Německo přispívá Ukrajině, Čína s KLDR naopak prohlubují vazby s Ruskem. Co ukázala podivná exploze mostů v Rusku? Jak pokračuje cesta k mírovým dohodám? Aneb co dalšího přinesl uplynulý týden ve válce na Ukrajině?
Exploze mostů. V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se v noci ze soboty na neděli zřítil most na vlak projíždějící pod ním. Nejméně sedm lidí zahynulo. O několik hodin později se zřítil železniční most v sousední Kurské oblasti, když po něm přejížděl nákladní vlak. Příčinou zřícení mostů v obou oblastech na západě Ruska byly výbuchy, oznámil v neděli ruský vyšetřovací výbor podle agentury RIA Novosti. Výbor případy vyšetřuje jako teroristické činy.
Ruský telegramový kanál Baza, který často zveřejňuje informace ze zdrojů z bezpečnostních složek, napsal, že podle předběžných informací byl most vyhozen do povětří. Pro své tvrzení ale neposkytl žádné důkazy. Ukrajina se doposud k události nevyjádřila.
Zdroj X | OSINTechnical
Ruské útoky. S cílem vytvořit „nárazníkovou zónu“ obsadily ruské síly vesnice poblíž města Sumy, regionálního centra na severu Ukrajiny. Zatímco se na ukrajinské hranici shromažďuje 50 tisíc ruských vojáků, oblast Sumy se připravuje na obnovenou rozsáhlou ofenzivu. Více než dvě stě sídel dostalo evakuační příkaz poté, co Rusko postoupilo hlouběji do ukrajinského území.
Ukrajinský projekt otevřeného zpravodajství DeepState uvádí, že bylo obsazeno 57 čtverečních mil a dalších 45 je pod útokem v pohraničních oblastech.
Smrtící série ruských útoků si vyžádalo nejméně sedm životů. Úder řízené pumy v jižní Záporožské oblasti zabil dva lidi, raketový útok na farmu v Mykolajivské oblasti připravil o život jednoho pracovníka a výbušniny shozené dronem v Chersonské oblasti zabily dva místní obyvatele. Den předtím zabili ruští vojáci dva civilisty v severní Sumské oblasti.
Německý balíček Ukrajině. Německo poskytne Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 5,7 miliardy dolarů (125 miliard korun), včetně financování ukrajinské výroby dálkových raket a systémů protivzdušné obrany.
Dohodu podepsali německý ministr obrany Boris Pistorius a jeho ukrajinský protějšek Rustem Umerov. Balíček, který schválil Spolkový sněm, zahrnuje také podporu ukrajinských servisních center a satelitní komunikace. Nový balíček navazuje na slib kancléře Friedricha Merze ze společné tiskové konference s prezidentem Zelenským 28. května, kdy přislíbil financování vývoje ukrajinských střel dlouhého doletu.
Ukrajina nasadila svůj první dron poháněný umělou inteligencí, který dokáže dopravit a koordinovat dva útočné drony na vzdálenost až 300 kilometrů a zároveň snížit náklady na misi na pouhých 10 tisíc dolarů. Tato nejnovější ukrajinská inovace přichází v době raketového růstu obranného sektoru.
Ukrajina získala další zdroj plynu díky zpřístupnění nové trasy přes Řecko, Bulharsko, Rumunsko a Moldavsko. Plyn bude dodáván z terminálu na zkapalněný zemní plyn nedaleko Atén transbalkánským plynovodem. Cílem této iniciativy je posílit energetickou bezpečnost Ukrajiny a snížit riziko nedostatku paliva v zimním období. Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko.
Severní Korea dokončila rekonstrukci své severovýchodní železniční stanice, která spojuje zemi s Ruskem. S odvoláním na severokorejskou státní agenturu KCNA to dnes napsala agentura Jonhap.
Vývoj k mírovým dohodám. Ruský prezident Vladimir Putin požaduje písemný závazek o zastavení rozšiřování NATO na východ a částečné uvolnění sankcí jako klíčové podmínky pro ukončení války na Ukrajině.
Navzdory postupům na bojišti Putin údajně souhlasil s tím, že se v zásadě začne připravovat rámec mírové dohody, a to po dvouhodinovém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten vyjádřil frustraci z Putinova odmítání přímých jednání s Kyjevem i z nedávných rozsáhlých ruských útoků.
Po Trumpově hovoru navrhla Moskva obnovení přímých mírových jednání s Ukrajinou v Istanbulu dne 2. června s cílem vyměnit návrhy příměří. Předchozí kolo bilaterálních jednání skončilo bez dohody. Kremelští vyjednavači nyní tvrdí, že jsou připraveni na „věcnou diskusi“ o komplexním balíčku a čekají na reakci Kyjeva.
Čína prohlubuje náklonnost k Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Čínu, že přerušila komerční prodej dronů Ukrajině a jejím západním spojencům, zatímco nadále zásobuje Rusko.
Zelenského tvrzení, které podporují i evropští představitelé, poukazuje na rostoucí obavy z čínského exportu technologií dvojího užití, jako jsou drony Mavic a motorové komponenty, jež se na bojišti hojně využívají k průzkumu i útočným operacím.
Čína popírá, že by Moskvě poskytovala smrtící výzbroj. Spojené státy a Evropská unie však již uvalily sankce na několik čínských firem, které se podílejí na ruském programu výroby dronů.
Nedávná investigace Forbes Ukrajina potvrzuje Zelenského obvinění. Podle odborníků Rusko nahrazuje výpadky způsobené západními vývozními omezeními hlubší technologickou závislostí na čínských dodavatelích, z nichž mnozí pomáhají obcházet sankce prostřednictvím technologií dvojího užití a reexportu západních dílů přes třetí země.
Čínská podpora přitom nekončí u elektroniky. Jen v roce 2024 vyvezla Čína do Ruska zboží v hodnotě 4,6 miliardy dolarů (101 miliard korun), včetně CNC strojů (zařízení s počítačovým řízením pro přesnou výrobu složitých dílů) a mikroelektroniky využívané při výrobě zbraní. Vzhledem k tomu, že až 90 procent komponent v ruských zbraních nyní pochází z Číny, někteří experti tvrdí, že role Číny se změnila – z opatrné neutrality se posunula k zásadní podpoře ruské agrese.
The post Týden na Ukrajině: Rusko utužuje spolupráci s KLDR a Čínou, v Brjanské oblasti se zřítil most appeared first on Forbes.
