů čtverečních – více než celý dnešní Bílý dům s 16,76 tisíce metry čtverečními.
Podle Bílého domu projekt vyjde na dvě stě milionů dolarů (více než čtyři miliardy korun). Prezident část projektu financuje sám, zbytek mají pokrýt anonymní dárci, což někteří právní experti označují za potenciální „placení za přístup“ k americké administrativě.
Na večeři pro potenciální dárce, která se konala 15. října v Bílém domě, dorazili představitelé významných amerických firem, jako jsou Blackstone, OpenAI, Microsoft, Coinbase, Palantir, Lockheed Martin, Amazon a Google.
Do budovy se už na konci minulého týdne zaryla rypadla. Jak je ale možné, že šlo vše tak rychle? Podle téměř šedesát let starého zákona jsou Bílý dům a několik dalších významných budov vyňaty z klíčového zákona pro ochranu historických památek. Pokud aktuální prezident chce, může provést velmi rychle i velké změny.
Zdroj: www.whitehouse.gov
I když to však dle zákona prezidenti dělat nemusejí, v minulosti schvalovací proces obvykle dodržovali. Své plány dobrovolně předkládali Národní komisi pro kapitálové plánování, která dohlíží na výstavbu federálních budov, ještě před zahájením stavebního projektu. Trumpovi úředníci tak zatím neučinili, ale tvrdí, že to plánují, ačkoli rekonstrukce již začala.
Východní křídlo přistavěl v roce 1942 Franklin Delano Roosevelt pro rostoucí válečný štáb. Už tehdy byla stavba utajená, kontroverzní a republikáni ji kritizovali.
Foto Profimedia
Není to poprvé
Prezidentův přístup k historicky významným stavbám není ničím nový. V říjnu 1979 tehdy ještě jako podnikatel Trump získal povolení postavit na místě obchodního domu Bonwit Teller na páté newyorské avenue 56patrovou věž. Zástupce Metropolitního muzea umění Trumpa požádal, aby muzeu věnoval dva patnáctistopé art deco reliéfy polooděných bohyň a mříž z niklového plechu z fasády bourané budovy.
„Řekl jsem, že pokud bude možné vlysy zachránit, rád je muzeu věnuji,“ napsal Trump později ve své knize „Umění udělat dohodu“. V červnu 1980 však byly sochy rozbity sbíječkami, zatímco mříž zmizela cestou do skladu v New Jersey.
Sám Trump poté řekl, že reliéfy nechal zničit. Prý jejich hmotnost vyžadovala speciální lešení, které by projekt zdrželo o několik týdnů. „Nebyl jsem připraven přijít o stovky tisíc dolarů, abych zachraňoval pár soch, o nichž jsem věřil, že mají podstatně menší hodnotu – a možná téměř žádnou,“ vysvětloval.
„Jsme velmi zklamáni a docela překvapeni,“ reagoval tehdy Ashton Hawkins, místopředseda správní rady Met, pro New York Times. „Dokážete si představit, že by je muzeum přijalo, kdyby neměly uměleckou hodnotu?“
Dnešní hodnota zničených reliéfů a mříže se odhaduje na 845 tisíc dolarů (přes sedmnáct a půl milionu korun). „Ty reliéfy jsou stejně důležité jako sochy na budově v Rockefeller Center. Už nikdy nevzniknou,“ řekl tehdy Robert Miller.
Trump tvrdil, že během roku 1979 nikdo o reliéfy neprojevil zájem. „Když se ohlédnu zpět, lituji, že jsem nechal ty sochy zničit,“ napsal Trump v roce 1987. „Nejsem přesvědčen, že měly skutečnou hodnotu, a stále si myslím, že mnoho mých kritiků byli falešníci a pokrytci. Teď ale chápu, že určité události mohou nabývat symbolického významu. Upřímně řečeno, byl jsem příliš mladý a možná jsem i příliš spěchal, než abych to vzal v úvahu.“
The post Trump bourá rychle. Kvůli spěchu už jednou skončily cenné reliéfy pod sbíječkou appeared first on Forbes.
